Neviditelný pes

FEJETON: Plané útěchy

12.4.2021

Postěžovala jsem si našim kočkám, že už mám trochu strach pustit si rádio nebo televizi: dá se totiž předpokládat, že na nás vybafne covid v nejrůznějších podobách. Nechtěla jsem ale vypadat ufňukaně, a tak jsem je začala utěšovat (jako kdyby si stěžovaly ony – jim je přitom celý covid pochopitelně úplně fuk). Je jaro, přijde léto, všechno bude příjemnější, očkuje se, pandemická omezení tu nebudou navěky… prostě v létě to bude lepší a vydrželi jsme už hodně ledasjakých ošklivých věcí.

Kočky mě pozorovaly s potutelnými úsměvy, a nakonec Chaluha pravila: „Jen se moc netěš, pak zas přijde volební kampaň.“ Mé pracně vybudované útěchy se sesypaly. Kampaň samozřejmě přijde – a je horší poslouchat o covidu, nebo o tom, co na nás strany chystají? Vždyť to bude totéž v bleděmodrém! Ale aspoň mi to odvedlo myšlenky od nekonečného covidu k jiným podobně nekonečným tématům.

Což o to, v otázce, koho budu volit, mám celkem jasno. Ale jaké nabídky bych si vlastně jako adresátka předvolební kampaně přála slyšet? Co bych chtěla, aby vítězná (doufám, že ta „moje“) strana udělala, až bude vládnout? Kdyby mi někdo sliboval, že napraví všechny neřády, kterými má země trpí, rozhodně bych tomu nevěřila. Tak tedy něco menšího, něco splnitelného… Oko mi padlo na formuláře pro finanční úřad, sociální správu a zdravotní pojišťovnu, které se mi povalují vyplněné na tiskárně. No ano! Mohla by mi nějaká strana nabídnout, že se už nebudu muset mořit s daněmi! Všechny honoráře, které dostávám, jsou přece označeny mým rodným číslem, takže je daňový úřad má. Proč to mám sepisovat a počítat já, když to může na finančním úřadě udělat počítačový program a poslat mi jen částku, kterou mám kam doplatit, nebo kterou mi má příslušná instituce vrátit? A kdyby se mi zdálo, že to program spočítal špatně, můžu se přece ozvat a příslušný úředník (setkala jsem se dosud spíš s úřednicemi) mi to vysvětlí. Nebo já jemu. A celá ta každoroční anabáze by zmizela.

„A ty si myslíš, že to uměj?“ otázala se s ironií v hlásku Chaluha. No, když uměj nabízet formulář, který daně spočítá sám, neměl by být problém sestavit program, který ten formulář taky vyplní. Nejsem ajťák, ale tolik o programování přece jen vím. A v Polsku se to tak dělá – proč by to nemělo jít i tady?

Přání je to poměrně skromné, splnitelné. Jenže, napadlo mě, to by muselo jít takové straně o moje blaho – o zjednodušení života daňových poplatníků. O jedno malé zjednodušení… Pokud ale slyším mluvit představitele politických stran, berou to většinou z jiného konce – líčí ideové představy své partaje, rozvažují, s kým by po případném úspěchu ve volbách šli nebo nešli do koalice. Ano, dá se to pochopit, cílem je přece úspěch ve volbách, cílem jako by nebylo to nebo ono prosadit, až budou u moci. Nějaké daňové přiznání je jen prkotina. Jestli nakonec není lepší poslouchat pořád dokola o tom covidu, napadlo mě.

LN, 9.4.2021



zpět na článek