Pro někoho fiasko, pro někoho blamáž, takové jsou závěry prvního kola prezidentských voleb. Fiasko pro občanské demokraty. Opravdu, hůř to nemohlo dopadnout pro stranu, která je u kormidla vládní veslice. Její kandidát se musel prát o poslední místo s hubatou Bobo a neskončil úplně na chvostu jen o sedm desetin procenta, přičemž Avatar získal skoro třikrát víc hlasů než místopředseda Senátu, tak to je opravdu fascinující debakl.

Nicméně to není blamáž.

Slovník cizích slov charakterizuje fiasko jako neúspěch a úplný nezdar. Neúspěchu se vyvaruje jen ten, kdo nic nedělá. Na úplném nezdaru je dokonce něco heroického, jen si vzpomeňme na příběh Řeka Zorby. Ikarův pád byl totální nezdar, ale nebyla to blamáž.

Tu charakterizuje slovník cizích slov jako ostudu a zesměšnění. Žádný z poražených kandidátů se neblamoval. Všichni statečně bojovali a do druhého kola mohli postoupit jen dva z nich, tečka. Jiří Dienstbier se dostal na čtvrtou příčku, podal výborný výkon a má šanci vytáhnout sociální demokracii z bláta nekoncepčního kvákavého kverulantství, kam ji zatáhl politický Hurvínek v roli jejího předsedy.

Označení blamáž je třeba jednoznačně a cíleně rezervovat pro agentury pro výrobu veřejného mínění. Pravda, předvídaly Zemanovo vítězství, ale na tuhle předpověď nepotřebujete agenturu. Stačí elementární zkušenost s popularitou pivního hulvátství v českých zemích a z ní se Zemanův úspěch dal snadno odvodit. Ovšem odhady dalších míst byly falešné. Tohle konstatoval nejeden pozorovatel politické scény už v sobotu. Chybí mi ale důsledné docenění té blamáže.

Pokud by mašinfýra odvezl rychlík z České Třebové do Brna místo do Prahy, lidi by nadávali, ale zas nic tak moc hrozného by se nestalo. Ve volbách se ale rozhoduje o zásadním nastavení politické atmosféry. Takzvané výzkumy veřejného mínění jsou důležitou součástí politické praxe. Lidé rádi nastupují do vagonus muzikou a agentury jim říkají, kde se hraje nejlíp. Na prvním kole našich prezidentských voleb se jasně ukázalo, že agentury lidem říkají naprosté nesmysly. Je to vážná věc, svým způsobem je to veřejné ohrožení nebo přinejmenším šíření matoucích informací.

No a tím se dostávám k jádru věci a podávám konstruktivní návrh.

Lidé jsou informováni s riziky spojenými s konzumací toho či onoho produktu. Tak kupříkladu je na každé krabičce umístěn nápis typu KOUŘENÍ ZABÍJÍ. Je to správné a nikdo se tomu dnes už nediví. Proč by se obdobné opatření nemělo vztahovat na politické prognózy produkované ústavy pro výrobu veřejného mínění?

Když zadáte do novin reklamní text, je u něho vždycky napsáno INZERCE nebo něco podobného -aby lidi byli varováni, že to je neobjektivní, zaplacený text. Proč by tedy nemělo být u politických prognóz napsáno POZOR, HAUSNUMERA. Nebo: ČÍSLA VYCUCANÁ Z PALCE. Nebo UVEDENÉ ÚDAJE NEMAJÍ NIC SPOLEČNÉHO S REALITOU. Nápis by měl být umístěn na nepřehlédnutelném místě a velikostí písma shodnou s písmem textu, v úhledném rámečku.

Veřejnost si varování zaslouží.

LN, 14.1.2013