V Hluboké nad Vltavou někdo navrtal dvě díry do staletého dubu a pak se ho pokusil zapálit. Policie po něm pátrá. Tady asi je skepse na místě. Jakpak by asi mohli policisté toho člověka chytit? Škoda je vyčíslena na 403 tisíc korun. To jsou vždycky čísla, která budí přinejmenším podiv. Číslo se může změnit, dozvídáme se. Záleží na tom, kolik zahyne larev vzácných brouků. Kolik stojí jeden brouk?

Asi jsou na to někde nějaké tabulky. Vandal ale v řádu tabulek neuvažuje. Nedávno jsem byl v Táboře. Na jeho okraji jsou Klokoty s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Vede k němu lipová alej. Vysázeli ji v roce 1836 a ty lípy jsou opravdu impozantní. Tu největší nějaké hovado postříkalo sprejem. No, aspoň ta lípa přežije, poroste dál, ze sprejera, nejspíš nějakého mlaďocha, se stane prďola a poté dědek a bude u piva nadávat na nezvedenost mládeže a lípa dál bude vroubit klokotskou křížovou cestu a až někdejší sprejer škytne naposled, ani listem nezašumí. To je ten dub v Hluboké na tom hůř, ten nejspíš nepřežije.

Copak by se asi vandalovi stalo, kdyby ho policisti chytili a nějak mu čin dokázali? Nejspíš nic. Už se stalo, že chytili sprejera. Divil se, že se to nesmí. Jiný zase, když mu ukázali záznam z kamery, skrze advokáta napadl majitele kamery z nezákonného pořizování obrazového záznamu. Tak je to pořád dokola a já to zpovzdálí skrze noviny sleduju a vzpomínám na seriál Karla Maye Po stopě zlého činu. Znáte ho? To je ten středovýchodní, kde Old Skatterhand vystupuje pod jménem Kara ben Nemsí a má sluhu, ale spíš kamaráda Halefa Omara. Tento šikovný arabský hadži je vyzbrojen bičem z krokodýlí kůže, podobně jako Indiana Jones, a zachází s ním stejně obratně. Seriál je to rozsáhlý a těch padouchů zpracovaných Halefem Omarem je nepočítaně. Z téhož seriálu znám pojem baštonáda. To se tenkrát v osmanské říši praktikovalo: dotyčného popadli, připnuli v poloze na břicho na lavici, nohy mu ohnuli a připnuli, aby jimi nemohl máchat, a prutem mu napráskaly paty. To byla baštonáda.

Když jsem Mayův cyklus četl, nebyli jsme od baštonády zas tak daleko. Děti se přestaly mlátit rákoskou už za Rakouska, ale my jsme ještě stávali na hanbě a taky klečeli na stupínku a pan učitel nás kroutil za vlásky za ušima. Rodiče tenkrát říkali učitelům: Jen mu ji střihněte, když bude zlobit, syčák je to, zaslouží si to!

Tak tohle je pryč, dnes rodiče fackují učitele. No, kolega Martin Weiss nás na Echu 24 seznámil s krásným pojmem åsiktskorridor, což je označení myšlenky, kterou si nesmíme pomyslet. Zatím ji snad můžu napsat: sním o zavedení baštonády do našeho právního řádu. Chytli jste vandala? V Mayově cyklu by šel hned teď začerstva na lavici a šup, dvacet na holé paty. Já bych tedy volil partii výše posazenou, taky duální. Myslím, že by to zafungovalo.

LN, 1.10.2018