Připravovaná exhumace ostatků Jana Masaryka, který byl ministrem zahraničí Gottwaldovy vlády a vyskočil z okna Černínského paláce v noci 10. března je, podle mého názoru, jen zbytečným nesvěcením hrobu, ve které odpočívá rodina presidenta Tomáše G. Masaryka. Je tímto krokem pouze vyhověno několika aktivistům kolem Úřadu vyšetřování zločinů komunismu, kteří si stále znovu a znovu otevíranou otázkou smrti Jana Masaryka chtějí získat nějaké zásluhy. Stejně tak jako úřad, o jehož pozitivní činnosti ve veřejnosti nikdo dlouho neslyšel.

Vše co se týká těla bylo dostatečně zadokumentováno. Tělo leželo na zádech jakoby v pozoru, s rozdrcenými patami . „Vyskočil jako Sokol“ řekla prý Alice Masaryková, když se dozvěděla o jeho smrti. O sebevraždě ani v nejmenším nepochybovala, stejně tak jako nikdo z tehdejšího okolí ministra a celé vlády.

Pochybnosti snad mohou trvat kolem příčin a okolností jak a proč k pádu z okna mohlo dojít a proč tak Masaryk učinil. Důvodů mohlo být hodně: Masaryk jako nositel demokratickým masarykovských hodnot svým setrváním v Gotwaldově vládě do jisté míry legitimizoval její existenci . To se mnohým nelíbilo. Její vznik ovšem nikterak ovlivnit nemohl. Kdyby podal, jako ostatní demokratičtí ministři demisi, byl by jen nahrazen někým jiným, pravděpodobně svým náměstkem V . Clementisem, který byl ovšem později popraven.

Exhumace nemůže nijak přispět k objasnění žádné z těchto skutečností, které je jistě možné vykládat různě. Ostatně její skutečné důvody a naléhavá potřeba zásahu do uctívaného hrobu nebyly veřejnosti sděleny, natož objasněny. A to jen povede v vzedmutí nejrůznější úvah a názorových střetů, nejen o minulostí, ale i o našem počínání dnes. Navíc se obávám, že o pravosti nějakých případných „nových zjištění“ po exhumaci mohou nastat vážné pochybnosti a nebudou alespoň částí veřejnosti přijaty jako doplnění historie, spíše jen jako „potvrzení“ aktivistických názorů. Máme to po těch letech, které od této smutné záležitosti uplynuly, opravdu zapotřebí? Myslím, že některý z ministrů by měl konat.