R. Toman 13.5.2021 18:30

Tak to není zcela pravda. Nacisté byli i Holandsku, Lucembursku a Belgii. Je tedy zavádějící použít pojem nacisté, bez určení národnosti a státní příslušnosti. Tedy vždy by v našem případě mělo být němečtí nacisté nebo Němci nás okupovali a vraždili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 13.5.2021 18:04

Cornelius Ryan: Poslední bitva. Tam je to líčeno o dost jinak - Němci prostě dokázali americké jednotky postupující na Berlín na čas zastavit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 13.5.2021 18:01

V době, kdy pokus měl reálnou šanci na úspěch. A nedělalo to jejich loyální vedení, nýbrž opozice, která měla spojenectví s nacisty plné zuby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 13.5.2021 17:59

Něco jiného je nedostatek protirežimní aktivity, něco jiného je usilovný boj za režim až do hořkého konce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 13.5.2021 17:58

Škoda, že neupřesňuje fakta, nýbrž jen některým posiluje jejich oblíbené názory.

A co se konformnosti týče, tak v dnešní době je konformní právě tvrzení, jak bylo povstání zbytečné. Proto se s oblibou uvádí nesmysl, že Němci už jenom prchali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 13.5.2021 17:51

Voda v Baltu je vždy příliš studená, teplota se tam měří okamžitou délkou pánské ozdoby. Takže nic pro mne. Jinak ale to Ján Kollár popsal ve Slávy dceři výstižně. Slovanského národa rakev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 13.5.2021 17:16

Wehrmacht chtěl co nejrychleji do amerického zajetí - ne vždy a ne všude, třeba boje v okolí Chebu stály 26. až 29. dubna 45 životy 70 Američanů a asi 200 Němců - a urputně se bránil na východě, aby se nedostal do zajetí sovětů; celkem oprávněné předpokládal, že východní podlidé s nimi budou zacházet stejně jako oni předtím zacházeli s východními poslední.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 13.5.2021 17:03

No jo, on ten Mnichov byl ještě živý.

A z podstatné části ČSR vyhnali Němce Sověti. Pravda, vzali si za to Podkarpatskou Rus, ale stejně ...

No a komunisti to uměli vzít do bolševicku do ruky; ten tah na branku nekomunistům bohužel chyběl; a taky trpěli iluzí, že s komunisty lze bojovat demokratickými prostředky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 13.5.2021 16:56

Paní Rybnická, tohle je ale blbý argument. Ovšem Němci se urputně bránili - na západě a ke konci zejména na východě, i když válka byla úplně prohraná. Nějaké protesty se pochopitelně nekonaly - ti správní Němci je brutálně potlačovali.

Ono taky zejména na tom východě věděli proč se tak urputně brání - pamatovali si, jak zacházeli s východními podlidmi a celkem oprávněně se domnívali, že ti podlidé s nimi budou zacházet stejně.

No a u nás vraždili němečtí nadlidé i když už vůdce chcípl - až do úplného konce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 13.5.2021 16:46

Jo, pokusili. Ale za minutu dvanáct.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 13.5.2021 16:39

Všichni Němci jistě nebyli nacisté. Ale všichni nacisté byli Němci.

A jak chtěli řešit českou otázku si přečtěte v projevu velkého syna německého národa SS- obergruppenführera Reinharda Heydricha. Naštěstí ho včas odpráskli.

Zde česky - https://klempera.tripod.com/heydrich.htm

a zde německy - ono německy to zní tak nějak úderněji - dass dieser Raum einmal deutsch werden muss, und dass der Tscheche in diesem Raum letzten Endes nichts mehr verloren hat! https://klempera.tripod.com/reinhard.htm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 13.5.2021 16:35

K té pohádce o Němcích, kteří v květnu 1945 už nechtěli bojovat:

Pocházím z městečka, kde za války vůbec nebyla německá posádka. Městem nevedou významné komunikační trasy. Na začátku května (tuším třetího) začali lidé shazovat německé vlajky, ale nebojovalo se, protože nebylo s kým. Odpoledne přijeli z blízkého okresního města vojáci, obsadili městečko a několik místních lidí zastřelili.

Na to, že se údajně chtěli dostat k Američanům, kteří se vyskytovali na jihozápadě, je jejich výpad do lesů na sever poněkud na druhou stranu. Kdyby se na to vykašlali, možná by to k těm Američanům i stihli. Ovšem potřeba zastřelit pár Čechů s vlajkami byla silnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 13.5.2021 16:25

Za odmítnutí hrozil koncentrák a smrt. U nás do 60 let., pak už jen vyhození z práce. A kolik lidí podepsalo Antichartu, kolik lidí chodilo poslušně na "prvního máje". A my budeme kritizovat? Zrovna my, kterým komunisté vyměnili páteř za gumovou hadici! Každý z nás, kdo byl tehdy dospělý a mohl se rozhodovat sám, je vinen a měl by si zamést před svým prahem, tedy i jakýsi L. Beneš. Po nás se naštěstí jen chtělo držet hubu a krok, ale kdybychom měli jet v rámci bratrské pomoci my, tak bychom, pane Beneši, jeli, i vy byste jel. A jestli mi tady chcete vykládat jak jste byl ve třetím odboji s Havlem, tak si snad radši ušetřete námahu, já bych vám to stejně nevěřil. Sakra už, jeden moralista vedle druhýho, tady dneska...!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 13.5.2021 16:22

Takže podle Vás byl režim po roce 1945 srovnatelný s nacistickým?

