28.3.2024 | Svátek má Soňa


FEJETON: O jednom pietním shromáždění

14.9.2011

Původně jsem o něm chtěl napsat bezprostředně poté, když jsem se vrátil v neděli večer domů, kde mne měl čekat text jakéhosi „Mementa“, které na Jungmannově náměstí před pomníkem našeho génia rozdal Martin Rejman, hlavní pořadatel akce z Konzervativní strany v pěti exemplářích pouze prominentům. Mně je slíbil poslat e-mailem. Budiž a bohužel - do pondělního večera nedošlo…

Ale potěšil mne znovu, sice stárnoucí, ale věčně mladý duchem Pavel Bobek, ostatně Neviditelný pes ho zde natočil a umístil na svůj portál i s jeho malou hudební skupinou. Všimli jste si také jistě roztaženého transparentu „11. 9. 2011 – Nikdy nezapomeneme!“, čili nemusím se zdržovat tím, čemu to pietní shromáždění bylo věnováno. A rozhodl se přece jen napsat - pod dojmem právě té tklivé písně o smutném nedělním ránu…

Zatímco na vedlejším, mnohem prostornějším náměstí Staroměstském se pomalu rozcházeli a zase přicházeli ti z mnohatisícového davu, aby uctili památku jiných obětí – hokejistů, kteří tragicky zahynuli minulou středu v troskách letadla v Rusku, tady se nás k uctění památky několika tisíc obětí teroristického útoku na USA sešlo asi sedm desítek. Promluvil k nám již zmíněny pořadatel celé akce, předal slovo ministru obrany Alexandru Vondrovi a po něm ještě promluvil předseda ústavně právního výboru Parlamentu Poslanecké sněmovny Marek Benda (na shromáždění hovořil rovněž Roman Joch - pozn.red.). A mezitím zpíval Pavel Bobek. Nedaleko odtud se bouřlivě bavili němečtí turisté.

Ptám se dalšího z pořadatelů, zda pozvali zástupce tisku, ČTK a dalších médií. Ale moje otázka jakoby je zaskočila. Pozvali - nepozvali? A věděli, že se bude téměř ve stejnou dobu konat ono poslední rozloučení? Výmluva na perné vedro a sluneční počasí nemůže obstát - jak vidět, naši lidé se dokáží obětovat v tak tragických chvílích.

Už se raději neptám dál, co učinili před svoláním pietního shromáždění, koho oslovili, jakou publicitu tomu věnovali? Pochopitelně malá politická strana – vzdejme jí dík, že s takovou iniciativou přišla jako jedna jediná v celém našem hlavním městě – má asi také malou či poloprázdnou stranickou pokladnu, těžko mohla obětovat víc, než zamluvit prostor, zvukovou aparaturu, hudební skupinu se světoznámým zpěvákem a pozvat příslušné činitele…

Slyšel jsem tu poznámku jednoho z účastníků: „Jó, když něco pořádají komunisti, mají nabito…“ Demagogie více přitahuje lidi zcela „vyhraněných určitých názorů“, takže ta poznámka je v této souvislosti naprosto nepatřičná. Řekl ji účastník pietního shromáždění, věnovaného obětem v USA. Dvojjedinnost. Líc a rub. Noc a den. Oheň a voda. Teplo a zima. Láska a nenávist. Pravda a lež. Demokracie a totalita. Také život a smrt.

To všechno jde člověku hlavou, když se zamýšlí nad realitou našeho žití. Proto by více měli příště přemýšlet ti, kteří nás chtějí někam pozvat…