Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Zelený benzín v Německu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Hudzieczek 17.3.2011 21:50Souhlasím, ale prosím nezatracujte větrníky a už vůbec ne fotovoltaiku. Každý soudný člověk, bydlící v rodinném domku Vám potvrdí, že Slunce je výtečný zdroj energie. Škoda jej nevyužít. Je naší chybou, že nejsme technicky natolik vyspělí a tento zatím nevyčerpatelný zdroj energie ponecháváme ladem. Řeči o tom, že sluneční energie nejde akumulovat, mají asi takovou vážnost, jako druhdy výroky o tom, že letadla těžší vzduchu nemohou létat. Jde tu pouze o nedostatek fantazie. Netvrdím, že fotovoltaické panely jsou všespasitelné, ale proč jimi nepokrýt alespoň zčásti potřeby domácnosti - vidím tady obavy klasických výrobců elektrické energie o své zisky. |
|
J. Skála 17.3.2011 22:53Šmarjá každý snad ví, že nejde o to zatracovat větrníky a slunečníky. Ať si jich každý postaví kolik chce! Jde pouze o to, abychom mu je nemuseli platit my podle zlodějského zákona! |
|
|
J. Běle 17.3.2011 16:14Zase jednou pravda, pane Vlku. Rozhovor na 24. jsem si také "užil" . K tomu,co jste už napsal,bych přidal ještě jeden postřeh. Už jsem si na to docela zvykl,ale to,jak skákala redaktorka Stráskému do řeči,mě docela naštvalo. Drtinová působila jak Já-Ty,co to pak skomolili na Yeti. Sama se ptala a sama si i odpovídala. |
|
M. Gavlák 17.3.2011 12:15Člověk, který říká "s přírodou se musí bojovat" je obyčejný technokratický pitomec, co si myslí, že poručí větru, dešti. Podobně to měli komunisté. A že vy takového mamlase podporujete, o vás vypovídá více než všechny předchozí bláboly... |
|
J. Anděl 17.3.2011 13:15Re: Člověk, který říká Ano, bojovat s přírodou je jako bojovat s proudem vody pod jezem (s tzv. vracákem). Stejně tak je nebezpečná naivita myslet si, že onen jez je laskavý a bezpečný a nikomu neublíží. K přežití je vhodné přírodu poznat, respektovat a s rozvahou využívat. Spory bývají o tom, které využití je s rozvahou. Názor závisí na úhlu pohledu a míře poznání. To bývá u každého jednotlivce (i lesníka, lesního inženýra či ekologického aktivisty) různé. Naznačovat, že každý zastánce přirozeně obnoveného lesa, je najatý student, co si jede do lesíka zasouložit, je.... no typicky Vlkovské :-). |
|
|
B. Rybák 17.3.2011 15:23Re: Člověk, který říká Od prvního záblesku rozumu se člověk odlišil od ostatního tvorstva tím, že své stále se rozšiřující okolí přizpůsobuje svým potřebám v nezbytném souladu s poznanými zákony přírody. Tento proces můžeme klidně nazvat např. zápasem nebo bojem (nebo si snad myslíte, že desinfekční prostředky, antibiotika či deratizační prostředky své protivníky laskavě přemlouvají? Díky těm technokratickým pitomcům (na rozdíl od smrtící totalitou nás ohrožujících "intelektuálů") je radost života umožněna stále většímu počtu lidí na stále delší dobu (navzdory ječivému hýkání t.zv. ochránců přírody). Pokud jste tak citlivý na "slovíčko", tak by jste se měl velmi zamyslet např, nad použitím slov mamlas nebo blábol. |
|
J. Václavíková 17.3.2011 15:27Re: Člověk, který říká Ještě větší ...., než jsme si mysleli......... |
|
|
J. Ráž 17.3.2011 11:44Ekologičtí aktivisté - buď naivisté nebo vyčuránci Když se stavěla JE Dukovany, tak se tam jednoho krásného dne shromáždila hlučná parta mladých lidí s různými zelenožlutými transparenty se samými negativními hesly, kolem nichž se motali rakouští kameramani. Uviděl jsem tam mezi nimi kamaráda a tak jsem se ho zeptal: Co tady blbneš, když jádru nerozumíš a je ti to, jak tě znám, úplně fuk? On na to: Nás platí Greenpeace..za 100 rakouských šilasů denně , tak proč ne? Pro ne-pamětníky: Tehdy nebyla eura, 1AUS byl za 3Kčs a můj hrubý denní plat dobře placeného technika na "atomce" byl cca 280Kčs. Kolik platí Greenpeace za účast na "ekologické" demonstraci teď? Aby to bylo v poměru tak min. 2000Kč/1den. Nenechte se šidit! |
|
|
J. Anděl 17.3.2011 12:28Re: Ekologičtí aktivisté - buď naivisté nebo vyčuránci No... vy jste byl placenej, on byl placenej. Komu asi může nezaujatý člověk věřit? Stejný je to dneska. Dělá to snad třeba zrovna ten Stráský zadarmo? Obávám se, že účelové lži a oportunismus člověk nalezne na obou stranách. |
|
|
J. Šimek 17.3.2011 11:00Autor se zbláznil ??? Já mám taky příklad: kolik druhů živočichů je zapsáno v červené knize ohrožených druhů, protože "příroda je pěkná bezcitbá mrcha" a kolik je jich tam z důvodu činnosti člověka ? |
|
|
B. Rybák 17.3.2011 15:25Re: Autor se zbláznil ??? Kolik je jich tam zhoubným působením "ochránců přírody" a kolik jejich lhaním? |
|
|
J. Šimek 17.3.2011 17:04Re: Autor se zbláznil ??? Jakože to je vylhaný seznam, zatímco například Afrikou se prohání miliónová stáda nosorožců, pandy už se musejí střílet a varani komodští se nevejdou na své území ? Máte-li o vylhanosti CITES A a podobných mezinárodně platných listin důkazy, dejte sem link. |
|
P. Rada 17.3.2011 8:39Výzvy dneška. Pan Vlk udělal v tomto článku velice příznačnou zpověd v citátu: .."Stráský měl pravdu, když pravil, že s přírodou se musí bojovat. A že je to pěkná bezcitná mrcha"... Bezcitné totiž jsou především základní přírodní zákony na rozdíl od těch společenských které si stanovujem podle své libosti a pak je ještě navíc mnozí ke své libosti a právě bezcitně vůči okolí porušují. Člověk opravdu musel v prehistorickém čase bojovat za své přežití oproti všemu co bylo dominantnější. Dnes když si ale už planetu podmanil tak by se měl naučit nakládat se svou žravostí, se svou vnitrodruhovou agresivností ale to mu žádné libé požitky nepřináší. Už Freud to nazval "stísněnost v kultůře". Nyní je lidská kultura už tak rozvinutá do extenzivity, že začíná být brutálnější vně i dovnitř. Háček je v tom, že však svou podstatou podléhá přírodním zákonům a to bez vyjímky. Protože si vnitřně neumí vyprodukovat podstatnou část živin je na celé přírodě navíc i fatálně závislá. Tutu závislost pan vlk nechce vidět natož respektovat a to je právě i pro jeho uvažování příznačné. Přesto si myslím, že bude mít celý zástup přikyvovačů. Bojovat se svým atavismem se svou druhovou zvrhlostí je totiž úkol nejen krajně náročný ale navíc i krajně nepříjemný. Pokud ale homo v této nutné rekonstrukci svého sebeovládání a metabolismu neuspěje - neuspěje zřejmě jako biologický druh. Pokud se tato adaptace na podmínky podaří pak výsledkem by mohl být tvor a uspořádanost jež bude na vyšší úrovni jak ta naše dnešní. Je to krajně postavená výzva celé naší epochy a pan Vlk i pan Stráský ji přijali způsobem prehistorického člověka. Naštěstí nezáleží jen na nich. |
|
|
