29.3.2024 | Svátek má Taťána


ESEJ: Když dva říkají totéž, nemusí to být totéž

25.8.2016

Při četbě knih a článků o islámu a arabském světě jsem narazil na několik poznatků, které demonstrují obrovské rozdíly v chápání světa mezi námi Evropany a muslimy. Níže uvedené příklady nám ukazují, že když dva lidé říkají totéž, nemusí to nutně totéž i znamenat.

Islámská kultura je naprosto odlišná od naší a vykládat si ji naší logikou a našimi pravidly je sebevražedná politika. Přesně to však my Evropané činíme.

Mír

„Západní pojetí míru a smlouvy se od islámského zásadně liší vědomím, že smlouva a mír, aby byly platné a trvalé, musí být fair. A to vyžaduje na obou stranách kompromis. Západní kulturou odchovaný člověk věří, že jestliže v něčem protivníkovi ustoupí nebo mu vyjde vstříc, směrem ke kompromisu, umožní i jemu vykonat vstřícný kompromis.“ (1) Tato metoda se nazývá win – win.

„Spousta lidí na Západě se domnívá, že islám na nás útočí jen proto, že mu něco dlužíme, a stále se namáhají přemýšlením, co všechno by mu měli ještě dát a v čem mu vyhovět, aby je nechal v míru. Málokterý současný západní člověk dokáže pochopit, že ať dělá, co dělá, někdo by ho mohl chtít zničit jen z čiré víry, že mu to přikazuje Bůh. Pro věřícího muslima je každý takový ústupek důkazem, že Bůh fandí jemu a ne ustupujícím. A byl by hlupák, kdyby toho nevyužil k dalším požadavkům. Nic iracionálního, čistá logika.“ (1)

V této věci je výmluvné i dělení světa muslimy na Dár al-harb (Dům války) a Dár al-islam (Dům islámu). (2) Dům islámu je logicky domem míru, protože mír je opakem války.

Nechme znovu mluvit Benjamina Kurase: „Slovo islám znamená poddání. Tím islám dává nábožensky, politicky, psychologicky i lingvisticky svému pojetí míru sémantický význam poddání a podmanění. Takovéto pojetí míru na konci boje nepřipouští rovnoprávné partnery, nýbrž jen vítěze a poraženého, vládce a poddaného.“

„Osobního míru (v duchovním pojetí) se dosahuje poddáním ega vůli Boží. Veřejného komunálního míru (v sociologickém pojetí) se dosahuje poddáním občanů vládě, která však má být poddaná Boží vůli. Mezinárodního míru (v politickém pojetí) se dosáhne poddáním světa vládě islámu, který je poddaný Boží vůli.“ (3)

Svoboda

„Zatímco my na Západě si představujeme svobodu jako osvobození od tyranie k samostatnému individuálnímu myšlení, islámská encyklopedie vykládá svobodu (arabsky hurijja) jako „uznání zásadního vztahu mezi Bohem vládcem a jeho lidskými otroky, kteří jsou na něm kompletně závislí.“ (1) Historičtí islámští učenci a mystici definovali svobodu jako dokonalou poddanost Bohu. Již v roce 1985 si princetonský profesor John Ralph Willis všiml, že džihád je v islámských textech definován jako „boj za zušlechtění ducha osvobozením od otroctví nevíry“. „A jestliže nevíra je otroctví, víra je svoboda. Proto všechny naše pokusy o export demokracie, „univerzálních“ lidských práv a svobody vyznání do islámských zemí jsou pro ně útokem tyranie na jejich svobodu.“ (1)

Humanitární pomoc

Když Evropan poskytuje pomoc migrantům, tak to chápe jako akt milosrdenství, soucitu a pomoci člověku v nouzi.

Většina věřících muslimů to však pravděpodobně vidí jinak. Jeden z principů práva šaría totiž říká: „Všichni muslimové jsou nadřazeni všem nemuslimům.“ (4) Logicky z toho lze vyvozovat, že když lidé v Evropě vítají muslimské migranty, tak tito věřící muslimové jejich jednání musí logicky chápat jako přiznání podřízenosti ze strany Evropanů. Jakákoliv pomoc je pak pro ně darem od Alláha.

Lidská práva - „Všeobecná deklarace lidských práv OSN“ versus „Deklarace lidských práv v islámu“

Lidská práva deklarovaná ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN jsou v rozporu s právem šaría, a proto členské země Organizace islámské spolupráce (OIS, anglicky OIC) v roce 1990 na svém zasedání v Káhiře vytvořily a podepsaly vlastní verzi lidských práv „Deklaraci lidských práv v islámu.

OIS tvoří dvakrát více států a třikrát více obyvatel než EU. Primárním cílem OIS je vytvářet tlak na Evropu a USA ke schvalování zákonů, které by zakazovaly negativní stereotypy o islámu. (5)

„Deklarace lidských práv v islámu“ upravuje lidská práva takovým způsobem, aby byla v souladu s právem šaría(!).

Uvedu pro názornost jen porovnání několika článků obou deklarací.

Deklarace lidských práv OSN: (6) článek 1: Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Deklarace lidských práv v islámu: (7) Článek 1b: Všechny lidské bytosti jsou Boží stvoření a On nejvíce miluje ty, kteří jsou nejprospěšnější Jeho stvořením a nikdo není nadřazen druhému, jen z pohledu bohabojnosti a dobrých skutků.

Deklarace lidských práv OSN: článek 2:

1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

2) Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.

Deklarace lidských práv v islámu: článek 2a: „Život je Boží dar a právo na život je zaručeno každé lidské bytosti. Je povinností každého jednotlivce, společností a států zaručit toto právo proti jakémukoli jeho narušení a je zakázáno vzít život druhému člověku kromě z důvodů, které jsou předepsány v šaríi.

Deklarace lidských práv OSN: článek 18: Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.

Deklarace lidských práv v islámu: Článek 10:Islám je náboženství skutečné nezkažené přirozenosti. Je zakázáno využívat jakékoli formy nátlaku na člověka nebo zneužívat jeho chudoby a nevzdělanosti k tomu, aby přešel od jednoho náboženství k druhému nebo k ateismu.

Deklarace lidských práv OSN: Článek 5: Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Deklarace lidských práv v islámu: Článek 19d:Nesmí být nic označováno za zločin a nesmí být trestáno nic, kromě toho, co je ustanoveno v Šaríi. (8)

Zatímco podle „Deklarace lidských práv“ jsou si všichni lidé rovni, tak podle „Deklarace lidských práv v islámu“ jsou si sice všichni lidé rovni, ale muslimové a jejich zákony jsou si rovnější. (9)

Islámské státy tahají díky Organizaci islámské spolupráce společně za jeden konec provazu ve věci, která je spojuje, a tou je islám. Současná Evropská komise islamizaci Evropy napomáhá. Co říkají politicky korektní evropští politici, všichni víme. Je na čase, aby se i obyvatelé zemí euroatlantické civilizace probudili a začali prosazovat a bránit na vlastním území naše hodnoty a naše zájmy. Hlavním tmelícím článkem by měla být právě obrana proti probíhající islámské kolonizaci Evropy.

Takové kroky však od většiny současných vládnoucích politiků uplatňujících vůči islámu politiku appeasementu (10) očekávat nelze. Řešení je tedy nasnadě.

Není mír jako mír, není svoboda jako svoboda a nejsou lidská práva jako lidská práva. Jak pravil Kipling: „Západ je Západ a Východ je Východ a nikdy se spolu neshodnou.“ (1) A já dodávám: „Čím dříve si toto uvědomíme a podnikneme příslušná opatření proti šíření islámu u nás doma, tím budeme mít větší šanci přežít.“

Poznámky a odkazy:
(1) Text jsem převzal z knihy Benjamina Kurase „Jak zabít civilizaci“ z kapitoly „Jiný mír, jiná svoboda. Některé pasáže jsou mírně upraveny.
(2) Wikipedie, heslo Džihád, viz odstavec Džihád mečem.
(3) Benjamin Kuras – „Jak zabít civilizaci“, kapitola Džihád.
(4) Benjamin Kuras – „Jak zabít civilizaci“, kapitola „Šaría“.
(5) Pokud vás zajímá činnost této organizace, tak vám doporučuji si přečíst článek od Gatestone Institute: „Organizace islámské spolupráce“ otevírá kancelář v Bruselu pro boj proti islamofobii v Evropě, překlad Josef Zbořil.
(6) Texty jednotlivých článků jsem převzal z Wikizdrojů z hesla Všeobecná deklarace lidských práv.
(7) Texty jednotlivých článků níže jsem převzal z článku Káhirská „Deklarace lidských práv v islámu“ z roku 1990 od pana Josefa Zbořila.
(8) To znamená, že ukamenování za nevěru a amputace za krádež a další tresty dle práva šaría jsou povoleny a dokonce podporovány.
(9) Pokud vás tato problematika zaujala, více informací najdete v článku pana Josefa Zbořila Káhirská „Deklarace lidských práv v islámu“ z roku 1990.
(10) Appeasement znamená usmiřování protivníka ústupky, neustálé ustupování požadavkům protivníka.