19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

FEJETON: Péče a společný domov

Když nám naše babička vyprávěla o tom, jak její kamarádky používají ke splachování na toaletě dešťovou vodu, dívali jsme se na ni s poněkud útrpným a shovívavým úsměvem. A vidíte – už to děláme také.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Hatlák 6.2.2017 8:56

Peníze až na prvnim místě.

Druhotné použití vody z mytí nádobí, praní, koupání a pod jsem se svého času také snažil vyřešit v mém domě. Zůstalo ale jen u prvotního návrhu a propočtu. Protože se v tom trochu vyznám, tak jsem u toho počítal náklady a investice a úspory. A výsledek byl asi podobný jako "výhodnost" bionafty.

Jen investice do technického řešení, abych nezůstal u neustálého nošení vody v kýblu, je docela fantaskní. Prostě celá realizace tohohle nápadu v již stojícím domě a fungujícím domě je ve své podstatě neskutečně drahá, složitá a návratnost je v několika desetiletích, kdy všechny použitá zařízení budou už dávno za svým zenitem.

Jeden příklad: na zahradě zakopete rezervoár na vodu, a celou srandu ukončit rekultivací části zahrady. Z rezervoaru musíte dovést vodu znova do 1. patra (2NP). Tedy musíte instalovat po domě nové trubky, někde dá čerpadlo na vodu, přivést k němu elektriku, potom musíte opravit stěny a znova prakticky celý dům vymalovat. A nakonec celý dům uklidit. Kdo v domě něco předělával, tak ví jak snadno a neskutečně se dům zabordelaří a jak špatně se to uklízí.

A báječný nápad už tak báječný není.

F. Houžňák 6.2.2017 10:41

Taky jsem měl před lety takové fantazie,

a taky mě to rychle přešlo ze stejných důvodů jako vás. A to jsem tenkrát při rekonstrukci koupeného staršího domu měl volnou ruku, protože jsem dělal všecko nově, vodu, elektriku, plyn. Užitnou vodu mám z vlastní vrtané studny v zahradě, taže by to ani nebylo žádné recyklování, ale je v ní spousta železa, všechny trubky třeba dvojitě, a železitá voda to všecko zasviní. Žádný takový, pitná voda na všecko je nakonec nejlevnější.

M. Hatlák 6.2.2017 10:54

Re: Taky jsem měl před lety takové fantazie,

Ono tyhle rádoby úsporné nápady jsou velice často dost scestné. Jen když se to obalí ekologií tak to vypadá zajímavě ale ve skutečnosti?

J. Lepka 6.2.2017 11:01

Re: Taky jsem měl před lety takové fantazie,

Ano, přesně tak, řešil jsem skoro stejné dilema, když jsem musel vybudovat žumpu. Tak jsem při té příležitosti uvažoval i o druhé na dešťovku, zemní práce, doprava a rekultivace by se pak zvýšily jen nevýrazně, ale i tak by celá ta sranda vyšla na skoro 60 OOO,- / bez další infrastruktury /, což při současném vodném ukazuje na návratnost 50 let.

Přitom to ale vůbec není blbá myšlenka, zachycená voda z přívalových dešťů, ale i zimních srážek neodteče zbůhdarma a dá se použít ve vegetačním období, předloňské léto budiž příkladem.

J. Schwarz 6.2.2017 10:51

Re: Peníze až na prvnim místě.

A co takhle nádrž na půdě a dešťovou vodu vést do ní namísto do rezervoáru na zahradě? Pak netřeba čerpadel a i potřeba trubek by byla mnohem menší.

M. Hatlák 6.2.2017 11:00

Re: Peníze až na prvnim místě.

Základní problém. Dům nemá půdu.

V. Kotas 6.2.2017 11:29

Re: Peníze až na prvnim místě.

Dnes ani takové základy, stěny, které by to unesly.

J. Lepka 6.2.2017 11:06

Re: Peníze až na prvnim místě.

Musíte uvažovat nutnou filtraci, jinak dešťovka "kvete",to lze omezit nízkou teplotou a nedostatkem světla, to na půdě nedocílíte a pak hlavně váhu vody. Vy byste klidně spal pod několikatunovou nádrží?

F. Houžňák 6.2.2017 12:13

Není nad dobré nápady. I u nás v ústavu

jsme měli na půdě taky takovou nádrž, na chladící vodu k agregátům (chemie). A jednou přišel velký mráz, nádrž se roztrhla, zaplavila kompjútrovou místnost (která byla pod střechou právě proto, aby ji prasklá voda nezaplavila), a vytvořila z okna půdy krásný ledopád, na který se chodili z ostatních ústavů dívat. Ještě mám ty fotky skovaný.