J. Schwarz 17.3.2011 11:06Re: Výzvy dneška. Co "přírodě" škodí zdaleka nejvíc není agresivita, ale humanismus. Přírodu zdaleka tolik neničí něčí "neekologické chování" jako skutečnost, že je lidí skoro sedm miliard. Přesto jsou "média" plná výzev k "pomoci" někde v tramtárii, kde "děti umírají hlady" a naše pomoc může "zachránit lidské životy". Kdyby se na planetě podobně rozmnožily kobylky, těžko by někoho napadlo že řešením je na jedné straně se pokušet zachránit každou jednotlivou kobylku a v zájmu ještě většího množství kobylek naučit každou kobylku "skromnosti", aby se dosáhlo "udržitelného rozvoje". Vy pane Rado dáváte "radu" pro budoucnost - pokud chtějí lidi přežít, musejí "bojovat se svým atavismem a druhovou zvrhlostí". Co to má být? Atavistického jedince těší dát si biftek, šplhat po horách, zaletět si na dovolenou k moři ... člověk, který "atavismus překonal" bude dřepět v komůrce 3x3m se svou hydroponicky pěstovanou zeleninou a těšit ho bude skutečnost, že svou skromností umožnil žít dalším 20 miliardám "nejorganizovanější hmoty ve vesmíru". Děkuji, ale raději zůstanu zajatcem atavismu a druhové zvrhlosti - příležitost ke spáse skrze vznik "nového člověka" vám rád přepustím. |
|
|
P. Rada 17.3.2011 13:30Re: Výzvy dneška. Pojem atavizmus jsem použil nepřesně. Měl jsem na mysli takové chování, které vrozeně dědíme - nikoli které se vyskytuje jen občas zděděné. Toho projevem je např právě i Vámi zmíněné množení populace jako běžná strategie s cílem přežití, řešení problému zdrojů rozšiřováním teritoria... Druhová zvrhlost je pak růst extenzivní namísto intenzivního. Dnešní člověk pocity štěstí spokojenosti.... vytváří na základně živené i stovkami energetických otroků a přesto jsou to vjemy dosažitelné i na úrovni podstatně nižší osobní spotřeby. Navíc s otazníkem zdali v dnešní situaci ještě správně napovídají jak dál. Tím de facto roste závislost na konzumu a zakrnuje jako osobnost. Nemíním Vás nutit ke změně životního stylu - k tomu Vás i mě nejspíš donutí realita poklesu dostupnosti zdrojů. Nejde proto o to kde by jste chtěl zůstat ale spíše o to zdali zvolíte cestu uvědomělejší či zdali vývoj ponecháte náhodě, spontanelitě, selekci ... Pro jednoduchost příkladu - malé děti ponechané na dlouhodobě v osamocení si nedokáží rospočítávat denní dávku... a uvažovat co zasít aby je následná sklizen podržela... Zařídit si ale příjemný večírek s tím co najdou v zásobách asi zvládnou - ale co dál? A lidstvo dnes právě žije především s fosilních zásob - chceteli s hypotéky jež svým vývojem druhovým dostatečně nezůročuje. |
|
|
B. Rybák 17.3.2011 15:58Re: Výzvy dneška. Friedrich Nietzsche by z Vás měl radost, přinejmenším v době, kdy u něj začínala progresivní paralýza (vyjádřená v díle "Tak pravil Zarathustra"). Zkuste si spočítat, kolik lidí by dnes na světě mohlo žít, kdyby hustota obyvalel na Zemi byla taková, jako v celkem soběstačném Holandsku. A kolik jich bude moci být až lidstvo bude mít dostatek energie pro bio-syntézu potravin a kolik, až bude osidlovat vesmír? PS. Váš vztah k atavizmu (předřečníka) sdílím. |
|
|
V. Kusý 18.3.2011 10:32Re: Výzvy dneška. Souhlasím s Vámi, jen bych dodal, že tam schází trocha dobrého červeného, koňáček jako digestiv, doutník a černá káva. Až mi ta druhová zvrhlost vehnala sliny do úst ! |
|
|
J. Václavíková 17.3.2011 13:36Re: Výzvy dneška. Jste jeden z mála, kteří chápou podstatu, většina ostatních jen velkohubě žvaní, jakákoliv zmínka o ekologii je jim záminkou. Ano, tím, jak se člověk vymanil ze selekčního tlaku přírody, začal pod sebou podřezávat větev sám. Bojím se, aby nenásledoval cestu jiných přemnožených druhů, ona si to příroda nakonec umí vyřídit sama. Vyčerpáme zdroje, zahltíme prostředí zplodinami a kde byl Homo sapiens? Největším pesimismem mě naplňuje, když vidím, že svou inteligenci náš druh používá naprosto kontraproduktivně. Pořád si myslí, že královnou věd je ekonomie. |
|
|
