29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

FEJETON: Péče a společný domov

Když nám naše babička vyprávěla o tom, jak její kamarádky používají ke splachování na toaletě dešťovou vodu, dívali jsme se na ni s poněkud útrpným a shovívavým úsměvem. A vidíte – už to děláme také.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 7.2.2017 0:07

Hm

Pakliže studie Masarykovy univerzity v Brně odhalila, že většina českého obyvatelstva věří na globální oteplování, spojuje ho s celou řadou dalších hrozeb a souhlasí s tím, že situaci ovlivňuje svou činností člověk, jak psáno v článku, pak pravím, že mne se neptali.

Jednak nepatřím mezi české obyvatelstvo, nýbrž obyvatelstvo moravské a tudíž nemohu patřit ani k většině českého obyvatelstva, co prý té broskvovině věří, jednak a hlavně považuju globální oteplování klimatu za blbost (klima se mění už miliardy let), situaci ovlivňuje člověk v tomto punktu minimálně, pokud vůbec a ta celá řada dalších hrozeb tkví akorát v lidské vyčůranosti, co tu bublinu vyvolala a teď na ní bohatne, a v blbosti a úplatnosti politiků, co to kravinium k naší škodě legislativně podšprajcovávají (solární tunel a hovadiny prýštící z brusele o žárovkách, biopalivech, vysavačích etc.).

V. Vaclavik 6.2.2017 22:48

Lidi, o tom ten clanek neni

k tomu neni zapotrebi jakychkoli zasahu do zdi, trubek. Koupil jsem plastikovou nadobu ktera pekne zapadne do rantlu umyvadla v koupelne a po kazdem, nebo kazdem nekolikatem pouziti umyvadla tu vodu vyleju do cca 1.5m vzdaleneho plastoveho kyble, z toho pak splachnu zachod, popripade kdyz neni v kybliku vody dost, pouziju normalni splachovani. To mam rovnez osetrene aby kdyz zatlacim tahlo splachovani zpet dolu do nadrzky, splachovaci vodu zastavim. Ani jsem nemusel investovat do nejakeho dvou objemoveho splachovaciho bazmeku.

Chapu ovsem, ze to neni pro kazdeho, a taky dokud setrim sam (jde me jen o moje vydaje, v katastroficky svet neverim), setrim nejvice, cili az nas bude setri vic, vodarny proste zdrazi. Takze nejlepe je na tom ten, kdo zacal setrit dokud vsichni plytvali, anebo kdo dokaze setrit nejradikalneji.

Jak nize zminuje pan Houznak, je treba v takovem pripade maleho splachovani do umyvadla do neho napriklad nesplachovat logr od kafe turka, protoze maly prutok nestaci odnaset ty sedliny a zacpe vam to sifon.

J. Lepka 6.2.2017 10:47

Hned několik nepřesností,

ale kdo by si s nimi v postfaktickém světě lámal hlavu, že? Tedy že stočné se platí podle vodného, (případně podle plochy střechy, kde je dešťovka stažena do kanalizace), takže finančně na tom sice ušetříte pár korun ( kubík vody je cca 40 korun, někde asi víc, ale to je furt nějakých kýblů, pro přehlednost řekněme 100 a trochu nadsadíme počet spláchnutí, tak nám to dělá skoro stovku měsíčně, no nekupte to!) a zároveň o stejnou sumu okradete místní čističku, leda máte jímku, tedy žumpu a pak si odvoz hezky zaplatíte i s tou dešťovkou. To už je lepší na ten kbelík chodit rovnou a pak vynést na kompost. Mimochodem, takhle už samozřejmě existují i kompostovací záchody / zde použít termín WC nelze, část vypuzené vody se odvádí extra, část se odpařuje, ale jednak je nutný trvalý přísun elektřiny, jednak zamořuje okolí zápachem a je nutné ho často desinfikovat a chlorové vápno není do kompostu to pravé ořechové/.

Ovšem k jádru pudla teprve přicházíme : co obyvatelé bytových domů ???

P. Princ 6.2.2017 15:54

Bydlím v bytovém domě,

v novostavbě (nastěhování květen 2015) a instaloval jsem do koupelny další výtokovou baterii (říkám jí "uklidová") tak, aby se pod ní tak akorát vešel kýbl, vědro apod... Mytí ovoce, čištění zeleniny, oplach nádobí po umytí, voda z úklidu - to všechno je použitelné na WC. Od nastěhování (20 měsíců) mám spotřebu vody 15 m3 , z toho nemalá část připadá na zalévání 7 stromků v předzahrádce. No, ale bydlím sám - rodina se 2 vnučkami žije jinde.

M. Hatlák 6.2.2017 8:56

Peníze až na prvnim místě.

Druhotné použití vody z mytí nádobí, praní, koupání a pod jsem se svého času také snažil vyřešit v mém domě. Zůstalo ale jen u prvotního návrhu a propočtu. Protože se v tom trochu vyznám, tak jsem u toho počítal náklady a investice a úspory. A výsledek byl asi podobný jako "výhodnost" bionafty.

Jen investice do technického řešení, abych nezůstal u neustálého nošení vody v kýblu, je docela fantaskní. Prostě celá realizace tohohle nápadu v již stojícím domě a fungujícím domě je ve své podstatě neskutečně drahá, složitá a návratnost je v několika desetiletích, kdy všechny použitá zařízení budou už dávno za svým zenitem.

Jeden příklad: na zahradě zakopete rezervoár na vodu, a celou srandu ukončit rekultivací části zahrady. Z rezervoaru musíte dovést vodu znova do 1. patra (2NP). Tedy musíte instalovat po domě nové trubky, někde dá čerpadlo na vodu, přivést k němu elektriku, potom musíte opravit stěny a znova prakticky celý dům vymalovat. A nakonec celý dům uklidit. Kdo v domě něco předělával, tak ví jak snadno a neskutečně se dům zabordelaří a jak špatně se to uklízí.

A báječný nápad už tak báječný není.

F. Houžňák 6.2.2017 10:41

Taky jsem měl před lety takové fantazie,

a taky mě to rychle přešlo ze stejných důvodů jako vás. A to jsem tenkrát při rekonstrukci koupeného staršího domu měl volnou ruku, protože jsem dělal všecko nově, vodu, elektriku, plyn. Užitnou vodu mám z vlastní vrtané studny v zahradě, taže by to ani nebylo žádné recyklování, ale je v ní spousta železa, všechny trubky třeba dvojitě, a železitá voda to všecko zasviní. Žádný takový, pitná voda na všecko je nakonec nejlevnější.

M. Hatlák 6.2.2017 10:54

Re: Taky jsem měl před lety takové fantazie,

Ono tyhle rádoby úsporné nápady jsou velice často dost scestné. Jen když se to obalí ekologií tak to vypadá zajímavě ale ve skutečnosti?

J. Lepka 6.2.2017 11:01

Re: Taky jsem měl před lety takové fantazie,

Ano, přesně tak, řešil jsem skoro stejné dilema, když jsem musel vybudovat žumpu. Tak jsem při té příležitosti uvažoval i o druhé na dešťovku, zemní práce, doprava a rekultivace by se pak zvýšily jen nevýrazně, ale i tak by celá ta sranda vyšla na skoro 60 OOO,- / bez další infrastruktury /, což při současném vodném ukazuje na návratnost 50 let.

Přitom to ale vůbec není blbá myšlenka, zachycená voda z přívalových dešťů, ale i zimních srážek neodteče zbůhdarma a dá se použít ve vegetačním období, předloňské léto budiž příkladem.

J. Schwarz 6.2.2017 10:51

Re: Peníze až na prvnim místě.

A co takhle nádrž na půdě a dešťovou vodu vést do ní namísto do rezervoáru na zahradě? Pak netřeba čerpadel a i potřeba trubek by byla mnohem menší.

M. Hatlák 6.2.2017 11:00

Re: Peníze až na prvnim místě.

Základní problém. Dům nemá půdu.

V. Kotas 6.2.2017 11:29

Re: Peníze až na prvnim místě.

Dnes ani takové základy, stěny, které by to unesly.

J. Lepka 6.2.2017 11:06

Re: Peníze až na prvnim místě.

Musíte uvažovat nutnou filtraci, jinak dešťovka "kvete",to lze omezit nízkou teplotou a nedostatkem světla, to na půdě nedocílíte a pak hlavně váhu vody. Vy byste klidně spal pod několikatunovou nádrží?

F. Houžňák 6.2.2017 12:13

Není nad dobré nápady. I u nás v ústavu

jsme měli na půdě taky takovou nádrž, na chladící vodu k agregátům (chemie). A jednou přišel velký mráz, nádrž se roztrhla, zaplavila kompjútrovou místnost (která byla pod střechou právě proto, aby ji prasklá voda nezaplavila), a vytvořila z okna půdy krásný ledopád, na který se chodili z ostatních ústavů dívat. Ještě mám ty fotky skovaný.

F. Houžňák 6.2.2017 8:49

Němci tak dlouho vyzývali všechny k šetření vodou,

až zjistili, že se jim při malých průtocích způsobených šetřením zanáší všude kanalizace, konstruovaná na průtoky větší. Tak teď zase vyzývají obyvatelstvo, aby proboha tou vodou tolik nešetřilo. Mezitím samozřejmě voda zdražila tak, že půlka spotřeby stojí víc než před 15 lety spotřeba celá.

V. Kotas 6.2.2017 10:06

Re: Němci tak dlouho vyzývali všechny k šetření vodou,

U nás to vychází na jediné, na návrat vody do vlastnictví státu = vyvlastnit zahraniční firmy, za 1,- Kč.

J. Lepka 6.2.2017 10:26

Re: Němci tak dlouho vyzývali všechny k šetření vodou,

Jasně. A pak už jen poručit dešti větru, že. Ale co, zdroje přece jsou. Akorát ne ty vodní.

F. Houžňák 6.2.2017 10:35

Jasně. A pak budeme chodit pro vodu s putnou

na náměstí ke kašně.

J. Lepka 6.2.2017 11:09

Re: Jasně. A pak budeme chodit pro vodu s putnou

Vezmeme li v potaz trh s balenou vodou, tak to vlastně děláme furt.

F. Houžňák 6.2.2017 11:30

My ne. Balená voda je kravina, leda že v ní chci

bublinky, jinak nám (teda v Němcích) z vodovodu teče lepší voda, než je ve flašce. To vám můžu zodpovědně říct coby potravinářský chemik, v balené vodě a minerálkách je horší voda, než ta upravená a sledovaná ve vodovodu. Ne že by byla špatná, ale je v řadě parametrů horší.

J. Lepka 6.2.2017 15:04

Re: My ne. Balená voda je kravina, leda že v ní chci

Souhlasím, leč kolik je u nás konzumentů podléhajících reklamě? A nakonec, když někdo to potrubí překopne, je to první pomoc.

V. Němec 6.2.2017 7:40

Voda, voda,

životodárná voda!

Kolik mohlo být remízů, parků a lesíku, které přitahují dešťové srážky, místo obrovských parkovišť u super a hyper marketů, obrovských hal a nových a nových a stále nedostačujících prostor pro podnikání?

V. Kotas 6.2.2017 8:46

Re: Voda, voda,

Ono by stačilo, kdyby u každé haly, parkoviště, byla retenční nádrž na dešťovou vodu, veliká tak, jako ona hala, to parkoviště.

V. Kotas 6.2.2017 7:01

Podzemní zásoby vody vysychají, protože chybí

120 000ha vodních ploch, proti dobám pře 70 - 100roky. A v těch zbylých 60 000ha je málo vody, protože nejsou desítky let čištěny/ odstraňováno bahno. V mnoha těch rybnících, je to i více než 1m. Naši předkové říkávali, že voda ( rybníky, řeky )přitahují vodu ( déšť ), což se dnes potvrzuje.

V. Kotas 6.2.2017 7:04

Re: Podzemní zásoby vody vysychají, protože chybí

A současná snaha ( dotace na vodu ), přichází pozdě a navíc hrozí nebezpečí, že se budou peníze ztrácet cestou, než dojdou na konkrétní akci a fyzické provádění. Tak, jako to bylo a je téměř u všech dotací.

J. Lepka 6.2.2017 10:29

Re: Podzemní zásoby vody vysychají, protože chybí

A když ten rybník zkusíte odbahnit, při placení se sakra prohnete, protože to bahno je " nebezpečný odpad", po "úspěšném" hospodaření bolševiků je plné těžkých kovů.

V. Kotas 6.2.2017 11:32

Re: Podzemní zásoby vody vysychají, protože chybí

25 let po sametu trochu trapné.

F. Houžňák 6.2.2017 12:15

Těžkým kovům v bahně je to jedno,

pod jakým režimem leží.

J. Lepka 6.2.2017 15:06

Re: Podzemní zásoby vody vysychají, protože chybí

Myslíte, že se rtuť a kadmium či olovo samo rozloží po pouhých 25 letech? Trochu trapné, takhle veřejně prezentovat svou neznalost.

P. Maleček 6.2.2017 6:21

Průzkum mezi zmanipulovanými.

Ten průzkum Masarykova univerzita dělala mezi svými studenty, kterým nejdřív tu prý lidstvem způsobenou oteplovací katastrofu nalila do hlavy.

Průměrné občanstvo si hlavu s klimatickou prý katastrofou hlavu neláme, jak dokazuje i ono plýtvání vodou i za cenu vyšších nákladů.On ten průměrný lid totiž moc dobře ví (na rozdíl od autorky), že celá ta oteplovací komedie je jen proto, aby si pánové nahoře ještě víc nacpali své už tak plné kapsy.

Však třena ČR solární baroni a v jejich zájmu hlasující zákonodárci a konající úředníci či soudci jsou toho zářnou ukázkou.

J. Schwarz 6.2.2017 10:54

Re: Průzkum mezi zmanipulovanými.

Symptomatické je že když přestanete "plýtvat" tak vám zdraží vodu aby bylo údajně na údržbu a opravy, ve skutečnosti na zaručený zisk vodárenské společnosti. Abyste ušetřil, musel byste mít vodu svou, vlastní. V tom případě nastoupí lobbisté a poslanci schválí "zákon" kterým vám omezí čerpání a zpoplatní i vlastní vodu.