J. Kraus 11.3.2020 22:17

Říkalo se, že na VŠ se člověk hlavně naučí myslet. S objemem naučených vědomostí je to asi různé podle oborů. Jiné je to u lékaře, který to nabiflováno mít musí, jiné u technika. V 70.letech ve velkém projekčním ústavu byli inženýři většinou jen na vedoucích místech a ani tam mnohdy ne. Když nastupovali mladí, průmyslováci nebo inženýři, začínali od nuly. Jejich odbornost tvořila chatrný základ, podstatná byla spolupráce a vedení starších. Bez jejich pomoci byl mladý projektant nemožný. Starší si většinou své zkušenosti chránili. Mladému umést cestu jen nahrubo a nechat ho trochu potrápit a zocelit. Když byl některý mladý namyšlený, nikdo mu nepomohl a po opakovaných odborných selháních byl propuštěn.

Po roce 2000 se situace začala měnit - to už jsem byl v malé soukromé firmě. Noví projektanti si nedali poradit a chovali se tak, že se o to nikdo ani nepokoušel. Něco sesmolili a bez kontroly odevzdali (předtím kolega vypsal z projektu materiál a přitom přišel na všechny chyby). Sesmolený projekt jde k montážní firmě, tam ho nějaký zkušený přípravář předělá a nechá si to autorem odsouhlasit. Bohorovný inženýr to považuje za normu, opakuje stejné chyby a nikdy se nic nenaučí.

Bývalý kolega čtrnáct let dělá v českém zastoupení velké firmy, jedné ze dvou, tří světových špiček v oboru. Když tam nastoupil jako technik, byl tam jen šéf (zakladatel a technik) a dva obchodníci, všechno průmyslováci. Postupně přibylo, na příkaz evropského centra firmy, asi deset inženýrů. Přitom objem zakázek stoupl jen málo. Ti inženýři prý v podstatě nic nevědí o profesi, vystačí si navzájem a jen organisují a přeorganisovávají podle mustrů z Vídně. Zrušili excel, vše se musí psát natvrdo do jakéhosi programu, který se stále předělává. Chyba je v něm nedohledatelná, spoustu času zabere vyplňování nesmyslných formulářů, práce se stává zoufalou. Osobně je to prý sbírka křiváků a zmetků, podlézavých a jdoucích přes mrtvoly. Nikoli přes kolegovu, ten je pro ně cizí element.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 11.3.2020 18:47

Naprostý souhlas s autorem !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Pribijl 11.3.2020 17:39

Co k tomu dodat? Úsměvné že to všichni vědí. Čech Komenský si to zřejmě takto nepředstavoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Veselá 11.3.2020 17:26

Oprava : kouknout a jsme ...i já mám pravda rezervy:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Veselá 11.3.2020 17:25

Proč tolik slov o známeén faktu?? Běžte se kouknozt na základní školu a je to jasné. Jako učitel s tím neuděláte nic. Já jsem udělala závěr tento: V osmdesátých letech jseme vystudovala pedagogiku, teď praktikuji služebnictví.Služebnictví rodičům. Ti si diktují a určují život robátek "ve vatě" takže vzhůru do bezvzdělání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 11.3.2020 15:55

Kvantita za kvalitu vznikla již za komunistů. Na určitou tabulkové zařazení se např. požadovala VŠ a znalost dvou cizích jazyků. Při tom stavby předválečného Brna postavili převážně stavitelé(vyšší prům. škola + stavitelská zkouška), nebo i s omezením zedničtí mistři /nižší průmyslovka + mistrovská zkouška). Jen pro doplnění-pro s. ředitele a náměstky se za komunistů vymyslelo volné studium VŠ které stačili dokončit do tří roků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.3.2020 15:12

Dalším problémem je, že řada "vysokých škol" neposkytuje svým absolventům sebemenší kvalifikaci k čemukoliv užitečnému, ale získaný diplom některym z nich brání, aby se věnovali nějaké užitečné, ale pro mě "podřadné" činnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Haubelt 11.3.2020 14:06

no, zcela s autorem souhlasím!!!

Pro ilustraci - absolvoval jsem ČVUT fakultu strojní v roce 1981. Účast na přednáškách byla absolutní nutnost - zkoušelo se na základě odpřednášené látky. Další možnost byla skripta, nebo knihy - ale nabiflujte 800 hustých stran Fyziky I (Horák, Krupka). První dva roky to byl masakr, pamatuji na inauguraci např. podívejte se na kolegu doprava, podívejte se na kolegu doleva - jeden z vás tří bude inženýrem. Anebo student techniky musí mít železné zdraví, ocelové nervy a olověný zadek ;-)

Ale potkal jsem tam řadu skvělých lidí, kterých si budu dosmrti vážit! Třeba výrok: Vzdělání je to, co Ti zůstane až zapomeneš všechno, co ses naučil...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Porady 11.3.2020 13:19

Bravo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Varadinková 11.3.2020 12:17

Přesné a výstižné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Lukáš 11.3.2020 12:16

Tentokrát plný souhlas s obsahem autorova článku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 11.3.2020 9:22

Vysokoškoláci tvoří dne polovinu populace, přičemž opravdových vysokoškolských pozic je max. 15%. A tak oněch 35% zbývajících zastává středoškolské pozice nebo provozuje, jako autor článku, politiku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 11.3.2020 9:09

Plánovači vysokého školství (po roce 1989) "zabrali" Gaussovu křivku doširoka.

Vymysleli (odkoukali okolo), že vzdělanost (chacha) zvýší počtem diplomů. Ovšem diplomů na úrovni malinko vyšší než maturita za dvě.

Žádná změna nebude. Viz potřeba úředníků, viz nálady rodičů, viz reklamy na študium/předbíhání se škol, že zajistí diplom i čtyřkařům. Viz moderno štrasbrusele a "valachových".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 11.3.2020 8:46

Spíš bych řešil nedostatek řemeslníků a kvalifikovaných dělníků. Jak se ukazuje více a více, na nich stojí a padá ekonomika více než jsme ochotni si připustit. Sice echt pravičákům se tenhle názor nelíbí, jenomže když je už ten život takový.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 11.3.2020 8:32

Zkrátil bych to asi takto. Studentů na VŠ je moc, i na VŠ s vysokou úrovní jich řada při studiu pracuje a vlastně studium bere jako způsob placení nízkých daní. Úroveň studentů je velmi různorodá, řada z nich má znalosti a vědomosti mnohem větší než jsme měli my. Řada z nich na konci bakalářského studia nedosahuje úrovně požadované před 40 lety u maturity na průmyslovce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 11.3.2020 5:50

Naprosto přesné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek