23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

ESEJ: Zapomenuté milníky války

Sedmdesát pět let po konci druhé světové války v Evropě stále vnímáme největší válečný konflikt dějin příliš lokálně. Přinášíme devět mezníků, které ve výčtu nejdůležitějších událostí většinou chybějí, přesto měly na vývoj situace zásadní vliv.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
H. Rybnická 17.5.2020 11:58

Od rána 25. listopadu docházelo k shromažďování demonstrantů, mimo jiné v obci Vápenná, tehdy Zighartice, kde také došlo k prvnímu střetu demonstrantů s četníky. Přes výzvu davu, aby se rozešel, jelikož stávka je oficiálně zakázaná, se procesí dělníků vydalo na cestu do Frývaldova. Skupina 14 četníků pod velením nadporučíka Jirkovského s rozkazem nevpustit protestující do města přehradil dělníkům cestu v obci Dolní Lipová. Policisté zatarasili cestu davu, který po nich v návalu emocí začal nejpravděpodobněji házet kamení, při čemž byl zraněn v obličeji velitel zásahu Jirkovský a na čas nešťastně ztratil vědomí (ovšem podle pozdějšího vyšetřování se jednalo pouze o slovní útoky). V nepřehledném místě za křižovatkou se dav čítající zhruba 700 dělníků, z nichž byli někteří ozbrojeni dřevěnými holemi a podporovaní jedním z komunistických poslanců (nejspíše poslancem Hádkem), rozhodl pokračovat v pochodu. V tu chvíli však začali četníci pálit puškami do davu.[2] Bilance jejich zásahu byla tragická – 8 mrtvých a 13 těžce raněných, k tomu další lehce ranění.

Všech 8 zabitých bylo německé národnosti, z toho 2 ženy, mezi nimi i Anna Luxová, které bylo v osudný den pouze 14 let. Zabití byli většinou členi a sympatizanti komunistické nebo německé sociálnědemokratické strany, ale byli mezi nimi i částečně sympatizanti německé národně socialistické strany. Právě ekonomické a národnostní problémy sudetských Němců měly za následek stále větší příklon těchto složek obyvatelstva ČSR k extremistickým nacionalistickým stranám, z nichž nejvýznamnější byla po roce 1933 Sudetoněmecká strana (SdP) Konrada Henleina.