P. Rada 17.3.2011 14:35Re: Výzvy dneška. Možná ale, že ekonomie - tedy ta přírodní jež je o transformacích surovin a tocích energií - svým způsobem královnou je. Ta lidmi konstruovaná pravidla ekonomická, vzniklá za situace převážně posledních století, kdy ještě bylo odkud brát, zdroje se jevily nevyčerpatelné... jen chyběla intenzita do dynamiky rozjezdu... je žel postavená na suběktivních fikcich člověka a pak není divu že se jeví jako nepředvídatelně fluktující.... Děkuji Vám za porozumění. Samotného mě baví nad touto problematikou hloubat. Nedávno k tomuto problému vyšla mimořádně zdařilá publikace "Tři hlasy" a tam je spousta podnětných myšlenek hlavně o vstahu kultury a jejího přírodního rámce. Pěkný den. |
|
|
J. Václavíková 17.3.2011 14:48Re: Výzvy dneška. Jsem ráda, když tu potkám někoho, kdo si klade tytéž otázky. Teď jsem odpovídala na něco podobného na -VĚDA: Ztráty, které nebolí. Nechcete se tam mrknout a napsat i k tomuto tématu? Zdravím a také přeji pěkný den. |
|
|
B. Rybák 17.3.2011 15:40Re: Výzvy dneška. Takže máme tedy "bojovat" nejen s různými těmi nás deptajícími "potvůrkami", ale dokonce se samotnými (zvrhlými)zákony živé přírody?. Přežijeme tedy tím, že tyto životodárné zákony v sobě zničíme? Omyl pane, takhle se staneme mrtvolami. To co přestane růst, začne umírat (to je jeden z těch zákonů). |
|
|
P. Rada 17.3.2011 21:42Re: Výzvy dneška. Asi si pane Rybák nerozumíme a může to být i proto že mi porozumět nechcete. Nevím třeba o tom, že mezi přírodnímy zákony je takový jak Vy ho jmenujete. Naopak mám ale za to, že třeba i pro živou přírodu platí všechny tři termodynamické zákony a tak by se dalo pokračovat... Doporučuji dát si práci s tím abychom těmto zákonům a jejich projekci do živých systémů porozuměli ještě zavčas a nepletli je s tím co uvádíte Vy jako zákon. |
|
|
K. Kotyza 17.3.2011 7:13Byl jste někdy na Šumavě? Vážený pane Vlku, byl jste někdy na Šumavě? Myslím tím v poslední době, třeba loni na podzim. Pokud ano, pak otevřeně lžete o zničené a mrtvé přírodě. Tak to prostě není. Všechna místa s kůrovcem sežranými a uschlými smrky životem jen kypí. Jen je prostě jiný. Rozhodně jsou mnohem pestřejší a živější než lokality porostlé starou smrkovou monokulturou. Uznávám, že po lesnické stránce asi moc užitečné nejsou. Pokud jste tam nebyl a troufáte si celou situaci posuzovat podle katastrofických fotografií pořízených z vrtulníků, pak jste na stejné úrovni, jako vámi kritizovaní kavárenští ekologové. Přitom se jich nijak nechci zastávat. Pravda je opět někde uprostřed. Možná ji pan Stráský najde. Doufám. A držím mu všechny palce. kADEL |
|
|
M. Sedláček 17.3.2011 7:53Re: Byl jste někdy na Šumavě? No já na Šumavě bývám pravidelně a souhlasím spíš s panem Vlkem. Víte, život kypí i na Sahaře, jen je také trochu jiný. Otázkou je, jestli ten jiný život chceme na Šumavě. Třeba poblíž Březníku skutečně nový život jen vzkvétá, tak zhruba do výšky jednoho metru. Protože pamatuji i předchozí stav, tak mě to rozhodně v nadšení neuvádí. A musím zdůraznit, že mám hluboký vztah k přírodě, vyrostl jsem v domě na kraji lesa a vsadím se, že jsem za svůj život při různých dobrovolných akcích zasadil více stromů, nežli Bursík, Jacques a Liška dohromady. Přesto se domnívám, že přístup pana Stráského bude přínosem. P.S. Když už jsem narazil na Jacques přezdívanou "Biomasa", měl jsem možnost slyšet, co říkají lesníci k plundrování lesů kvůli téhle hmotě pro teplárny. Hezké to nebylo a hloupě to rozhodně neznělo. |
|
|
