Já na Boha svatého nevěřím. Jak bych mohl? - Po tom, co se dělo v Osvětimi... V Bergen-Belsenu... To neznamená, že Bůh neexistuje! Chraňbůh... Má stále možnost - na rozdíl ode mne - napravit všechno, co pokazil, zanedbal, profláknul a nestihl.

Paní Kaliánová z Hradiště, ke které jsme chodívali na návštěvu a v zimě na dračky husího peří, neměla ve svých šedesáti letech bolesti od ischiasu, jak je diagnostikoval doktor. Trýznivá bolest pocházela od zhoubného nádoru, plíživě se roztahujícího v tetiných útrobách. Zbývaly už jenom dny, růženec se skleněnými korálky, v posteli nastlané duchny, aby to tetu při ležení tolik netlačilo a aby lépe viděla přes pelest na obrázek svatého Josefa, pověšený na zdi vedle okna. Ve světnici, kde se vařilo, jedlo, topilo v kamnech, žehlilo prádlo, vybělené na trávníku za chalupou, se u večerního stolu vyprávělo, někdy se šeptalo a modlilo, protože nemocná na hodinku usnula. I dítě tam cítilo přítomnost Všemohoucího. Byl neviditelný, avšak účinky jeho vůle viditelné byly.

Tam, kde se na tomto pozemském světě konaly a konají kruté skutky - seznam si pořiďte dle svých vědomostí a zkušeností sami - lze slýchat otázku, plnou beznaděje: Jak toto Hospodin mohl dopustit... Záhadná nevypočitatelnost Boží neustále provokuje: někoho k rouhání, někdy k zamyšlení.

"Nelze soudit Vševědoucího, žádný člověk nezná vše jako On," vysvětloval velebný pán Limpouch, katecheta náboženské výchovy v sekundě Masarykova reálného gymnásia v Plzni. "Máte-li pochybnosti o Boží existenci," poučoval studentíky, "mazejte do kostela se vyzpovídat, protože svým hříchem podáváte jen a jen důkaz, že málo, příliš málo věříte."

William Paley, autor slavného teologického pojednání o důkazu existence Boží, vydaného v roce 1802, přirovnal Stvořitele k hodináři. Paleyův argument byl založený na příkladu, ve kterém poutník v pustině nalezne hodinky. Nikdo rozumný u takového nálezu si nemyslí - napsal Paley - že tak složitý a přesný mechanismus leží na poušti odedávna. Musel být vymyšlen a sestrojen hodinářem. A totéž platí o vynálezu života a o jeho složitých formách. Jenomže to platí v míře nesrovnatelně větší než si dovedeme my, lidé, představit - mínil William Paley.

O šedesát let později Charles Darwin ozřejmil, že Paleyův hodinář není Bůh, nýbrž "přirozený výběr druhů". Evoluční proces, založený na dědičnosti a náhodě, sestrojuje živoucí organizmy pomalu, nesmírně pomalu, milióny let, přitom se neustále plete, opravuje, starší modely vylepšuje nebo rozebírá na náhradní díly, ztrácí je a znovu je nachází. Postupuje tak, jak by postupoval hodinář, kdyby byl slepý - říká biolog Richard Dawkins.

Zdá se mi, že slepota Stvořitelova by mohla být jeho dobrou omluvou a zároveň výzvou pro nás, pro všechny věřící i nevěřící: Abychom alespoň my tady na Zemi přestali být slepí a hluší k neštěstí, zvůli, nelidskosti, zbabělosti a podlosti. Amen.

© Petr Kersch, Děčín, březen 2013