FEJETON: Labyrint světa
Jak se dalo nebo nedalo čekat, to podle názoru, v archivu univerzity v Uppsale byl nalezen fragment rukopisu, podle prvního ohledání z pera Jana Amose Komenského nebo někoho jemu blízkého. Fragment ten se vypisuje takto:
Kráčeli jsme dál tou žírnou krajinou a já dobře zaznamenal dělnost a pracovitost lidu krajinu obývajícího. Ten i onen lopotil se na svém údělu, jak na poli nebo v dílně nebo kanceláriu, a kmitali pak všichni semo tamo, oči vytřeštěné, jak od jedné práce k práci druhé běhali. Tu jsem si povšiml, jak jim z kapes jakési nitky vybíhají nebo též stružky či pramínky a ty se slévají do potůčků a ony pak vedou do oudolí širokého a tudy se valí mohutná řeka z oněch pramínků z kapes vyvěrajících složená.
I dí můj vůdce Všudybud: "Nu, řeku, na niž se podívati žádostiv byl. Řeka ta se Rozpočet nazývá a všichni oudové jakkoli pracující a zemi vzdělávající svojí kapkou do ní přispívají, aby co nejmohutnější byla. A ona pak pracuje ku prospěchu všech oněch oudů, jež si na návrších pozoroval. Přináší jim moudrost a bezpečí, také spravedlnost a výpomoc v nouzi a skýtá jim tisíceré další služby, na které by jinak vlastní silou ani dosáhnouti nemohli."
I líbilo se mi to spořádání pěkné a počal jsem Pána Boha chváliti, že pramínky z kapes svedl do té řeky, která se mohla řekou Ušlechtilosti vpravdě nazývati. Šli jsme tedy dolů k řece, abychom si ji lépe prohlédli a udiven jsem zřel, že její břehy obsypány jsou všelikými Kreatůrami. Jedny žabákům podobné lemtaly obrovskými držkami a jiné zase choboty byly obdařeny a odháněly třetí, které docela lezly do řeky a cachtaly se v ní nestoudně a lemtaly a vyhazovaly žejdlíky dalším Kreatůrám, které opodál seděly s tlamami dychtivě rozevřenými. A jak jsme šli podél řeky oné, proud slábl a tenčil se a chabl a já divil se, kdy řeka ta slábnoucí začne ku prospěchu těch dělných lidiček pracovat.
Vůdce můj Všudybud mě pak poučil o Kreatůrách těch. "Jsou to oudové o chod řeky se starající, vládní činitelové, jakož i poslancové a jich aparát, ty obzvlášť velké ropuchy jsou lobbisté a analytikové a poradci. Jsou vyzbrojeni čichem náramným a též se rozplozují velmi čile, takže jich přibývá a stejnou měrou řeka slábne."
Podivil jsem se tomu uspořádání a otázku položil, proč Kreatůry ty nikdo nevyžene.
"Mnoho bylo pokusů," pravil Všudybud. "Ale vůně řeky je držka mu narůstá a také pařáty a počne lemtati a Kreatůrou se stává. Však i na tobě vidím, synu, že se ti oči lesknou a chřípí se nadouvá, a proto ti radím, abychom od řeky odstoupili, než pozdě bude, protože sám cítím, jak to na mne leze. Tolikéž tedy...
Zde rukopis nalezený v uppsalské univerzitě končí. V balíčku omotaném modrou stuhou a zajištěném královskou pečetí byl nalezen ještě dekret podepsaný královnou Kristinou a kancléřem Oxiensternou na místo odborného poradce pro otázky lepšího a účinnějšího výběru daně a jejího směrování s ohledem na nejvyšší stupeň ušlechtilosti.
LN, 24.10.2011