23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


FEJETON: … a vavřínový věnec přivezl své milé do Čeladné

21.5.2015

Mistrovství světa 1947

Tento vavřínový věnec s dvěma červeno modrobílými stuhami, na nichž je nápis “Mistrovství Evropa a světa v hockeyi 1947“ přivezl do Čeladné na jaře roku 1947 mistr světa a Evropy JUDr. Miroslav Sláma (1917-2008), v té době nejlepší československý hokejový obránce.

Tehdy jsme na pražské Štvanici ve dnech 15-23. března získali titul mistrů Evropy a světa navzdory tomu, že jsme 1: 2 prohráli se Švédy. Pomohlo nám Rakousko, které Švédy porazilo 2:1.

V roce 1948 byl Miroslav Sláma mezi členy reprezentačního týmu, který na Zimních olympijských hrách ve Svatém Mořici získal druhé místo, hned za Kanadou. To byl již mimo jiné od léta toho roku přednostou právního oddělení Vítkovických železáren v Ostravě. V prosinci 1948 hrál za pražský LTC ve Spenglerově poháru v Davosu, odkud se již do vlasti nevrátil.

Nečekalo by ho v ní bohužel nic dobrého – v říjnu 1950 byly v komunisty zmanipulovaném procesu vyneseny tresty nad tzv. protistátní skupinou vedenou bývalým vynikajícím hokejistou Ing. Bohumilem Modrým, v níž bylo deset mistrů světa.

Sláma by mezi nimi byl zcela jistě – jeho mladší kamarád Augustin (Gustav) Bubník dostal 14 let, Bohumil Modrý o rok více. Doktor Sláma poté pět let trénoval a hrál ve Švýcarsku, v roce 1953 odešel do USA, kde po studiích pracoval jako knihovník. Dožil se úctyhodného věku 91 let, zemřel v roce 2008.

Nu, a proč se onen věnec ocitl v Čeladné? Miroslav Sláma se zde totiž po válce zamiloval do dcery majitele místní textilky. A právě jí přivezl onen vavřínový věnec. Jenže pak se stalo, co se stalo. Lásce se postavila do cesty politika. Cesta ke svobodě vedla často přes tragédie osobní.

Vavřínový věnec mistra Evropy a světa Miroslava Slámy prošel různými cestami, ale zůstal v Beskydech. Dnes visí na čestném místě v příbytku jistého občana v Kunčicích pod Ondřejníkem. Bohužel, pouze již jen jako velice zajímavá kuriozita. Osud s lidskými životy někdy zamíchá všelijak.

Otázkou je, kolik se těchto vavřínových věnců zachovalo. Většina jejich majitelů byla vmanévrována do situace, kdy měla jiné starosti, než uchovávat tuto relikvii.

(Z připravované publikace „O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech I“, která vyjde péčí Okrašlovacího spolku Rozhledna v 11/2015)