28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ESEJ: Na závěr roku nenávisti

Nenávist, kterou vidíme v naší společnosti, není kulturní válka. Ta je snad s muslimy v západní Evropě. U nás zatím ne. U nás je dokonce veliká kulturní tolerance. Nenávist má jiné příčiny.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Klíma 29.12.2018 21:43

Pane Podracký, smekám. A podepisuji každé vaše slovo...

Š. Hašek 28.12.2018 21:21

Pokud by tu byl Václav Havel,

byl by asi ten "náš" rok rokem "návisti". Říkají Halík, Piráti, Štěch, studenti kol dvaceti, ..... a brusele.

Zkráceno, jak jinak.

M. Prokop 28.12.2018 22:27

Re: Pokud by tu byl Václav Havel,

Zkráceno, až do nesmyslnosti.

J. Ráž 28.12.2018 17:08

Nenávist? Asi ne!

Evropané tím, jak odvrhli mravní základy které vycházejí z křesťanské morálky, na kterých se vyvíjela naše tisíciletá civilizace, nastoupili cestu sebedestrukce. A přijetím nového státotvorného náboženství, kterým je utopická ideologie fantazijních lidských práv s universální platností, tuto sebedestrukci urychlili.

Takže nezbývá než si přát "God Save the Europe"

L. Písařík 29.12.2018 11:52

Re: Nenávist? Asi ne!

Proč by to měl Bůh dělat - chránit Evropu? Copak nejsou i jiné světadíly. Přečtěte si od Erenburga TRUST D.E. - jak málo stačí k tomu,aby byla Evropa zničena. Úplně bude stačit, když si Evropu ochráníme sami, především přestaneme vykrmovat vyžírky, které sem zvou jiné vyžírky za účelem zisku, nebo též z vlastní pomatenosti a razantně odmítneme skupinu nadlidí v Bruselu, co se cítí být povoláni Evropě velet a koncentrovat moc do svých rukou. Držím palce GB aby dokázala, že lze docela dobře existovat i bez EK a Bruselu.

M. Jandáková 28.12.2018 16:10

Jaký záměr sleduje princip,

kdy útočník, snažící se rozbít společnost, je touto společností,

PROTI SVÉ VŮLI, považován za jejího člena?

K. Janyška 28.12.2018 17:00

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Co je to ona společnost ve vašem podání ? Dzp.

M. Jandáková 28.12.2018 18:14

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Pospolitost. Množina vzájemně se tolerujících lidí, vymezená jejich společným zájmem. (Od osobního zájmu společně zkonzumovat jednu večeři - až po vůli vZÁJEMně koexistovat v míru).

Š. Hašek 28.12.2018 18:38

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Ptám se rovněž. S dodatkem, že nyní skoro vůbec nerozumím paní Jandákové. Vůbec.

M. Jandáková 28.12.2018 18:59

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Bombový útočník zabije pár náhodně vybraných členů jím vybrané, "nevlastní", společnosti, z důvodu odporu k této společnosti. Je jejím členem nebo ne?

Podle něj jím není. Podle této společnosti však ano.

Společnost tedy nadřazuje jeho údajné lidství vlastnímu zájmu o přežití vlastních členů. Připisuje vrahovi právo, kterým on opovrhuje - univerzální lidské právo na život.

M. Jandáková 28.12.2018 19:05

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Vlastně je to křesťanství v krystalické podobě. Pokud by se to nezapíralo, bylo by vše v pořádku. Jenže se to zapírá. Proč? Aby kontumačně vyhrál islám?

M. Jandáková 28.12.2018 19:07

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Jako když rodič nechá vyhrát dítě. )

Š. Hašek 28.12.2018 19:35

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Aha, malininko mi přihořívá. Malininko. Mě totiž táta v jistém věku nenechával již vyhrávat, šachy, dáma. Neb měl starost, abych v životě nebyl jak ovce na porážku.

Mám nějaký dojem že, hlupáky v brusele nechali tatínkové furt vyhrávat a maminka tleskala.

Už to začíná být do hospody, nemyslím úrovní, ale nutností jaksi mluvit z očí do očí. Psaní je na dlouho.

M. Jandáková 28.12.2018 20:19

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Jj, zdá se, že jim maminky tleskaly a touha po potlesku v nich zůstala... Oni se v tom Bruseli sešli ti, co vlastní děti vychovávat nechtěli, asi prot, že by při tom byli málo vidět.-)

"Z očí do očí", Antonín Přidal. Se mi vybavuje...

Jako každý, ideologicky neusměrnitelný, pořad rozhovorů s nejrůznějšími osobnostmi, dávno vypadl z obrazovky. Nemýlím-li se.

K. Janyška 28.12.2018 20:44

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Občanstvo je spontánním řádem různorodých jednotlivců, ne jednotně myslící a jednající osobou, chovným lidským stádem nebo organizací. Proto mistři nazvývají lidský svět aspoň velkou nebo otevřenou společností... Dzp.

