Čas od času rozvíří poklid domácnosti událost, jež je natolik nepravděpodobná, že ji nelze vymyslet a proto je samozřejmě pravdivá. Jako ta následující.

Byla nám dána kočka. Černá jako noc, ještě kotě, které kdosi našel na popelnici a moje žena, trpící dobročinnou mánií, pro ně ihned běžela. Pojmenována poněkud simplexně Čert. Díky bohaté stravě z DM (samozřejmě jen měkké maso z konzerv, suché granule nechávala s mistrovstvím olízané v misce, aniž by pozřela byť jediný suchar) vyrostla v žádanou samičku, takže bylo jen otázkou času, který z místních kocourů uspěje (malá poznámka pozorovatele na okraj: kocouři již v podobných případech nebojují, spíše se staví do řady, případně si nějakým způsobem rozdělí „pracovní“ dobu).

Věděli jsme, že některý z nich uspěl, a tak před týdnem jsme po ránu našli pod zahradní tújí dvě mrňata, jež dostala jméno Chip a Dale.

Čert se příkladně starala, žena dobrodinec vypracovala denní řád, kdy kočky přes noc umístila do luxusního prostředí v garáži a přes den do krabice v kuchyni, aby měly přehled (obě). Dnes ráno při odjezdu do práce jsme našli v garáži jen jedno kotě. I přes důkladnou prohlídku garáže nebylo k nalezení. Okamžitě byla obviněna kuna, která se v noci protáhla škvírou ve dveřích. Prohledali jsme důkladně zahradu, kotě nikde. Zhruba za dalších deset minut zmizelo i druhé. Pátrání po zahradě bylo opět neúspěšné. Čert jevila výraznou afinitu k mazlení a nejevila nějakou zvláštní nervozitu. Po návratu z práce odpoledne byla opět provedena důkladná prohlídka garáže, skleníku, zahrady a přilehlých katastrálních parcel, opět s negativním výsledkem.

Smířeni s osudem, že nám není dáno chovat kočky, jsme začali psát dopis dvěma čekatelkám na odrostlejší koťata, že jaksi nic. Zavládla všeobecná deprese a smutek nad ztracenými dušemi, bylo pito hořké černé kafe na památku zesnulých

Až večer... moje žena mne tajuplně zavedla do ložnice našich dětí. Po pomalém odkrytí deky jsme spatřili:

Tiše jako pěna celé odpoledne. Jakým způsobem se Čertovi podařilo obě koťata propašovat bez našeho vědomí do prvního patra domu, zůstává záhadou. Dostala nové jméno – Houdini.