17.1.2022 | Svátek má Drahoslav


FEJETON: Ještě k Petru Uhlovi

6.12.2021

Asi bych měla předeslat, že věřím v náhodu (i když jeden můj kamarád rád říkává, že náhoda neexistuje, neb všechno je řízení Ducha svatého). Myslím si, že náhody existují: možná je pro mne jednodušší přičítat nezvyklé souvislosti náhodě a nehledat za nimi všeliké tajemné síly, které mě chtěly nadpřirozenou cestou na něco upozornit.

Ve středu jsem při cestě tramvají potkala hned dvě „inkarnace“ Petra Uhla – jeden byl dosti obstarožní bezdomovec s dlouhými šedivými vlasy, druhý asi čtyřicetiletý tlouštík v celkem solidním obleku, ale bez kabátu. Oba měli neklamně uhlovský tvar a polohu očí, podobně rostlé vlasy, byli pomenší stejně jako Petr. Povinné roušky samozřejmě takové „inkarnace“ usnadňují, přece jen pro podobnost zbývá podstatně menší část obličeje.

Bylo mi to trochu k smíchu, říkala jsem si, že bych měla zavolat Petrově ženě, ať ho pozdravuje… jenže když jsem přišla domů, zazvonil telefon a redakce Lidovek chtěla nekrolog, protože Petr právě umřel. Byla jsem vděčná náhodě, že mi Petra připomněla v době, kdy opouštěl tento svět.

S psaním nekrologu jsem měla tentokrát trochu problém, přece jen jsme se znali přes padesát let a desítky let jsme si byli hodně blízcí, občas jsme se pracovně a přátelsky vídali takřka denně. A jak teď vylovit to, co je důležité společensky, z hromady toho, co je důležité pro mne? Jistě jsou to problémy, které mám při psaní o někom, kdo mi byl blízký, pokaždé, a asi nejen já.

A jako pokaždé, když jsem myslela na Petra, jsem si vzpomněla na příhodu, která mě dodnes rozesměje. V roce 1978 se u nás scházela ediční komise Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, která poseděla, sepsala sdělení – a pak odešla a návrhy sdělení mi tam nechala, abych je přepsala načisto a připravila k odeslání. A jednou si Petr pro hotová sdělení za dva dny přišel a já musela přiznat, že jsem na ně zapomněla a neopsala je, že mám jen návrhy, které mi tam hosté z ediční komise nechali. Podala jsem mu je a on se na mě přísně podíval: „Kdyby se to mělo opakovat, museli bychom si najít někoho spolehlivějšího.“ Vyděsilo mě to natolik, že se to už podruhé nestalo – a přitom jsem samozřejmě věděla, že naprostá většina mých spoluobčanů rozhodně netouží přepisovat něco, co by jim mohlo přinést potíže, a že nikde nestojí fronta zájemců, kteří by mne – nespolehlivou – nahradili. (Ale pochopitelně by se našli!)

A jak jsem se bavila tou vzpomínkou, najednou mě napadlo, že vlastně mrtvé přátele nenavštěvuji na hřbitovech.

Ano, občas tam zajdu, sluší se to, ale v myšlenkách se se svými mrtvými potkávám tam, kde bydleli, nebo třeba v hospodě, kam jsme společně chodili. Anebo při podobných „inkarnacích“, když potkám někoho cizího, kdo vypadá nebo se chová jako někdo, koho jsem znávala.

Ale nejspíš je to tak správné, říkám si – nevzpomínám přece na mrtvé, vzpomínám na ty živé, které jsem znala a které mám ráda.

LN, 3.12.2021



Jak co nejrychleji otěhotnět? Stáhněte si praktický eBook zdarma
Jak co nejrychleji otěhotnět? Stáhněte si praktický eBook zdarma

Jestli se ptáte na otázku „Jak co nejrychleji otěhotnět?“, máme pro vás odpověď. Vše o tom jak přijít do jiného stavu, se dozvíte v naší nadupané...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.