M. Jandáková 28.12.2018 20:55

Re: Jaký záměr sleduje princip,

Ani pouzí dva lidé nemyslí a nejednají zcela totožně.

Upíráte-li občanům (ochotu a) možnost dobrovolně (se) uzavírat dílčí zájmové celky, máte ji mít - tu společnost, absorbující své nepřátele, válčící s ní, jako rakovina válčí se zdravými orgány těla.

M. Jandáková 28.12.2018 15:37

.

Globální pakt o lidských právech a svobodách je samozřejmě nástrojem (v konfrontačním prostředí "zbraní") k odstranění legislativních hranic mezi občanskými právy jednotlivých států.

S tím nemám problém. Problém začíná s připisováním "lidských práv a svobod" teroristům a úkladným vrahům. Protože i na vyšší úrovni, než je ta státní, vyplývá právo z respektu k celospolečenské smlouvě a lidská práva vyplývají z respektu k lidskému životu.

J. Ráž 28.12.2018 17:15

Re: .

Snaha o legislativní odstranění hranic mezi universálně pojatými lidskými právy a občanskými právy jednotlivých států, je největší pitomost, kterou současná euroatlantická společnost provádí.

PS. Universálně platná lidská práva jsou jen tři: Právo na život a rovnost životních příležitostí, právo na svobodu projevu a svoboda vlastnit a užívat vlastnictví. Vše ostatní, co se dnes jako lidská práva snaží prosadit socialističtí snílci, je ideologicky pojatá fabulace.

M. Jandáková 28.12.2018 18:44

život a slovo

"Lidská práva a svobody" jsou z definice globální.

Jejich základem by měla být dvě lidství-nosná práva:

právo na život a právo na svobodu projevu. (Obě za předpokladu respektu k životu a ke svobodě projevu každého). Ostatní práva nejsou garantem "lidství", pouze vyplývají z konkrétního společenského typu humanistické společnosti.

K. Janyška 28.12.2018 12:35

Jsme kverulanti a to nás žene vpřed.

Dobré to je, jsme skvělí... Dzp.

P. Urban 28.12.2018 10:18

Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

Odtržení Kosova lze přirovnat k odtržení Donbasu od Ukrajiny. Výsledkem je de facto samostatné území, byť závislé na zahraničním patronu. Krym byl Ruskem přímo anektován. V případě Kosova a donbaských republik nebyly zrušeny existující a dosud uznávané hranice, v případě Krymu ano. To znamená, že pokud ruská diplomacie uznává "neporušitelnost hranic" kdekoli jinde (třeba v Pobaltí), pak tomu nelze věřit.

Š. Hašek 28.12.2018 13:19

Re: Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

Nesouhlas, nelze porovnat.

Vlastně lze, jak kdo. Mám odlišné názory od balkánské řeznice - původem z Čech. Zkráceno.

M. Prokop 28.12.2018 14:33

Re: Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

Ruská diplomacie uznala i neporušitelnost hranic Ukrajiny, viz Budapešťské memorandum.

Že Rusku nelze věřit, to je axiom.

V. Podracký 28.12.2018 17:07

Re: Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

Komu lze věřit? Vy někomu věříte? Snad nejste tak naivní!

Š. Hašek 28.12.2018 17:38

Re: Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

Zapomněl jste dodat, že za jistých podmínek, pane Prokope. Začal si brusel a USA.

Rusku lze věřit, Ukrajině ne.

V Rusku mají cara, na Ukrajině mají pěkného gaunera. Zkráceno.

S. Landa 28.12.2018 19:35

Re: Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

Za jakých podmínek? :-)

Š. Hašek 28.12.2018 21:35

Re: Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

Že Ukrajina zůstane sama sebou. Jako Rusko.

Já nemám čas to tady vysvětlovat.

S. Landa 28.12.2018 22:24

Re: Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

Možná byste to vysvětlit měl. Zatím to působí jako výjimečný blábol... :-)

M. Prokop 28.12.2018 22:31

Re: Krym a Kosovo jsou dvě různé věci

To nebude čas ...

Prostě nic takového nebylo.

Mimo to, Ukrajina nezůstala sama sebou? Právě že ano, nestala se opět přívěskem Ruska.

J. Jurax 28.12.2018 22:56

"V případě Kosova a donbaských republik nebyly zrušeny existující a dosud uznávané hranice"

V případě donbaských republik ano - tedy zatím, čertví jak se to vyvrbí - ale v případě Kosova přece vznikl nový stát z kusu území státu jiného a zrušeny tedy byly - částečně - tehdy existující a tehdy dosud uznávané hranice Srbska. Z čehož lze dovodit, že s tou "neporušitelností hranic" je to holt případ od případu.