Ptám se jako člověk, který se neměl podle Němců vůbec narodit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Fiala 13.5.2021 15:56

Díky za tento (na rozdíl od konformního Neffova) upřesňující článek pane Krausi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 13.5.2021 15:14

Runy v Pohansku jsou germánské ozývá se jásot. Rujána a celo Pomoří je poseté slovanskými mohylami - o čem to svědčí - byli jsme tam a zase budem ?!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 13.5.2021 14:59

Ptali se Hitlera "co uděláte se šesti miliony komunistických voličů?" Odpověď zněla "Nadělám z nich nacisty."

Jak řekl, tak provedl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 13.5.2021 14:57

Co je to proti tomu, že Vídeň odmítla pomnik Jana Sobieského aby se nedotkla jím poražených Turků (1683).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 13.5.2021 13:55

Kolaboranti se najdou vždy. Před 80 lety stejně jako dnes. Tehdy stejně jako dnes si zaslouží jen opovržení slušných lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 13.5.2021 13:53

Vy jste vlastně ubohý člověk. Němůžeate za to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 13.5.2021 13:46

Zajisté nebyli Němci všichni stejní. Moji rodiče bydleli před a během války v Plzni v činžáku, kde všechny ostatní "partaje" byly židovské. Přišel březen 1939 a Židé zmizeli v koncentrácích. Do jejich bytů byli nastěhováni Němci z Říše (Reichsdeutsche, úředníci atd.), takže tentokrát jsme byli v domě jediná rodina česká. Podle slov mé matky tito říšští Němci ji varovali před některými Němci rodem z Plzně (německá menšina v Plzni před r. 1945 nebyla nevýznamná), že udávají Čechy za drobnosti. V květnu 1945 byli Němci v domě bydlící vystěhováni do sběrného tábora v Plzni-Karlově před odsunem do Německa. V bytech po nich byli dočasně nastěhováni nižší důstojníci americké armády. Když jsem chodil do školy, někteří učitelé nám přítomnost americké armády v Plzni popíali. Dnes se jiní lidé snaží bagatelizovat či skandalizovat účast armády sovětské na osvobození Prahy a větší části Československa. Tak jdou dějiny a lidé se vyměňují. Někteří byli a zůstali slušní, jiní ne. Karel Čapek o tom psal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 13.5.2021 13:33

Nikoli. Za nesouhlas s politikou NSDAP byla v koncentračních táborech zavřena spousta Němců. Jen srovnávám. Je ale pravda, že Němci zhusta nastupovali do války s nadšením a s písní na rtech. S tou, jejíž slova jsem citoval. Těšili se na slíbené polnosti a pracovní sílu méněcenných lidí zdarma. V USA se proti vietnamské válce pořádala řada demonstrací, národní garda použila proti vysokoškolským studentům střelné zbraně. Byli i mrtví. Branci prchali např. do Kanady po stovkách. Z toho je patrné, že jakákoli paušalizace je nesmyslná. Jednou o Němcích, jindy o Rusech. A ten M.Č.Č. velmi často hýká podle toho, co mu momentálně mocipáni hustí do hlavy od rána do večera.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Toman 13.5.2021 11:52

Pan Neff to zřejmě myslel přeneseně. Samozřejmě, že ne všichni Němci byli členy NSDAP, jako všichni Sověti nebyli členy KS SSSR. Akorát, i ti nečlenové těchto stran často vraždili a páchali i jiné zločiny v rámci ideologie těchto států. A Hitler ani Stalin samozřejmě nemohli bez ochotných přisluhovačů někoho pronásledovat atd. A takových se najde všude dost, i bez stranické příslušnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 13.5.2021 11:17

Pane autore k tomu věčnému : Všichni Němci byli nacisté . Neškodilo by se trochu podívat do historie, ale nejen do té pražského povstání ale také do německé, na př. jakou roli hráli němečtí sociální demokraté v roce 1933 nebo kolik svých vlastních spoluobčanů nechal Hitler následně pronásledovat, věznit a umučit. Nebo kolik občanů bylo prostě tak zastrašeno, že do te partaje nakonec vstoupili. A jméno nějaké Sofie Scholl nebo Stauffenberg (a řada dalších) Vám zajisté nic neříká?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 13.5.2021 11:08

Akorát, že skupině armád Střed velel fanatik Schörner, který poroučel bojovat až do německé kapitulace.

Praha byla důležitým komunikačním uzlem, který se mohl snadno stát pevností tak jako jiné české obce.

