Po nedávném absolvování transkontinentálního letu s americkou leteckou společností jsem si uvědomil, že bezpečnostní opatření na letištích se za několik posledních let dostaly zase o velký kus dál a že neuškodí včas si trochu zaspekulovat, čeho se snad ještě dočkáme v dohledné budoucnosti letecké dopravy.

Ani na okamžik nechci zlehčovat problém terorismu. Právě naopak. Zamyslíme-li se poctivě nad lidskou vynalézavosti (a vynalézavostí potenciálního teroristy obzvláště) musíme dojít k závěru, že jakýkoliv předmět běžné potřeby je zneužitelný.

Zouvání bot je opatření, které se zavedlo již před delší dobou u izraelských aerolinií a postupně se rozšiřuje (i když až nepochopitelně pomalu).

Od roku 2001 odzvonilo nůžkám na nehty, pilníkům, jehlám a samozřejmě i sebenepatrnějším kapesním nožíkům. Kupodivu deštník dodnes nikomu nevadí. Kolik rizika se v takovém deštníku skrývá myslím není třeba rozvádět.

Zcela posledním výkřikem je zákaz všech kapalin a nádobek přechovávajících kapaliny a také gely a pasty a tak dále... Se slzou v oku (a to doslova) jsem byl nucen vyhodit i miniaturní lahvičku s očními kapkami.

Logicky vzato, uvedený trend bude určitě pokračovat. Umím si představit, že za několik let dojdeme k zákazu absolutnímu. Pasažér u „železné opony“ bezpečnostní kontroly na letišti bude muset odložit úplně všechno, a co víc, zcela bez čehokoliv bude muset také odcestovat.

V tomto bodě vidím dvě varianty.

Nejpřísnější alternativa spočívá v jednoduchém konceptu. Pasažér odcestuje zcela nahý. S ním nepoletí v civilním letadle vůbec žádná zavazadla. Ta poletí buď zvláštním nákladním letadlem (to se sice nabízí jako možné, ale určitě drahé řešení) a nebo zavazadla prostě nebudou. Speciálně proškolení a prověření pracovníci pouze odeberou každému jeho kreditní kartu (jediné povolené „zavazadlo“) a tuto kreditní kartu mu po příletu do destinace (možná) vrátí.

Trochu umírněnější varianta spočívá v drobné změně varianty první. Pasažér bude po vysvléknutí vybaven prostěradlem (možná by se dalo uvažovat o tom, že prostěradlo bude v barvách příslušné letecké společnosti, i když to by mohlo narazit na potíže s efektivní logistikou takového systému). Připouštím ovšem, že umírněnější varianta skrývá přece jen jistá bezpečnostní rizika.

Neumím přesně odhadnout, zůstanou-li v takovém případě společné odbavovací prostory pro muže i ženy. Pravděpodobně bude existovat mnoho zemí, kde budou tyto prostory pro obě pohlaví odděleny, a možná několik velmi liberálních států (a nebo příliš malých letišť), kde oddělení nebude úplné nebo nebude vůbec.

Časem si lidé zvyknou na vše. Stačí se jen porozhlédnout, jak to vypadá dnes na některých plážích a porovnat s fotkami z doby nedáno minulé, kam dosáhne bez problémů jeden lidský život.

Průkopníky „nudismu“ v oblacích budou jistě, tak jako v poslední době ve všem, významní státníci. Byla by to krásná fotografie, jak (v té době asi již bývalý) prezident Spojených států amerických George Bush kráčí v čele průvodu v prostorné prosluněné hale stejnojmenného letiště v texaském Houstonu zcela nahý (reklamu v podobě prostěradla v barvách jakékoliv letecké společnosti nelze připustit) a zahajuje osobně zavedení tohoto opatření ve stručném projevu, který shrne náš nadmíru úspěšný boj za větší svobodu člověka a demokratických hodnot.