Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Na elektrovehikly by mělo být pohlíženo jako na jakákoli jiná motorová vozidla, kterážto na chodník taky nesmějí. Vždyť takové elektrokolo váží skoro stejně jako Babetta, je i rychlejší - a s Babettou taky na chodníku nebo turistické cestě nemá člověk co dělat.

Právně to tak je.

Moc Vám to nevěřím. Nebo jste se jim schválně pletl do cesty, ale spíš dost přeháníte. Co se týká toho odporu v lidí v Paříži nebo v Praze, zaprděné lidi prostě hněte, že si někdo jezdí kdy chce a kam chce a při tom úplně snadno a levně a nikoho se nemusí ptát, tak jak můžou, zakážou to :D

Asi jste jeden z těch blbů, kteří to klidně odstaví vprostřed chodníku.

Máte pravdu, na přelomu 18. a 19. století se dělo na cestách něco podobného. Velocipedisté ohrožovali koňské povozy a majitelé bryček nebo poutníci museli dávat dobrý pozor, aby se nestalo neštěstí.

Chcete lidem podmínit chůzi ve venkovním prostředí získáním chodeckého průkazu ?

A co dál : řeč až po zvládnutí řečnické zkoušky, dýchání až po kurzu správného bráničního dýchání, jídlo až po zvládnutí zásad zdravého stravování ... ?

Snažil jsem se jednomu mne ohrožujícímu bicyklistovi vysvětlit, že to, po čem já chodím a on momentálně jede, je chodník nikoli jízdník. Vyhrožoval mi, že mi dá přes držku.

Zbytečné dumání, jak ten vehikl pojmenovat. V době, kdy angličtina (nejraději americká) má všude přednost před češtinou (srovnej workshop - dílna atp.), tomu jasně říkejme electroscooter, čili elektroskutr, protože scooter - čti skútr - je koloběžka obyčejná, pokud tedy nemáme na mysli jednoho politika (dříve překladatele), kterému Miloš Zeman říkal skutr. Ten ovšem to slovo vnímal jako slovo zkratkové, přičemž slabikotvorná skupina -tr znamenala trpaslík.

O čem se tu vlastně diskutuje ? Jízda na kole, elektrokole, elektro koloběžce... je s vyjímkou dětí, na chodníku jednoznačně zakázána. Že to nikdo nedodržuje, proč by to dodržoval, když to nikdo neřeší. MP, PČR ?? Na vlastní oči jsem mnohokrát viděl, jak se " pomáhat a chránit " raději otočí a dělají, že nic nevidí. Odpovězte sami sobě, víte o někom, kdo by za takovéto porušování předpisů zaplatil alespoň symbolickou pokutu ?

Orgánové se otočí a nevidí, když je třeba a nemají náladu. Třeba 80 procent aut jezdí bez rozsvícených světel, ač je to nařízeno, ale nikdo si toho nevšimne. To jen mne jeden pomahač a chránič zbuseroval, když mi náhodou během jízdy praskla jedna z těch dvou žárovek vpředu. Když jsem vyjížděl z garáže, svítily obě. Naproti mé garáži je zeď, takže jsem si byl jistý, že obě svítily.

Elektrokoloběžky na chodník nepatří. Stejně jako bicykly. Nakonec ektrokoloběžka je motorový dopravní prostředek.

Elektrokoloběžky pilotované arogantními blbci nepatří vůbec nikam. Přitom se nemohu ubránit dojmu, že právě takoví na nich vesměs jezdí.

Vše je o lidech...pokud je člověk hovado, jsou i věci kolem něj hovadské a hovadsky užívané. Koloběžky za nic nemohou. Situace kolem nich je jen součástí stmívání lidské rasy....

Pokud - jak se domnívám - jsou elektroběžky volně k použití, pak to není pronájem, protože pronájem je vždy za úplatu.

"jsou elektroběžky volně k použití"

Zdarma nebo za úplatu

Před pár dny předpovídali meteorologové na dnešek zhruba 35 °C. Teď je v Praze zhruba 15 °C. Docela těžký úder globálního oteplování ve druhé polovině srpna. Za chvíli půjdu nakoupit a nejspíš si obleču rolák.

A teď tématu úvodníku Ondřeje Neffa. Přes 30 let jsem působil jako vědecký pracovník v jednom ústavu AV ČR. Takže vím , jak to tam chodilo. Důležité bylo neustále plodit články do především nejlepších vědeckých časopisů. Bylo úplně jedno, co tam napíšete, prosadit váš článek vám pohohli významní kamarádi ze zahraničí. Dobré taky bylo získat peníze od příslušných agentur na. V podstatě bylo jedno, co jste v tom projektu naslibovali. Důležití byli významní kámoši, kteří vám ten projekt pomohli získat.

Většinu času jsem za těch 30 let věnoval sepisováním jakýchsi článků a žádostí o grant. V případě grantů jsem neměl šanci. Neměl jsem kámoše na dobrých místech.

Kromě toho jsem však dělal to, k čemu jsem byl určen. Diagnostikoval jsem s pomocí optické emisní spektroskopie parametry proudu termického plazmatu ze zařízení s vodou a později i argonem stabilizovaného oblouku.

To zařízení, na které máme dva patenty, je určené k nanášení ochranných vrstev na nejrůznější součástky a používá se například i v Japonsku.

O tokamaku jsem užtady několikrát psal. Momentálně je to zřejmě nejdůležetitější oddělení ÚFP. Prošly jím už tři generace. Někdy ve druhé polovině minulého století byla završena teorii plně ionizovaného plazmatu. Všechny hvězdy na tomto principu fungují. Jinak bychom tady nebyli.

Tokamak v ÚFP je krabice úplně k ničemu. Spustit termojadernou reakci v něm je nemožné. Jenomže zaměstnaci tohoto oddělení jsou přisátí na projekt s největším evropským tokamakem v Cadarache. Takže mají docela dobrý příjem, ačkoli nic užitečného nedělají.

Dnes je věda úplně o něčem jiném, než byl za Alberta Eintseina, který napsal svůj nejslavnější článek o speciální teorii relativity v patentovém úřadu v Bernu.

Kolik lahvinek dnes