23.6.2021 | Svátek má Zdeňka


FEJETON: Letos bez šeříků

13.5.2021

V souladu s tezí o pětisetletém suchu a globálním oteplováním tečou v našem lese mezi Zvolí a Vraným po cestách potůčky a zima je na svetr. Šeříky spjaté se májovými slavnostmi zatím nevykvetly. Ony jsou ty letošní slavnosti vůbec nějaké divné. Poslouchal jsem v neděli v poledne rádio a usoudil z něho, že Československo osvobodili v roce 1945 Američané, takže je plno slávy a gripeny budou křižovat nebe hodně hustě, aby občané nemuseli opouštět kvůli koronavirové epidemii domovy. Stačí jen vystrčit hlavu z okna. Hodně se tedy změnilo od doby, kdy na náměstí v Rokycanech stála socha rudoarmějce, kterému se říkalo Divíšek, jelikož se divil, kde se tam vzal. Z rozpaků ho vysvobodili v roce 1990, kdy socha byla z náměstí odstraněna, následoval smíchovský tank číslo 23 a nakonec odešel do depozitáře maršál Koněv. Ve světle posledních událostí, a to nemyslím vůbec ironicky, to vypadá na to, že povyk kolem Koněva vyvolali Rusové v rámci své hybridní války, kterou vedou vůči Západu už dlouhodobě. Takže z tohoto (a nejen tohoto) hlediska je dobře, že se oslav v Moskvě na Rudém náměstí zúčastnil i náš velvyslanec Vítězslav Pivoňka. Důvodů je hodně, jeden z podstatných je slušnost.

Je to všechno hodně zamotané, k zamotanosti přispívá i ten slogan, že poraženi byli nacisté, nikoli Němci. Za mého mládi se rozeznávali zlí a hodní Němci a teď už jsou jenom ti hodní. Jaké jistoty nám tedy zbyly?

Jsou to pomníky a pomníčky se jmény padlých v květnových bojích. V Praze jich je nespočetně. Rodiče vzpomínali na prvního padlého, kterého viděli, bydleli v těsném sousedství dnešního Masarykova nádraží v Praze. Železničáře zabila kulka třicet metrů od jejich okna a ležel tam několik dnů, kvůli střelbě ho nikdo nemohl odtáhnout. Protože mezitím pršelo, zůstal po něm ve vyschlé zemi temný otisk. Pomníčky vídám i v okolí svého nynějšího bydliště. Vždycky mi zatrne, když vidím destičku se jménem a datem. Jaký osud sem zatáhl toho člověka do lesa daleko od všech válečných front, aby ho tu našla německá, tedy nacistická střela?

Říkám si, že při všech těch zmateních bychom měli víc myslet právě na ty lidi, kteří tehdy šli bojovat, zpravidla beze zbraně. V Praze dosáhli toho, že Němci odtáhli, místo aby se v hlavním městě opevnili a změnili ho v pevnost posledního odporu. Osudu povstalecké Varšavy se Praha doslova ubránila. Mysleme na to s uznáním a povděkem. Povděkem za to, že naši dědové a babičky, tehdy mladí, nepodlehli žádnému zmatení a věděli, co mají dělat. Ať táhnou k čertu všechna zmatení i s jejich Divíšky všeho druhu, provokatéry a lovci v kalných vodách. Nenechme se zmást. Bylo to tenkrát vítězství, významné vítězství se zbraní v ruce. Tak si ho nenechme pošpinit pochybnostmi. Hanbit se za vítězství, to je přece to nejvyšší stádium hlouposti.

LN, 10.5.2021

Neff.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.