FEJETON: Historia magistra vitae
Nejen dějiny národů, i příběh každého jednotlivého člověka v sobě nese poselství, z něhož lze vyčíst, jak se bude vyvíjet dál.
Myslím teď na jeden příběh, který důvěrně zná jen pět lidí. Shodou okolností pět kolegů z jedné branže – takřečení lékaři duší.
Jednoho dne před mnoha lety se všichni vezli v jednom autě. Tedy, Čtyři se vezli a Pátý řídil. Bůhvíproč (a nejspíš i Pátývíproč) se najednou vůz rozhodl provést pár svižných cviků, nakonec i mimo vozovku. Ta gymnastická sestava vypadala dost hrozivě. Naštěstí všech pět pasažérů se postupně vykutálelo do trávy bez narušené fyzické integrity. Všech pět tím bylo mile překvapeno, ale čtyři z nich byli vzápětí překvapeni nemile.
„Kdo z vás řídil? Já nemám řidičák,“ pronesl suše Pátý.
Šla léta a Pátému se brzy znelíbilo léčit duše. Zalíbilo se mu je řídit. Poočku sledovali Čtyři pokračování příběhu bývalého kolegy a jeho svérázným způsobem řízení nebyli nijak překvapeni. Všem jim ve škole říkali, že mnohé vzorce svého chování si odnášíme z dětství, v podobných situacích v dospělosti pak postupujeme podobně, ať se to nám či okolí líbí nebo ne.
Nepochybuji, že skupinu B už Pátý dávno bravurně zvládá. Přesto nemám nejmenší chuť sednout si s ním do jednoho vozu. Nezměnil strategii. Stále je ho slyšet, jak říká: „To že jsem udělal? To že jsem řekl? Tak že jsem rozhodl? Kdeže!“
Odvaha vystoupit na nejvyšší horu světa není kupodivu nijak úměrná odvaze přijmout odpovědnost za své chování.
Škoda, že už je to na světě tak zařízeno, že lidé s těmi nejlepšími řidičskými předpoklady obvykle nemají zájem řídit žádný gigantický vůz. Zato Pátému skupina B očividně není dost, láká jej třímat v rukou volant čím dál větší. V jeho současném bouráku se volky nevolky veze přes milion duší. Mohlo by se ale přihodit, že se Pátý prodere za největší volant v této zemi a jeho spolujezdcem se jaksi automaticky stanu i já.
Proto myslím na ten příběh s obavou.
Nemám nejmenší chuť sedět ve voze, jehož řidič se naučil, že je pro něj výhodné při maléru se otočit a říci: „Kdo řídil? Já nemám řidičák.“
(autorka je psycholožka)