29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

FEJETON: Jak jsem zdomácněl

Před mnoha tisíciletími začali naši předkové chovat různá zvířata; odborníci to nazývají domestikace. Tito tvorové se stali nedílnou součástí našeho života, psi, koně, krávy, a dalo by se ve výčtu pokračovat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Skála 10.4.2019 15:50

Mám to také.

Asi to není nemoc, jen alternativní druh komunikaxe s okolím. K tomu, abych poznával obličeje a navíc k nim přiřadil jména, potřebuji velice dlouhou dobu. I pak se raději vyhýbám přímému oslovení jménem, protože se obávám blamáže. Na setkání spolužákú po 10, 30, 50 letech si všichni pamatují mne a já odpovídám neutrálně. Naučil jsem se s tím žít a teď už je pohoda.

Děkuji za milé povídání.

A. Bytová 10.4.2019 12:08

Chichi,

domestikace vesnicí je dlouhý a složitý proces, a někdy i zábavný. Znám. Avšak i když proběhne úspěšně, stále je našinec zmaten jedná-li se o místopis. -Tam jak mívali Listíkovic pole, hned za Bočanovic zahradou, a pak podle Franty dolu k bejvalý rybárně. - :D

P. Zinga 10.4.2019 11:53

Pane Karpenko,

nermuťe se nad nediskusí: není o čem. Všichni to známe. Ale pobavilo to, to vědomí, že nejsem sám.