Napsal mi jeden čtenář mimo jiné toto: „Vezměte si jenom vznik Charty 2022… jsem zvědav, jak dlouho se bude naší veřejnoprávní televizi dařit tajit vznik této iniciativy. Podivuji se, že stále žijete pouze v zajetí minulosti a nevidíte, co se děje v oblasti svobody slova a práva na informace, které jsou potlačovány, funguje cenzura a hlavně už autocenzura – a bude to možná horší.“ Protože jsem o žádném vzniku Charty 2022 nevěděla, překvapilo mě to a začala jsem pátrat na internetu. Nebylo to nic složitého, na tiskovou konferenci k této věci odkazuje hned několik adres.

Zhlédla jsem tedy tiskovou konferenci – trvalo to víc než hodinu a půl –, ale moc moudrá jsem z toho nebyla. Měla jsem dojem, že lidé, kteří tam vystupovali, nechtěli jasně říct, o co jim vlastně jde. Mluvili o potlačování lidských práv a o tom, jak v naší zemi zaniká demokracie, ale nějak neříkali, v čem se to projevuje. Nebo jsem to nepochopila. Z různých narážek jsem usoudila, že jim jde o omezení, která minulá a dnešní vláda zaváděla v souvislosti s covidem. A cenzura, pokud jsem správně rozuměla, se měla vztahovat k tomu, že do médií nemají přístup zastánci jiného než „oficiálního“ názoru.

Nějak mě to znechutilo, povinnost nosit roušky mi nepřišla srovnatelná s omezeními, jaká jsme zažívali za dob normalizace, ale pátrala jsem dál. Ani mně není rouška zrovna příjemná, ale opravdu si nemyslím, že ji máme nosit proto, aby nás tím nějaké úřady omezovaly, spíš soudím, že jde o to, abychom se nenakazili a nenakazili ani někoho jiného.

Pátrala jsem dál – nová Charta má pochopitelně webovou stránku, kde se také uvádí, jak přibývá jejích signatářů. Jenže ti tam nejsou uvedeni jménem, ale jen číslem, ke kterému je připsáno město, odkud ten signatář má být. Jménem jsou tam uvedeni jen mluvčí a prvních čtyřiadvacet signatářů. Znám z těch lidí jen dva (jedním je „první“ signatář John Bok), jsou to hlavně lékaři a právníci. Ale těch signatářů – tedy čísel – je na pětatřicet tisíc, to jistě není málo. A hodlají uspořádat demonstraci. Samozřejmě je tam také text Charty 2022 – a zase mi připadalo, jako by nechtěl říci, o čem vlastně mluví.

Usoudila jsem, že jde o lidi, kteří se cítí omezováni vládními nařízeními. Takových se jistě najde hodně (i když vládní nařízení už se rozvolnila), jen nějak nejsem schopna přistoupit na myšlenku, že celé ty roušky, nucené zavírací hodiny hospod, povinné testování a přesvědčování, že se lidé mají nechat očkovat, je určeno k tomu, aby to omezilo naši svobodu. Ani o tom, že tahle opatření, která pokládám za snahu ochránit naše zdraví, mají být jen úvodem k dalším a dalším omezením. A taky nechápu, proč s tím mluvčí a signatáři Charty 2022 nepřišli dřív, když epidemie řádila naplno. Nikde ovšem není psáno, že se zas nevrátí, počet nakažených v posledních dnech roste – jenže mně dělá větší starosti válka na Ukrajině než testy nebo rouška.

LN, 18.3.2022