29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

FEJETON: Černá hodinka

Ta byla pro mne vždycky, už od malička, pojmem příjemným. U nás doma v čtyřčlenné rodině za války to znamenalo posezení při postupném stmívání dne, kdy člověk ještě nechtěl rozsvítit ani zatemňovat okna a kdy si rodina opředená houstnoucí tmou řekla vše to, co se venku nesmělo říkat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 15.1.2016 13:22

Ano, staré

scénky, staré filmy. Z jejich takřka nepřeberného množství vidíme v televisi stále opakované zlomky. Zlomky, vybrané a sestavené už někdy v devadesátých letech. Něco pro starce. Mladí už tomu nerozumějí, jsou tam složité a nesrozumitelné věty, celé je to málo akční a i když to vydrží k pointě, smysl nepochopí. Ale vysílací čas se musí něčím vyplnit a o to asi jde. Naštěstí není obtížné pořídit si na pár externích harddisků filmotéku podle vlastního výběru.

Dnešní komici – snad by byli, občas se někdo takový i mihne, byla by i témata, ale potíž je zdá se ve způsobu zpracování. Dříve byly nějaké hranice vkusu, slušnosti, standardní chování bylo svázáno jistými pravidly a humor, legrace byly v tom, že něco z toho se mírně překročilo nebo trochu zdeformovalo. Teď není řeč o šklebících se komicích, smějících se sami sobě. Lidé obecně měli cit pro češtinu a leckdy stačilo něco říct trochu jinými slovy, s jiným důrazem. Napsané by to ztratilo většinu půvabu, což se ale netýká jen komiků, ale lidí obecně. Pokud člověka neslyšel mluvit, do jeho psaného projevu vkládá čtenář, řekněme, svoji resonanci. Pisatelovu nepozná. Kdysi udělali pokus, dali lidem přečíst kousek něčeho méně známého tuším z Horníčka. Většině to připadalo trapné, i mně. Ale při představě pana Horníčka to vzápětí vyznělo úplně jinak. Ale k věci. Dnes není co překračovat a deformovat a cit pro jazyk se rychle vytrácí. Přesto jakýsi humor existuje, občas se dá při přepínání programů na něco takového narazit. Vyznačuje se vulgárností a sprostotou už ničím nebržděnou, rozjevené tváře bavičů i publika pak připomínají škleby démonů. Bylo už dosaženo dna? A nevylije se pak s vaničkou i dítě? Na druhou stranu, není ten náš zjemnělý humor starší než nějakých sotva dvě stě let. Takový Langerův Bohdanecký rukopis (1830) zůstal tehdy nepochopen. Udělal pan žurnalista ze sebe trapného šaška. Pěkné pomyšlení, že humor zemře s naší (mojí) generací a jak jim za sto let bude ten Horníček připadat pomatený a nepochopitelný.

P. Klouda 15.1.2016 11:06

Myslím si, ...

... že Vás zcela chápu, pane Tomsi. Ač nepamatuji ani 2.sv.v., ani výbuch nenávistné závistivosti po únoru '48...

J. Fridrich 15.1.2016 8:53

Svět se stává iracionální, bez zdravého lidského rozumu

Svět se stává iracionální, bez zdravého lidského rozumu a má zcela přeházené priority - tedy co je opravdu nutné řešit ihned a razantně ( zábor Evropy imigranty, agresívní islamismus, agresívní Rusko....) a co později....

Příklad chování zahrádkářů na své chatičce - mámo, podívej, hoří nám chata, ale napřed dosázíme ta rajčata........