Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jestli mám z něčeho kovidové trauma, tak z toho, že si člověk uvědomil, že mocným a vládnoucím jde o peníze a byznys, ne o zdraví lidí a co nejmenší škody ve společnosti. Jak s jinak vysvětlit nedostupnost alternativních generických podpůrných léků za pár stovek, které pomáhaly zabránit těžkým stavům nemoci v rozvojovém světě i při tamějšímu daleko horším stavu zdravotnictví?

A druhé trauma je, že si lidi nechají nasadit náhubky, doslova i přeneseně, a ještě si myslí, že je to pro jejich dobro.

Tak nějak ......

Docela mě mírně rozhodila ta "poslušnost a nadšení" v těch frontách na pokusnou chemii! I ta drzost části lékařů! Šlehni si to! Potom budeš moci i letět k móři. Dokonce.

Docela "ranou do vazu", bylo i to radostné jásání oveček: "Vždyť si každý může dělat co chce! Vždyť chtějí naše dobro! Nikdo nikoho k ničemu nenutí"!

Mám dvě dávky očkování dobrovolně, ve svém věku jsem si myslela, že to třeba pomůže. Ale jít teď na booster vakcínou, kterou současný virus obchází, jen kvůli tomu, že mi projde záruka na "papíru na život", to budu radši plavat v rybníku za barákem než v moři. On ten "Orient" ve Středomoří už není žádným vytouženým "Západem".