Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Těžko říci. Napadá mě, že by se třeba všichni sprinteři mohli dohodnout, že jsou nejlepší a patří jim zlatá a běžet je vlastně zbytečné.

Podle dnešního rozhodnutí MOV bude tato plichta zrušena a oba sportovci budou skákat buď do vítězství nebo smrtí vyčerpáním jednoho z nich.

Dalším nejsilnějším momentem bylo připuštění předělaného chlapa do soutěže žen

Nu, když máme okolo pěti tuctů pohlaví, co má MOV dělat? Kdo je male a kdo female? Kdysi byl diskus, kdo je vlastně Kirsensteinová, či Klobukovská, prý mužatky, odborníci bádali a testosteron mužatek zkoumali. Ale dnes v tom je bordel, genderový. Kolik disciplin a jakého pohlaví na OH bafuňáři připustí? Gender láčkovce a korýše? Tož, nebylo by lepší nakopat ty genderové úchyly do jejich gonád, když neumějí vytvořit zygotu? Ale znamenitě vyřvávají na Pride Parade. Mamlas Hřib, se exhiboval na majáles bos, jen pštrosí pera v řiti mu chyběla. Za mlada jsme buzíky házeli do kašen, aby zchladili vnitřní teplo, dnes být teplej, je privilej. Nu, asi jsem heterosexuální staromilec.

"Ve zmíněném závodě o olympijské zlato měl rozhodnout jeden nepodařený pokus jednoho ze dvou nejlepších výškařů. "

A není nespravedlivé, že ve fotbalu rozhoduje jeden podařený pokus proti mnoha nepodařeným? A proč nutili naše střelce k rozstřelům a zlato tím pádem dostal jen jeden?

Politická korektnost zlikviduje i sport

"A proč nutili naše střelce k rozstřelům a zlato tím pádem dostal jen jeden?" Protože takové jsou ve střelectví regule s jednou hilznou v laufu. Dříve byl vítězem ten (při dvou hilznách v laufech) kdo měl při rovnosti zásahů v poslední položce menší počet "doppelšúsů". Holt, časy se mění. Skokani si mohou domluveně "plácnout", střelci nikolivěk, musí jít do rozstřelu o zlato a stříbro, aby se vidělo, kdo je lepší. Nu, stačí krapánek větru, holub (terč) se zhoupne v turbulenci, a je to v "pjordeli", nemaje double šús. Amatérsky i na stará kolena to bouchám, full (nebo hop) zvolám, co rána, to patrona, jenom nemáme ty terče se stopvkou oranžového oblaku. Penzi by nám to zruinovalo. Baba to nazývá vyhazování peněz "Pánu Bohu do oken", zařachat si na střelnici, okolní sousedi zase brsní, že z hřmotného rachotu jim zase kozy málo dojí, a solárníci ryčí, ze jim padající 2,4 mm broky bubnují na panelech a matou jim regulaci výkonu, jako u krup. Asi jsem se zakecal, mea culpa.

V golfu na americké tour bylo ještě asi před 20 lety běžné, že se v případě stejného skóre o první místo dělili dva nebo více hráčů. Tam ovšem šlo o velké peníze, klidně i kolem miliónu dolarů pro vítěze a "jen" asi polovičku pro druhého. Hráči také měli dvě možnosti: buď o první míst dál hrát tzv. sudden death, nebo se dohodnout a o součet cen za první a druhé místo se podělit. Většinou docházelo k dohodě. Ovšem, golfová asociace tohle zatrhla, jako neetické a dnes se musí o první místo hrát, dokud nezůstane jediný vítěz.

No jo, hlavní je se dohodnout.

Zajímavé je, že se nedohodli, že oba odejdou se stříbrem. Protože první vlastně nebyl nikdo, neboť jím může být jen jeden soutěžící subjekt. Nakonec druhý vlastně taky ... :-)

Řešením by bylo i hodit si mincí nebo holt první místo neudělit ... :-)

Přečetl jsem si všechny komentáře zdejších gaučmistrů a jedné jedné mistryně. Všichni jsou rozhořčeni dělbou a cítí se být ochuzeni o boj. Tak to malinko shrnu. Oba skokani skočili nejvýše ze všech ostatních a dobrali se k tomu stejným počtem pokusů. Skočili 239 cm! Výš už neskočili, i když se o to oba pokusili, ale oba zdůrazňuji, že skočili nejvýš ze všech, sic oba stejně. Měli se tedy ti, kdož skočili 239 rozeskakovat třeba na 180 a udělat ještě jeden závod do 239? A co pak? Tak gaučmistryně a gaučmistři, vstávat a cvičit. Nikdo z vás nikdy nic nedokázal a neumíte si představit, že nejlepší mohou být i dva.

V útocích ad hominem žádný gaučák nejste, tam jsou cítit patrně bohaté zkušenosti a praxe.

Bohužel vám uniklo, že se tady nekritizují sportovní výkony obou aktérů (pak byste měl s gaučáky pravdu) , nýbrž se tady většina lidí podivuje nad tím, jak pragmatickou domluvu a vyhnutí se riziku "pouhého" stříbra můžou někteří považovat za něco morálně úžasného, lidského, dojímavého atd. atd. . Někteří ještě hodnotí, řekněme, morální stránku takovéhoto handlu, což je věc, která se nemusí týkat pouze vrcholových sportovců, nýbrž jednoho každého člověka, takže proč by se k ní nemohli vyslovovat všichni.

Jestli se dá považovat něco za silný moment OH tak je to třeba jak Němec Jacob Schopf chladil našeho kolabujícího Dostála svým ledem. Nebo jak Nizozemka po pádu v rozběhu na 1500m upadla, vstala a závod vyhrála. Tohle byla jen vyčůranost.

Aha, takže se dohodli, že nejlepší není ani jeden z nich. Tak fajn. Ale že by to byl "nejsilnější moment"?

zbabělost a handl.