Předseda: "Pánové, probuďte se, mám pro vás špatnou zprávu. Jsme na mizině."

(Rozčilené šumění a volání - "Jak to?" "Co to?" )

Předseda: "Pánové, abychom vyřešili tuto situaci a zajistili naše obvyklé příjmy, najali jsme tým odborníků podporovaný týmem analytiků a programátorů, který se vrhl do práce a jehož vedoucí, pan Vydřiduch Bezohledný, nás nyní seznámí s výsledky."

(Napjaté ticho)

Pan Vydřiduch Bezohledný (dále V.B.): "Pánové, jak předeslal ctihodný předseda, vrhli jsme se do práce. Prvním cílem bylo zjistit, proč vám chybí peníze, druhým - a konečným - jak vám tyto peníze zajistit. Nuže, nebudu vás šetřit. Vy sami si můžete za to, že jste plajte!"

(Pohoršená zvolání a bzučení)

Pan V.B. : "Ano, je to tak, a já vám to dokážu! Podívejme se na problematiku takzvaných ročních kuponů. Takový kupon (posměšný tón) stojí dnes 4750 Kč. Vezměte si prostého občana, který jednou denně jede sockou - pardon, městskou hromadnou dopravou. Jedna základní jízdenka stojí 18 Kč; to jest, za rok by ho jízdné mělo stát 6570 Kč. Takže na vás ušetří, co říkám - ušetří - ročně vás okrade o 1820 Kč. A teď si představte, že v Praze je takových okrouhle jedno sto tisíc lidí, kteří mají roční předplatné. Víte, že všichni už od 21. září jezdí zadarmo?

Víte, že vás ročně okradou (dramatický šepot) - o 182 miliónů korun (hřímavý hlas)!!??

A teď si pánové představte, že ta zlodějská pakáž se rozhodne, že pojede dvakrát denně!!

Vaše ztráta právě stoupla na 839 miliónů korun!!"

(Hrobové ticho, posléze přerušené mlaskotem při polykání životadárných pilulí, zničeným sténáním a zoufalým vzlykotem)

Pan V.B.: " Nezoufejte! My pro vás máme řešení!"

(Ohromené ticho)

Pan V.B.: " Zdražit roční kupón - směšné a vysoce nepopulární. My prostě musíme ty zloděje přesvědčit, aby si ho nekupovali, aby pěkně krásně každý den zacvakli plné jízdné! A jak?

Pánové, víte jak jste svoje vlastní ztráty zavinili? Každý z té bandy takzvaných předplatitelů si prostě pohodlně došel koupit papírový kupón, zaplatil, jednou za čtvrt roku vepsal do příslušných čtverečků číslo průkazky a vesele si jezdil na váš účet. To musí skončit, a to hned. Takže zde je můj návrh:

S okamžitou platností zrušíme papírové kupóny pro následující roky. Každý žadatel si bude muset dojít na příslušné místo - a bude jich na celou Prahu hrstička - vyzvednout formulář žádosti o vydání elektronické karty, a to ve dvou exemplářích. Bude muset jít domů, aby je vyplnil - musíte dohlédnout na to, aby na těch místech nebyl žádný pultík, ani centimetr plochy, na které by se dalo psát. Dále si musí opatřit průkazovou fotografii - musíte stanovit její přesné rozměry. Vyplněný formulář musí odevzdat opět na příslušném místě a můj osobní návrh, který vám přednesu nakonec, zajistí opravdu dlouhé fronty, spolehněte se. Pak jde domů, a čeká, až mu poštou přijde elektronická karta. A to může být moc pěkné prodlení!! Co když se ztratí žádost, nebo sama karta?"

(Vzrůstající radostný šum a slabý potlesk)

Pan V.B.: "Pak, až ji dostane, musí znova na příslušné místo, znovu vystát frontu a nechá si ji takzvaně nabít, aby mohl vůbec jezdit. Pokud neprovede nabití správně na první pokus, přístroj kartu spolkne a celý proces musí absolvovat znovu."

(Radostná volání, hlučný potlesk)

Pan V.B.: " A nyní, pánové, můj osobní návrh a příspěvek nakonec. Na každém z těch míst musí být speciálně vybraný a proškolený pracovník. Základní přednosti: vada zraku, porucha čtení, puntičkářství, nedůtklivost a lenost. Dále přidělíme absolutně přesná měřidla, kterými budou zkoumat velikost fotografie - nevhodné vyřadí i se žádostí rovnou do skartovačky! Dále každý bude muset zároveň obsluhovat informační linku pro veřejnost! A žádné opravy na místě! A do fronty vydávejte pořadová čísla platná pouze pro jeden den!! A to by v tom byl čert, aby denně kladně vyřídil jeden každý víc než tři žádosti!!"

(Naprostá vřava, skandovaný potlesk, uznalé dupání a hvízdot ze skupinky těch mladších, volání Bravo! Bravo! ze skupinky trilobitů, autor šestkrát vyvolán na děkovačku)

Jo, sen je sen a čert ho (probůh!!!!) vem - ale elektronické karty jsou skutečnost.