Nemyslím si, že někdo má nárok na vyšší plat jen proto, že si to myslí. Ale uznávám i argument, že zdravotnický systém je (nejen v Česku) v hlubokém nepořádku a že je obtížné hledat v něm nějakou logiku.

Doktoři jsou takovými šamany moderní civilizace. Vkládáme do nich své naděje, obavy, smutky i radosti. Náš vztah k doktorům je neracionální. Vůbec to nesouvisí s tím, jestli jsou, nebo nejsou elitou společnosti, jak někteří sami o sobě tvrdili. Elitu definuje výkon, nikoliv pouhé povolání. Určitě jsou elitní doktoři (napadají mě Dungl, Pafko, Pirk nebo třeba Hnízdil), stejně jako je doktorský průměr i doktorský póvl. Tak je to ve všech profesích.

V té doktorské ovšem do jednoduché rovnice vstupuje něco mysteriózního a těžko vysvětlitelného. Doktoři nás léčí. Ale aby nás mohli uzdravit, musíme jim pomoci svou vírou, důvěrou a zbožnou úctou. Nemůžeme je nenávidět ani jimi pohrdat, protože pak by svou schopnost léčit i uzdravovat ztratili.

Už dlouho mě fascinují pokusy s takzvaným placebem. Jak známo, jde o léky, které neobsahují žádné účinné látky, ale jen pouhý cukr nebo jinou neutrální substanci. Podávají se obvykle při testování léků kontrolní skupině pacientů, kteří nevědí, že nejde o skutečný lék. V těchto experimentech se ovšem zjistila úžasná věc. I placebo pacienty uzdravuje! Nejlépe se na to přijde při testech, kdy různé skupiny dostávají různé placebo.

A tak dnes víme, že jedna tabletka placeba je méně „účinná“ než dvě tabletky. Že placebo vydávané za drahý originální lék je účinnější než to, které pacient považuje za laciné generikum. Že předepsaná tabletka funguje méně spolehlivě než kapsle a že kapsle je méně účinná než injekce. A to i v případě, že opět ani jedno neobsahuje účinnou látku. Dokonce se zjistilo, že placebo podávané z elegantní a draze vypadající lahvičky zabírá více než to, které pacient dostane z té obyčejné.

Kritizujeme staré lidi, že si k lékařům chodí „popovídat“ a že berou víceméně zbytečně každý den hrsti prášků. Ale ono je to drží při životě! Experimenty opět prokázaly, že lidé, kteří berou léky a věří v jejich účinek, se dožívají vyššího věku než ti, kteří k doktorům nechodí. A to včetně těch, kterým doktoři – aby od nich měli pokoj – předepisují jen vitaminy. Tedy vlastně placebo.

Což dokazuje jen jedno. Totiž že ta základní substance každého léku je v našem mozku. Vyrábí je naše víra a důvěra. K lékům i doktorům. Proto jim chci vzkázat: Milí doktoři, přestaňte blbnout a začněte se zase chovat tak, abychom vás mohli uctívat, obdivovat a bezmezně vám věřit. Do prčic, vždyť nám jde o život!

LN, 23.2.2011