P.S. podobný příspěvek jste měl už v neděli, já vám doporučil kouknout se na článek p. novotného ze soboty, kde popisu je tvrdé boje našich jednotek o Břest na Přerovsku ještě 7.5., tedy dva dny po vypuknutí povstání v Praze. Čili žádný útěk, pořád ještě organizované kladení odporu.

Mimochodem, do těch Kyšic se naši vojáci dostali až 8.5., tedy v den německé kapitulace, kdy byla zároveň uzavřena i dohoda o ukončení bojů v Praze. Pak už skutečně Němci prchali. A který za nšich vojáků měl mít o povstání ten váš dojem?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 13.5.2021 11:05

Takže pane Beneši Vy jste názoru, že každý německý mladík, který dostal povolání do wehrmachtu jednoduše mohl napsat Hitlerovi že s jeho politikou nesouhlasí a že se nedostaví, nebo jak? Nebo že mohl s nějakým protihitlerovským plakátem zahájit poklidnou demon straci s výzvou "k odporu k vražedné válce"? Tedy Vy jste mi tu opravdoví znalci historie,jen co je pravda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kraus 13.5.2021 11:01

dokončení

Jak vzpomínal zástupce velitele kombinovaného oddílu, ještě po letech byla vzpomínka na tuhle pražskou anabasi nepříjemná a trapná. Připadali si prý jako chudí a nechtění příbuzní. Podle jeho vzpomínek cestou na Prahu jeli proti nepřetržitému proudu ustupující německé armády a Němci nechtěli nic jiného, než se jim vzdát. Z vojenského hlediska bylo samozřejmé, že oněch 140 mužů v britských uniformách ve spolupráci s domácími uniformovanými složkami by dokázalo Němce z Prahy rychle odlifrovat na Plzeň a město zajistit ještě před příchodem Sovětů.

Píše se o nelidském zacházení Sovětů se zajatými Němci, málo se ví o osudu Němců zajatých Spojenci. Podobně jako začátkem války na Východě, i tady byl problém s jejich obrovským počtem. Co šlo, bylo permanentně odsouváno za Atlantik nebo do Británie. Ale v prvním období velký počet (snad desetitisíce) zajatců zahynul hlady a nemocemi ve sběrných táborech v Německu a ve Francii. O zajatých Němkách od flaků a světlometů radši ani nemluvit. Britové se dívali na americké vojáky dost svrchu a měli proč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 13.5.2021 11:00

Nesmysl. Pořád se ještě bojovalo na frontách. Ty už by neexistovaly, kdyby to bylo tak jak říkáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 13.5.2021 10:59

Fakta ovšem jasně ukazují, že Sovětský svaz měl na našem osvobození daleko větší podíl než USA, přitom to podle současné propagandy vypadá naopak. Fakta dokládají, že pro socialismus byla po válce většina lidí, i když naivních, pro německý protektorát nebyl žádný Čech s výjimkou pár kolaborantů. Faktem je, že německý protektorát byl v podstatě absolutní a měl řádově tisícinásobek obětí toho socialistického. Dávat to naroveň považuji proto za účelovou nehoraznost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kraus 13.5.2021 10:59

Pevnost posledního odporu? Nikdy už se nedovíme, jak by to skutečně dopadlo. Na jedné straně byly obligátní rozkazy z Vůdcova hlavního stanu, ale kvůli smrti Vůdcově poněkud už vyčpělé. Generál Toussaint nebyl v tomto směru nijak horlivý, ostatně v té době na německé straně už kapituloval kdekdo, jen aby bylo možno zachránit co nejvíc německých vojáků před sovětským zajetím. Fanatických příslušníků SS nebylo v Praze tolik, aby se ji mohli pokusit udržet, k tomu v posledním období války se latentní nechuť příslušníků wehrmachtu k esesákům zvyšovala. Z pozadí celé slávy pražského povstání tak vyčuhuje fakt, že kolony wehrmachtu prostě jen chtěly přejet přes pražské mosty a dál na Plzeň vstříc U.S. zajetí. To vypověděl i gen.Toussaint a obdržel trest až nepřiměřeně nízký.

Naši vojáci z kombinovaného oddílu (140 mužů, vel.pplk.Sítek), vyčleněného z Čsl.obrněné brigády, který byl v té době v Kyšicích u Plzně, viděli nepřetržité proudy složek wehrmachtu i SS, prchajících od Prahy a měli dojem, že se v té Praze zbláznili. Povstali pět minut po dvanácté. O skutečném pozadí povstání nevíme dodnes nic.

Do Prahy se kombinovaný oddíl dostal až 8.5. odpoledne (deníky se nezachovaly, někteří účastníci říkali, že to bylo už 7.5., ale bylo to zřejmě až po podepsání příměří Českou národní radou). Projeli Václavákem a centrem Prahy, nečekáni, nevítáni, Sověty ještě nikde nevidět. Pořadatelé s rudými páskami RG je rychle dirigovali ze scény. Nebyli v programu. Byli ubytováni na hřišti "Lva" v Košířích. Dne 10.5. ještě vybraná jednotka přivítala na kbelském letišti první členy navracející se čsl. vlády (Fierlingera), téhož dne se ale museli vrátit do Kyšic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek