J. Kanioková 14.7.2019 12:32

Podíl malých dětí,

které jsou v ústavu ze sociálních důvodů, roste - https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/podil-malych-deti-ktere-jsou-v-ustavu-ze-socialnich-duvodu-roste_526980.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 14.7.2019 9:27

"Státem garantovaná výchova k NEODPOVĚDNOSTI"

P Ř E S N Ě, v tom je jádro pudla !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dostál 14.7.2019 14:25

Re: Zdá se, že hodně i nedomluví,

V principu bych s Vámi souhlasil, kdybychom se bavili o majetku. Tam je možné se v poměrně velké míře chovat zodpovědně a přitom efektivně, byť ani tak to neplatí stoprocentně. Ale děti jsou trochu něco jiného. Zaprvé, na děti musí být z podstaty dva. Zadruhé, riziko zde nelze plně odhadnout. Ve skutečnosti je potenciální riziko tak velké, že jediné racionální řešení je děti nemít (děti mám, vím o čem mluvím). Za třetí, děti jsou potřeba. Za čtvrté, po dvacítce pro výrobu dětí platí čím dřív, tím líp, jinak rostou jak zdravotní rizika pro matku, tak genetická rizika pro dítě. O klesající šanci na otěhotnění nemluvě.

Dohromady vzato, děti nelze dělat zodpovědně, ale v zájmu státu je, aby tuto nezodpovědnost lidé podstupovali. V podobných situacích, kdy existuje značné riziko pro jedince, ale pro kolektiv je přijatelné, celý problém řeší pojištění. Pokud je riziko rovnoměrně rozdělené a malé, může být pojištění komerční, pokud nikoli (jako zdravotní péče u nás), je lepší pojištění řízené státem.

Proto mi nepřijde nesmyslné, že by stát kryl v jisté míře nevyplacené výživné, jednalo by se v zásadě o pojištné plnění. Platbou pojistného je výchova dětí, proto zde není na místě pojištění na komerční bázi.

Osobně bych naopak zvažoval, zda to nezavést plošně a automaticky. Každý rodič vychovávající děti mimo společnou domácnost by dostával výživné od státu a ten druhý by ho platil jako jakousi daň. Pak by nebylo nutné se o ně soudit a již tak dost napjaté vztahy mezi bývalými partnery by nedostávaly další ránu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek