28.1.2021 | Svátek má Otýlie


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Říha 11.4.2010 14:12

Re: nějak se rozbilo formátování konce

Mnozí lidé chrání ŽP, protože cítí, že poškozovat a ničit ho je nemravné. Obvykle ale nedokáží posoudit všechny možnosti v celé šíři kontextu, a proto ho mohou efektivně chránit v podstatě pouze před sebou samými – svévolně neničí a v přírodě se chovají slušně, tak jako v soukromém životě. Pokud jejich ambice přesáhnou tento rozměr, obvykle to končí dle pořekadla „cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly“ (pro profesionální politikaře a ideology není ochrana ŽP cílem, ale nástrojem k dosažení vlastních cílů – stav ŽP je v podstatě nezajímá). Jestli Vám mohu doporučit nějaké zdroje informací, pak např. www.mezistromy.cz, pbl.fri13.net, www.sumava21.cz (pokud budete mít zájem, v redakci Vám určitě dají můj mail).

V. Říha 11.4.2010 14:11

Re: nějak se rozbilo formátování konce

Vážený pane Kadleci, největším hříchem ekologistů (tak nazývám ideology, abych je odlišil od ekologů, kteří vztahy organismů a jejich životního prostředí, živého i neživého, studují) je asi vyvolání představy ve veřejnosti, že ochranář brání lesníkovi v ničení lesů. Přitom lesnictví vzniklo v 17. a 18. století proto, aby zachránilo lesy zdevastované zejména začínající průmyslovou revolucí.

Píšete, že v době, kdy na Šumavě hořely ohně, se zrodil první NP světa Yellowstone. Ano, bylo to v r. 1872. Jenže v té době u nás byl již 14 roků chráněn Boubínský prales, a ještě o 20 roků více uplynulo od vyhlášení ochrany Žákovského pralesa a Hojné vody. A tuto ochranu zavedli lesníci; a to proto, aby studovali ekologii (i když ji definoval Haeckel až v r. 1866). --- Nelze srovnávat YNP a NPŠ – YNP má výměru téměř 9000km2 a byl založen na území prakticky panenském, NPŠ má pouhých 8% výměry YNP a „spravuje“ území dlouhodobě  výrazně ovlivňované člověkem.

S ochrannou těžbou je to stejné jako s očkováním: také se používá pouze tehdy, pokud je potřeba a bez újmy ochraňovaného subjektu (tedy pokud to aplikuje lékař, a ne podnikatel ve zdravotnictví). Pokud by se proti kůrovci důsledně zakročilo hned v r. 1990, tak všude na těch tisících hektarů zničených lesů by les stále žil, a to i v rezervacích a I. zónách. A troufnu si tvrdit, že byste dnes vůbec nepoznal, že se v něm kácelo, ale obdivoval byste nádherné „pralesy“. Nikde na Šumavě nejsou prapůvodní pralesy prokazatelně neovlivňované člověkem – v „pralesích“ Smrčiny se před dvěma stoletími páslo, všechny lesy jsou poškozeny exhaláty...; zásadním atributem pralesa však je, že je to ŽIVÝ les. Lesnictví přitom dokáže spolehlivě převést JAKÝKOLI les do stavu, kdy se již může bezpečně vyvíjet samostatně.

O. Kadlec 9.4.2010 14:06

Re: nějak se rozbilo formátování konce

P.S.

Máte pravdu, že nepoznám po několika letech, zdali malý smrček je přirozený semenáček nebo výsadba - pokud nejde o výsadbu plošnou, že? Jestliže dělníci lezli po odumřelém lese, kde nějaké ty semenáčky už byly, a dosazovali stromky, tak to po roce nebo dvou nikdo nepozná.  Sníh a počasí zahladí stopy po lidském zásahu. V těchto nadmořských výškách není hustota přirozených semenáčků taková, aby se to poznalo na první pohled, že to není z lidské ruky.

O. Kadlec 9.4.2010 13:53

Re: nějak se rozbilo formátování konce

Nepochybně jsou mé znalosti těchto věcí neúplné. Nic jiného se nedá očekávat. Jsou náhodně posbírané, nezískal jsem je systémově.

Tady jde ale o zásadní postoje nás zainteresovaných lidí: Vy uvažujete jako lesník, ať už jste kdokoli. Já uvažuji jako ochranář, i když jím profesně nejsem. V tom je ten rozdíl - a máme tím pádem i rozdílné zájmy, které hájíme.

Uznejte, že i ochranná těžba v 1. zóně parku - připusťme, že je možná, což je právě pochybné - znamená konec šumavských pralesů v nějaké době. Musí se totiž zasahovat a těžit zas a znova, furt. A ona podle mne možná není, protože to se může dařit jen v případě plošné a trvalé péče tohoto druhu po celé Šumavě, konsensuálně u nás jako v Bavorsku a Rakousku. Jakmile se to nepodaří, nastupuje zákonitě sanace a zánik šumavských (polo)pralesů. Taky by to nebyla tragédie - ovšem jen v případě obrovských investic do obnovy celého pohoří na jiný typ lesa.

Ale to nechceme! Máme alternativu: právě v době, kdy po celé Šumavě hořely ohně, se zrodil první NÁRODNÍ PARK na světě (Yellowstone). Skrze tento úspěch se taky prosadil na světě nový druh ochrany přírody, jehož účelem je ZACHOVAT v ohraničené krajině přírodu neosídlenou a bez hospodářských zásahů lidí. Všude to nejde dělat takto doslova, naše národní parky nejsou takové NP jako Americe, ale právě proto NP uchovává poměrně rozsáhlá území jako rezervace 1. řádu, to jest chrání je přede všemi - před politiky, před návštěvníky, především pro vědecké účely. Také je tato chráněná rezervace přírody chráněna před škůdci, mezi které patří patrně paní Marková - její článek je plný manipulace a žonglování se slovy s jediným cílem: zlikvidovat rezervaci. Už nadpis je podvodný - nejde o žádnou zelenou politiku. Koncept rezervace je daleko starší, než strana zelených. A ochranu rezervací na Šumavě před hospodářskými zásahy neprosazují zdaleka jen zelení. Já taky nejsem ze strany zelených ani jejich volič.

 

V. Říha 9.4.2010 3:57

Re: nějak se rozbilo formátování konce

Vážený pane Kadleci,

v r. 1984 padla na Šumavě velká větrná kalamita, která nebyla v hraničním pásmu, za tzv. "dráty", z pochopitelných důvodů důsledně zpracována a postupem času se stávala zdrojem možné rozsáhlé kůrovcové kalamity. V r. 1990 kůrovcová situace nebyla úplně dobrá, nebyla však ještě tragická. Tragickou se stala až tehdy, když tyto zdroje kůrovce nebyly včas asanovány, ale byly ponechány v I. zónách NP dalšímu rozvoji; celkovou situaci zhoršila i mohutná "dotace" kůrovcem ze sousedních smrkových lesů NPBW, kde tehdy již kůrovcová kalamita byla. Když se potom začalo těžit i v I. zónách, bylo to již pozdě, protože napadení kůrovcem bylo už příliš silné a těžba již nebyla ochranná, ale sanační. Ano, v tom se shodneme: pod péčí NP bylo zničeno a zmizelo mnoho cenného a jedinečného, co národní park převzal k ochraně a zachování; narozdíl od Vás to však považuji za zločin.

Nevím přesně, kdy a kde jste byl: časově uvádíte pouze r. 1990 a místně prostor od Luzného přes Mokrůvky k Blatnému vrchu, což je poměrně rozsáhlé území. Nemohu tedy zodpovědně posoudit, na jaké "semenáčky", jak staré a kde jste koukal. Jen si dovoluji podotknout, že právě v tomto prostoru bylo v letech 1995-2005 vysázeno na milion sazenic. To je docela dost, že? Docela bych věřil, že to byly právě tyto sazenice, které jste tak obdivoval. (Bývalý náměstek ministra ŽP František Pojer je začátkem září 2005 také obdivoval a pochvaloval si, jaké pěkné přírodní procesy to národní park zavedl.)

Pokud se ptáte biologů, je to jistě správné; měl byste si ale také ověřit, zda jsou jejich informace spolehlivé. To, že je někdo biolog, např. limnolog nebo lepidopterolog, ještě nezaručuje, že rozumí ekologii lesa, i když se k ní vyjadřuje (obdobné případy znáte určitě i z vlastní zkušenosti z občanského života). Říkáte o sobě, že jste naprostý laik. Ano, Vaše znalosti se mně skutečně jeví poněkud nekonzistentními; jakoby měly blíže k ideologii, než k problematice NPŠ nebo ekologii lesa obecně.

V. Franc, MBA 8.4.2010 23:54

Kadlec na Hrad !!!

Zavřít do Daliborky a mlátit železnou tyčí!! Po zelených zbyli vždy jen mrtví chodci a mrtvá příroda. Zelení kecálisti od kavárenských stolků kavárny Slavia nevidí přes nakouřená brka ani z oken na nábřeží, natož aby vůbec byli schopni pochopit přírodní děje. A tenhle trouba Kadlec jim k tomu ještě plácá pacičkama Bóže na nebi, co jsme komu udělali...

O. Kadlec 8.4.2010 22:28

Re: Tak těžit nebo netěžit?

Pane Zelenka, cesty, cesty!! Naši předkové než někde těžili stavěli zpevněné cesty. Dnešní dřevaři už to bohužel nedělají. Když vjedou do lesa, zůstávají po nich často úplně zničené lesní cesty. Rygoly někde zavezou kamením, většinou nechají být. Kdyby tak lesáci všude, kde chtějí opravdu hospodařit, stavěli asfaltové cesty! To by pak lesy vypadaly vzorně, třeba tak, jak vypadají lesy písecké.

A stromy ve městech? Mnohde, zvláště na venkově, je to ostuda. Ale já žiju ve městě, které se ke stromům chová příkladně. Přijeďte se podívat do Neratovic.  Co je tu stromů, KDE všude je najdete a jak vypadají.

O. Kadlec 8.4.2010 22:17

Re: nějak se rozbilo formátování konce

Pane Říha - držme se podstatného: když se v 90.letech objevila na Šumavě kalamita, DŘÍVE, než zvítězila koncepce skutečného Národního parku, a tedy ochrana 1.zóny, snažilo se (nejpíš tehdejší vedení NP) řešit kalamitu rychlou plošnou těžbou. Důsledky byly strašlivé. Byl jsem tam a viděl jsem to. Jako na hřebenech Jizerek a Orlických hor. Kdyby to nezastavili, neexistoval by dnes ani trojmezenský prales.

Pak začaly odumírat lesy okolo Lusenského údolí na Pláních. To už mezitím byla vyhlášena ochrana 1. zóny. Proto tam dřevaři nevjeli. Byl jsem tam poslední rok, co se ty lesy ještě zelenaly, viděl jsem jak od vrchu reznou a viděl jsem, že do podzima bude po nich. Rozloučil jsem se v duchu s Mokrůvkou a s Blatným a věděl jsem, že za rok tam budou holý klacky, ale ne pařezy! !! !!!

Naposledy jsem byl v těch končinách loni na podzim. Viděl jsem několikaleté semenáčky, jak rostou "ve stínu" stojících i padlých kmenů, a slibují nový, geneticky odolnější les. Samozřejmě by se tam dal i lidskou rukou vysázet, ale v tomto případě je taková výsadba jen náhražka přírodního procesu, náhražka dosti drahá a přitom méněcenná.

Pozn.: schwarzenberští lesníci až na nehojné lokality jednali právě takto. Vykáceli všechno, i to co stálo. Pálili to na místě. Šumava vypadala pár let jako sopka. Nelze jim to vyčítat, dělali to, co se jim zdálo za daných okolností a znalostí nejlepší. Snažili se zachránit pár lokalit, kde měli za to, že to jde.

Nevím, odkud berete informace vy - protože je věc dávno zpolitizovaná, lze doložit patrně cokoli - připomínám jen, že každá informace je především otázkou důvěry. Proto já, když chci něco o tom vědět, ptám se těch, kdo to studovali a živí se tím - tedy biologů. Pro vás to jsou nějací "ekologisté". Já sám jsem naprostý laik. Chodím do lesa celý život. Nejen na Šumavu. A v případě Šumavy mi záleží na tom, aby alespoň vrcholová část Šumavy si zachovala a případně zcelila přirozený horský les, do něhož člověk pokud možno invazivně nezasahuje.

P. Zelenka 8.4.2010 22:08

Tak těžit nebo netěžit?

Vidím, že pro některé by bylo dobré lesy vytěžit, pro lepší přísun těžké techniky tu udělat asfaltové cesty, pro lepší pohyb těchto strojů lesy odvodnit a my tady v nížinách se pak těšíme na přívalové deště, které se betonovými koryty povalí z lesů do potoků, říček a řek a pak nám předvedou stoletou průtočnost městy, ačkoliv naši předci stavěli spousty regulačních přehrad, které tyto povodně měly jednou pro vždy vyřešit.

Proč se mluví jen o stromech v národních parcích? Proč ne o městech? Co třeba minimální počet stromů v katastru dané obce rovný počtu obyvatel? V Praze bych asi povolil konifery na balkoně nebo si posunou cedule :-)

V. Říha 8.4.2010 21:30

Re: nějak se rozbilo formátování konce

Vážený pane Kadleci,

1) náš problém je ten, že zastánci bezzásahového režimu nedokáží argumentovat jiným způsobem, než který právě používáte Vy - dřevařskou lobby, kterou vytvořil Vladimír Just. A kdyby politici měli o Šumavu zájem jiný než politický již v době, kdy se národní park připravoval, pak by jistě chtěli vědět, jakým způsobem se bezzásahový režim bude projevovat na stavu lesů, na vodním režimu, na životním prostředí chráněných fenoménů, na erozním ohrožení atd. Také by určitě chtěli vědět, jakými fázemi, jakými stavy a v jakých časových termínech bude bezzásahový vývoj probíhat. Všechny tyto a další otázky jsme od 90. roku kladli, a ačkoli na ně nebylo těžké odpovědět, odpovědí jsme se dosud nedočkali. Teprve po zodpovězení všech relevantních otázek a po souhlasu veřejnosti by bylo rozhodnutí o zavedení bezzásahového režimu legitimní, a to až do těch hořkých konců.

2) Mýlíte se v tom, že s teorií samovolného vývoje (lesa) se přišlo až v 90. letech, ta vznikla daleko dříve. A asi pro Vás bude překvapením, že u nás ji již v 19. století aplikovali zrovna lesníci. Podrobnější informace není těžké získat.

3) Mýlíte se v tom, že ochrana lesa, a to obecně, nejen proti kůrovci, redukuje kácení v hospodářském lese. Ochrana lesa chrání i kategorii lesa zvláštního určení, do kteréžto kategorie VŠECHNY lesy v NP patří. I pro tuto oblast je snadné potřebné informace získat.

4) Obávám se, že Vaše informace jsou z velmi nespolehlivého a neinformovaného zdroje (že by Váš zdroj úmyslně šířil chybné informace nechci věřit). Je k dispozici poměrně dost podkladů, z nichž se spolehlivější informace o historii šumavských lesů dají získat. Pokud o žádných nevíte, dejte mně vědět a já Vám pár odkazů rád pošlu. I s dalšími otázkami, u nichž by mne Vaše odpověď docela zajímala

O. Kadlec 8.4.2010 19:11

Re: neříkejte "všichni"! ...ano,prosadí se díky polovzdělancům,

Prokrýlepána co to melete madam? Patrně vidíte rudě. Běžte k baru, dejte si náprstek něčeho dobrého, a uklidněte se.

O. Kadlec 8.4.2010 19:08

Re: nějak se rozbilo formátování konce

Pane Říha,

1/   Šumava netrpí nedostatkem zájmu politiků, přesně naopak! Dřevařská lobby zmobilizovala kdekoho až po Klause a Zemana, kteří tomu lautr nerozumí, aby se do toho pletli. Jako naposled hejtmani. Příliš mnoho politiky okolo tohoto problému.

2/   S teorií samovolného vývoje se skutečně přišlo v 90.letech a původně šlo o odborný problém: proti sobě stály názory biologů a lesníků.  Vy ovšem přesně víte, že pravdu měli "lesnicisté" proti "ekologistům", čímž se řadíte nikoli k těm lesníkům, ale ke skutečným vrtákům jejichž králem je Miloš Zeman. Ve skutečnosti šlo o dva odborné, ovšem protichůdné názory. Po mnoha peripetiích byl na Šumavě zvolen kompromisní postup - bezzásahové jsou 1. zóny. Nebylo to nejšťastnější pro přetržitost 1. zón, ale po letech je evidentní, že v obou případech šlo o podložené, odborné stanovisko, jehož důsledky šly předvídat a taky se naplňují. Nepřátelé ochrany přírody chtějí ochranu a obnovu původního lesa na Šumavě stopnout hlavně asi proto, že ještě tak 10 let a bude jasné, že přírodovědci měli pravdu a šumavský les je skutečně schopen sám sebe reprodukovat. Zblízka je to vidět již dnes, a to zvláště v Bavorsku, kde s tím začali dřív.

3/   Ochrana proti kůrovci vytínámím a pálením napadených stromů sice kácení redukuje, ALE v hospodářském lese!!! Ale ty my na Šumavě mít NECHCEME! Chápete to? Chceme na Šumavu postupně vrátit přirozený šumavský les, a chránit jeho zbytky. Takový les je odolnější proti nájezdům kůrovce, který k tomu lesu patří stejně jako tetřev.

4/   Ignorujete skutečnost, že k současnému stavu nedošlo až zásahy pana Moldana a spol., ale zásahem schwarzenberských lesníků v XIX. stol., kteří po smršti, která zničila Šumavu, a po následné kůrovcové kalamitě, nechali Šumavu zasázet dovezenými smrky. Za sto let po nich zbyl po celém pohoří v podstatě stejnověký porost, mnohem náchylnější k opakování stále stejných pohrom: vichřice - kůrovec - holoseče - výsadba - stejnověký les - vichřice ....pořád dokola.

O. Kadlec 8.4.2010 18:36

Re: Je to o zodpovědnosti.....Ta chybí zcela jednznačně.

Ne. Nevím kdo vám to nakukal. Dokud bude smrk, bude i lýkožrout smrkový. Ti, kdo chtějí Šumavu vytěžit, mají vpravdě účinný způsob "boje proti kůrovci": holé kopce = žádný kůrovec. 

V. Říha 8.4.2010 17:41

nějak se rozbilo formátování konce

Založení NPŠ:

rok: 1990 1993

m3: 6500 51000

% lesů: 0,03% 0,26%

ha: 19 146

Za Žlábka se asanovaly kůrovcové porosty: rok: 1996 2003 m3: 187000 13000 % lesů: 0,96% 0,07% ha: 534 37 Kůrovec začal dostávat pod kontrolu. Po nastoupení Pavlíčka: rok: 2004 2009 2010 m3: 35000 298000 400000 % lesů: 0,18% 1,53% 2,06% ha: 100 851 1143 Celkem v r. 2010 uhyne asi 1,5 mil. m3 = 7,71% = 4286 ha = 1 mil. stromů. 4) Stav lesa je výsledkem řady vlivů, které na les v čase působily, a rozhodně neplatí, že stejný postup povede u jiného lesa k témuž výsledku. 5) Ochrana lesa NENÍ hospodářskou těžbou, jejím cílem je naopak ZABRÁNIT asanačním těžbám. Asanace jednoho kůrovcového stromu zachrání před smrtí tisíc stromů jiných; a naopak, jeho ponechání spolehlivě vygeneruje stovky m3 těžeb. Tragédií NPŠ je, že mu neomezeně vládnou diletanti, kteří nemusí obhajovat svá rozhodnutí dřív, než je uskuteční, a kteří se nemusí bát, že budou bráni k odpovědnosti za důsledky svých činů, až se bude říkat "lesy na Šumavě a cedry Libanonu".

V. Říha 8.4.2010 17:32

Co a proč se děje v NPŠ

1) Stav lesů v NPŠ není výsledkem absence silné lesnické osobnosti, ale důsledkem absence POLITICKÝCH osobností, které by se zabývaly i pro ně tak okrajovou oblastí jakou je les v NPŠ. Vyjádření premiéra Fischera (viz

http://zpravy.idnes.cz/zkaza-sumavskych-lesu-kvuli-kurovci-nehrozi-je-presvedcen-fischer-1fa-/domaci.asp?c=A091215_205449_domaci_ban) odpovídá prohlášení, že "sice nějaké chalupy hoří, vesnici však nebezpečí nehrozí". (V době, kdy tohle prohlásil, ho ještě "drželi pod krkem" zelení, tak možná proto.)

2) S vizí samovolného vývoje přišli ekologisté již v roce 1990. Lesníci už tehdy důrazně argumentovali proti tomuto diletantskému nápadu, ale vědecká argumentace proti bezzásahovému režimu se ani tenkrát nepřipouštěla (uznává se jen "vědecká" pravda jeho zastánců), a tak Moldan bezzásahový režim zavedl hned od založení NP.

3) Ochrana proti kůrovci kácení REDUKUJE, bezzásahový režim naopak GENERUJE (350m3/ha, 1,5m3/strom, lesů NPŠ 55600 ha):

Založení NPŠ:

rok: 1990 1993 m3: 6500 51000 % lesů: 0,03% 0,26% ha: 19 146 Za Žlábka se asanovaly kůrovcové porosty: rok: 1996 2003 m3: 187000 13000 % lesů: 0,96% 0,07% ha: 534 37 Kůrovec se dostával pod kontrolu. Za Pavlíčka: rok: 2004 2009 2010 m3: 35000 298000 400000 % lesů: 0,18% 1,53% 2,06% ha: 100 851 1143 Nárůst těžeb. V r. 2010 uhyne asi 1,5 mil. m3 = 7,71% = 4286 ha = 1 mil. stromů. 4) Stav lesa je výsledkem řady vlivů, které na les v čase působily, a rozhodně neplatí, že stejný postup povede u jiného lesa k témuž výsledku. 5) Ochrana lesa NENÍ hospodářskou těžbou, jejím cílem je naopak ZABRÁNIT asanačním těžbám. Asanace jednoho kůrovcového stromu zachrání před smrtí tisíc stromů jiných; a naopak, jeho ponechání spolehlivě vygeneruje stovky m3 těžeb. Tragédií NPŠ je, že mu neomezeně vládnou diletanti, kteří nemusí obhajovat svá rozhodnutí dřív, než je uskuteční, a kteří se nemusí bát, že budou bráni k odpovědnosti za důsledky svých činů, až se bude říkat "lesy na Šumavě a cedry Libanonu".

K. Pořická 8.4.2010 17:04

Re: Je to o zodpovědnosti.....Ta chybí zcela jednznačně.

Mám tomu snad rozumět tak,že nyní vyrůstá nový typ smrkových semenáčků,kterým se nové generace kůrovce již vyhnou?Neuvěřitelné, to je snad na nobelovku.

K. Pořická 8.4.2010 16:54

Re: neříkejte "všichni"! ...ano,prosadí se díky polovzdělancům,

kteří volí VIP-hvězdy typů jako jaujau-biomasa,stranický ideo-recyklant typu bursík....Samá lepší,věrohodná,v mnoha přírodních vědách sběhlá  a navíc především i mravná extratřída člověčenství , věru vhodná dětem k následování. Jedině ale,cizím parchantům, nikoli těm v mé rodině.....

O. Kadlec 8.4.2010 16:34

Re: Je to o zodpovědnosti.....Ta chybí zcela jednznačně.

Přesně tak. Je to sice "jen" riziko, nikoli nevyhnutelnost, ale je to jedno z hlavních rizik, kvůli kterému se mrtvé stromy z přírodního lesa, i je-li zlikvidován kůrovcem, neodstraňují.

Hlavním důvodem je ale mikroklima pro semenáčky. Kdo má zájem, může se na to podívat z metrové vzdálenosti i s odborným výkladem.

O. Kadlec 8.4.2010 16:30

Re: Je to o zodpovědnosti.....

Špatně...

Mám dojem, že se mluvilo o lese. Já skutečně nevím, co je dobré pro ostatní lidi. Občas mám práci pochopit včas i to, co je dobré pro mne. Ale tady vznikla diskuse o tom, co je dobré pro šumavský les. A tady jsem dost tvrdě zastáncem tohoto lesa PROTI některým lidem. Jde tedy o to jak bude vypadat za sto let ten zbyteček "hercynského lesa", nikoli lidstvo. Naši vnuci budou muset chránit ten les před našimi vnuky - protože les je dlouhověký.  Ale nejprve my ho musíme chránit před námi.

K. Pořická 8.4.2010 16:27

Re: Je to o zodpovědnosti.....Ta chybí zcela jednznačně.

V holinách ( kdekoliv ) , tedy i na Šumavě dojde k odplavení půdního krytu a následnému vysychání pramenů a studní. Můžeme se těšit leda tak na alpské druhy mechů a lišejníků,pozěji snad nějaká ta kleč. Na skutečný bezzásahový les si pak počkáme nikoliv 100 let ,ale spíš 5 tisíc let,až se znovuvytvoří odpovídající (chemicky i biologicky) půdní kryt, ve kterém ten "nový" les bude moci prosperovat. Příroda si poradí, jen nás a naše pravnuky z toho zuby bolet nebudou. A dejme na modlení,aby rostliny jako je křídlatka,či bolševník nebyli rychlejší.

R. Langer 8.4.2010 16:07

Re: Je to o zodpovědnosti.....

No, hlavně že vám je teda rozumět. Ale v podstatě píšete to, že malá část správných lidí, která ví co je pro ostatní dobré, buduje světlé zítřky (s použitím omezení a sankcí), jejichž výsledky se ukážou za 100 - 500 let pro své děti a ostatní (zde většina) jim hážou klacky pod nohy. Samozřejmě za čí peníze ty světlé zítřky chcete budovat jste zmínit opomněl. Pochopil jsem to správně?

O. Kadlec 8.4.2010 15:01

Re: Kurovec a ochrana

Sám jsi vypatlanej. Už tvůj děda byl vypatlanej.

V. Kain 8.4.2010 14:47

Re: Kurovec a ochrana

Batůšku,Kadleci kolik vám zaplatili ti zelení vypatlanci za to,že prosazujete proti kůrovci nezasahovat.Je to všechno jenom o penězích.Čím více napadeného lesa tím větší těžba,tak jak je to vidět dneska.Zelení jsou nepřátelé lidí a proto se už nesmí dostat do P.S.Ta krátká doba po kterou tam byl Bursík s tou svou konkubínou úplně stačila.

O. Kadlec 8.4.2010 14:08

Re: Nedokážu posoudit, jaký postup je pro Šumavu nejlepší

To je vidět....vždyť ani nevíte kdo je "ekolog".

Ale když nevíte jaký postup je správný, jak víte, že je to ten přesně opačný? Není to logické.

F. Eliáš 8.4.2010 14:03

Nedokážu posoudit, jaký postup je pro Šumavu nejlepší

Ale jsem si jistý, že správný postup bude přesně opačný než jaký navrhují lidé, kterým se říká ochranáři, a kterým méně vzdělaní novináři říkají ekologové. Snad se někdy v budoucnu odborníci pokusí vyčíslit škody, které na našem národním majetku napáchali lidé, kteří se schovávají za různé ochranářské organizace, a které, bohužel, platím svými daněmi. Škody, které páchají i na majetku soukromém tím, že si osobují právo vydávat rozmanitá povolení.

O. Kadlec 8.4.2010 12:07

Re: Je to o zodpovědnosti.....

Marně přemýšlím co má ten kostrbatý příspěvek znamenat až se dočtu k posledním čtyřem slovům a řeknu si - AHA!

Hlavním důvodem, proč se zrodila (pův. v USA) ochrana přírody jako obor, jste vy a lidi jako vy. Všude na světě je vás většina. Proto je taky všude na světě ochrana přírody spojena s omezeními a s represí. Přesto není ani represe ani omezení to hlavní. Hlavní je konsensus části obyvatelstva, třeba jen menší části, že pracujeme na tvorbě prostředí pro naše děti. V případě lesa, který je dlouhověký, to ani jinak nejde, dokonce ani v hospodářských lesích. Každý rozumný člověk ví, že klíčová otázka je - jak bude NP Šumava vypadat za 100 let. Spoustu lidí to nezajímá, ale to nejsou ti rozumní. Důležitá otázka ale také je, jak bude Šumava vypadat letos. Tedy jestli ji zničí těžaři nebo ne.

R. Langer 8.4.2010 11:52

Re: Je to o zodpovědnosti.....

Víte, ono to "jestli to bude lepší" je právě ta ďábelská strategie zelených - ono TO bude lepší za 100 - 500 let. Tak si vyberte, jestli tam teď chcete normální smrkový les, který tam byl posledních myslím 400 let (nebo kolik?), nebo počkat, jak to bude za 200 let vypadat. Samozřejmě to, že se tam teď těží 20x víc než kdykoliv v minulosti, to neberte na zřetel. A až tam nezůstane nic, tak teprve POTOM nastane ta správná OBNOVA. Ale to už tady, milý pane, to už tady nebudete. Úsudek si o tom udělejte sám.

To samé platí pochopitelně pro biopaliva, GO, alternativní zdroje a všechno ostatní z hlav zelených škůdců lidstva.

O. Kadlec 8.4.2010 11:33

Re: Je to o zodpovědnosti.....

Vy jste ale...pokud MÁ veřejnost kontrolovat výsledky hospodaření ochránců čehokoli - proč to neaplikovat dnes na Hradě? Požadujte otevření Hradu pro veřejnost, aby si mohly zástupy veřejnosti prohlédnout zblízka ochranu bezpečnosti prezidentů Obamy a Medveděva.

J. Hruška 8.4.2010 10:08

Re: Je to o zodpovědnosti.....

A buďte ostražitý i nadále. Aby nebylo možné veřejností kontrolovat výsledky (ne)hospodaření "ochránců", zakáží Vám, neodborníkům, vstup na jimi okupované bezzásahové zóny. Přeji Vám hezký den a přijeďte opět na Šumavu pro inspiraci.

O. Kadlec 8.4.2010 10:04

Re: Kurovec a ochrana

Tam jsem na podzim byl. Není mi jasné, co jste tím myslel a co to má společného s latinou, přece nemluvíme o taxonomii.

Odpůrci, jako třeba v kabaretu U Moravce včera, tvrdí, že NP chrání kůrovce. Nejsem žádný odborník na chemii, abych znal fakta, ale jisté je, že vám na Šumavě zasvěcení vysvětlí, že proti kůrovci se musí bojovat, i když možnosti jsou omezené. V mém zájmu a v zájmu lesa je aby ten boj les přežil.

On to ten les všude přežít ani nemusí, např. Mohrkopf, kterou zmiňujete, je patrně nad horní čarou lesa. Ale na úbočí této hory les přežije. Pokud to bude vytěženo, jako před lety např. Oblík, má les šance mnohem nižší. Musí se totiž znovu vysázet. Já to chápu - v hospodářských lesích je to normální. Ale ne v 1. zóně parku!