K. Kotyza 17.3.2011 8:53Re: Byl jste někdy na Šumavě? Na Velkém Javoru je velmi podobná situace. Jen jsou o deset let dál a vegetace nemá 1 m, ale to nové zdravé patro má kolem 6 m. A srovnávat ho se Saharou bych si netroufal. Také mě celá situace zcela jistě netěší, ale jsem toho názoru, že kůrovec sežral jen to co na Šumavě uměle vypěstovali lesníci na konci 19. století. To co teď vidím je hlavně boj o to, kdo vlastně bude vládnout a rozhodovat o případné těžbě miliónů a miliónů kubických metrů dřeva. Biomasu raději komentovat nebudu, protože bych musel použít stejná slova jako vámi zmiňovaní lesníci. |
|
|
M. Bezouška 17.3.2011 18:58Re: Byl jste někdy na Šumavě? a co myslíte, že tam vyroste teď? Datlové palmy? Budou tam zase jen smrky, trošku prorostlé nějakým náletovým plevelem, který je skoro všude. Vy račte vyznávat ideu samoplození? |
|
|
R. Langer 17.3.2011 8:24Re: Byl jste někdy na Šumavě? Ano, JINÝ život. Jak já bych si přál, aby všichni zelení žili JINÝ život, přesně takový podle jejich přání. Ale to by pravděpodobně do jednoho roku pozdechali... :-P |
|
J. Štrobl 17.3.2011 8:57Re: Byl jste někdy na Šumavě? Svatá pravda. |
|
V. Vlk 17.3.2011 11:26Re: Byl jste někdy na Šumavě? Milý pane Koryto,
Co je hezké je relativní pojem.Já třeba hluboké smrkové lesy miluji, jejich chlad a mechy ale to se dneska nesmí říkat, to je skoro zakázaný. Dneska musí všichni povinně milovat smíšené lesy a smrky jsou fuj a hnusné a vysázené lesníky, což je špatně… Tak jen dvě otázky: V Alpách taky sázeli lesníci knížete Schwarzenberg ty lesy co tam rostou všude a nebi TAM PROSTĚ TY LESY PATŘÍ , páč to tak chce příroda? Takže klídek s těmi nadávkami na „monokultury“ Jo nějak mi chybí odpověď základní otázku: Přirozeně s obnovující les ze smrků , prorostlý nálety –viz třeba Krušné hory jednou vyroste. Kůrovec tam bude furt. Břízy a olše dlouho nevydrží,takže nakonec tram zůstanou zase jen ty smrky – když se nebude uměle vysazovat A TO SE NESMÍ, PÁČ JE TO ZAKÁZANÝ- takže na konci bude zase jen monokultura smrku,kterou zase sežere kůrovec- PROTI NĚMUŽ SE NESMÍ ZASAHOVAT - což ovšem vypadá na systém PERPETUM DEBILE nový to vynález některých ekologistů |
|
|
K. Kotyza 17.3.2011 22:17Re: Byl jste někdy na Šumavě? Dobrý večer pane Vlku, máte pravdu, že břízy a olše dlouho nevydrží. Přeci jen o něco déle vydrží buky, javory, habry, duby a mnoho dalších druhů. Nebo snad ne? Hluboké lesy (nejen smrkové) na Šumavě stále ještě najdete. Bohužel již ne v některých vrcholových partiích. Já přeci v zásadě nejsem ani proti vysazování nových lesů. Jen mi přijde ta samoobnova poněkud levnější. I kdyby tam zase rostly jen smrky, jak jste mi vysvětlil. Znovu opakuji. Mám je také rád. Ale způsob těžby dřeva těžkou technikou (například ohromné vykácené plochy kolem bývalé osady Na Knížecí), který byl v nedávné minulosti praktikován, mne děsí. Jestli je někde mrtvá pustina, tak právě tam. A to se to tam osázet snažili. Neujalo se nic. Proč, to nevím. Jak je možné, že na cestách, kam nesmíte ani na kole, potkáváte běžně těžká nákladní auta? Jak je možné, že domorodci nemají práci? Proč je nezaměstnává prostřednictvím NP stát? Třeba jako cestáře pro údržbu stovek kilometrů nádherných cest a pěšin pro pěší i cyklisty. Vždyť jen rozpočet na údržbu parků a sadů hlavního města Prahy je mnohonásobně vyšší než rozpočet NP Šumava. Ale to jsou všechno dotazy, které by měl zodpovědět někdo jiný. Takže se omlouvám za zdržování. Snad se panu Stráskému podaří některé věci zlepšit. Třeba zpřístupnit některé zbytečně zavřené cesty. Karel Kotyza (ne Koryta) |
