Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996FEJETON: Jen nezůstat sám
Málokdy jsem četl v poslední době něco tak moudrého a zároveň prakticky aplikovatelného. V článku Ne mým jménem se zamýšlí Marian Kechlibar, jak si počínat v dnešní době, kdy se vybraní jedinci stávají terčem útoku online davu. Publikoval svůj článek shodou okolností právě v době, kdy si připomínáme justiční vraždu Milady Horákové. Její případ byl extrémní i v prostředí komunistické diktatury. Po Stalinově smrti se sami komunisté opatrně distancovali od porušování socialistické zákonnosti, takto žalářování nevinných charakterizovali. Nicméně princip izolace jedince a kolektivního štvaní v té době fungoval plnou silou.
Kechlibar ve svém článku cituje ze spisu Pravidla pro radikály Saula Alinskyho. Tento levicový bojovník v sedmdesátých létech radí: vyberte si zodpovědného jedince. Vyberte si terč, zaměřte se na něj, udělejte věc osobní, vyhroťte situaci. Z toho pak dělá jednoduchý závěr: člověk napadený online davem nesmí zůstat sám. Někdo se musí postavit na jeho obhajobu, a to i přesto, že to s sebou nese nějaká rizika, píše doslova.
Autor je programátor, analytik, nadaný schopností praktické úvahy. Uvažuje o tom, že pro některé lidi je riskantnější být první protestující než pro jiné. Soudí, že lidé, které je snadné nahradit a nemají vysokou institucionální reputaci, by měli být v protestech až v druhém nebo třetím sledu. Na něčí obranu by se měli stavět především ti, kdo jsou ve stabilnějším postavení nebo nad sebou nemají vysloveného pána. Jako příklad uvádí důchodce, živnostníky a nenahraditelné veterány oboru typu „starý profesor“ – mimoděk tane na mysli příklad Andreje Sacharova, to byl protestující, se kterým si nevěděl ani Brežněvův režim rady. Kechlibar se neomezuje na teoretické úvahy. Angažuje se v případu chemika Tomáše Hudlického, který učí na Brock University v kanadském Ontariu. Ten si vysloužil nevoli, když publikovat názor, že při přijímání osob je třeba brát v úvahu profesní zdatnost a nikoli politické okolnosti. Naštěstí se za Hudlického postavily i naše vědecké kapacity a třebaže je on sám nadále ohrožován, jak se vyjádřil, honem na čarodějnice, z univerzity ho nevyhodili.
Kechlibarův apel je výsostně aktuální a naléhavý. Když před lety vyhodili Michaelu Jílkovou na nátlak politiků z České televize, byl jsem jeden z mála, kdo se jí zastával. U kolegů jsem si tehdy vysloužil nevoli, že prý si to Jílková zavinila sama, protože měla na politiky hubu. Jsou i aktuální případy. Z Filosofické fakulty vyhodili z postu tiskového mluvčího Petra Kukala, finální záminkou bylo jeho přirovnání žen s rouškou na tváři k perským princeznám. Jeho případ je ojedinělý. Zatím. Bude jich víc, přituhuje. Připomínejme si tedy Kechlibarovu radu: nenechme je samotné. Už proto, že můžeme přijít na řadu sami.
LN, 29.6.2020

Mezi personálem slánské nemocnice se agresivně šíří britská mutace viru. Její výskyt potvrdila laboratoř

Bendovy teplické oslavy se účastnil i krajský policejní ředitel Husák. Švejdar ho vyzval k rezignaci

Koordinátor pro očkování se vzdal funkce. Jsem strašně rád, že je to za mnou, je to marné, řekl Blahuta

Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.
