Vznikly dokonce organizace a sdružení, které veřejně hlásají, že dokáží – jistě že z ekologických a vůbec zcela a naprosto lidumilných důvodů – zastavit prakticky jakoukoliv stavbu.

A tak jsme zažili „aféru Nemak“, kde „prostý český sedlák“ Rajter bojoval ve spolupráci s lidumilnou organizací Ekologický právní servis (EPS) proti „odporné„ mexické firmě. On, správný český sedlák, a oni, bojovníci za příští lepší. Prý prohráli, psaly různé tiskoviny, svůj statečný boj s hnusnými byrokraty a kapitálem.

No, tu jejich prohru bych bral. Nebohý skromný sedlák dostal, pokud vím, od státu 250 milionů, což je (pro zahraniční čtenáře) v dnešním kurzu cca 1 450 800 USD a nebo jeden milion eur odškodného. Za to, že ta fabrika stojí a on se nebude dál soudit. Za nic jiného!

Doufám, že ten hodný a skromný člověk se spokojí s touto almužnou. Kolik dostal EPS, nevím, ale podíváte-li se na Rajterův statek a na továrnu Nemaku, kolik z těch peněz vlastně kde zůstalo? Novotou tedy rozhodně Rajterův statek nezáří! Nemak je moderní, čistá a nekouřící a nesmrdící stavba. Jeďte se tam podívat, je to kousek od křižovatky na silnici Slaný - Chomutov za průmyslovou zónou Žatec na kruhovém objezdu doprava. Abych nebyl napadán ze zaujatosti, podívejte se na seriozní článek v seriozní nazelenalé tiskovině. (Jen poznámka poro čtenáře Reflexu: Proč by měl nějaký investor dávat miliardy na odstraněných ekologických škod za nás, protože to je náš problém? Vy byste byli blázni a postavili si dům na neuklizené skládce?)

Ono se vůbec dnes vypráví, jistě že bez konkrétních důkazů, že za mnoha „zelenými„ aférami stojí peníze. Za souhlas. Zaplatíte, budeme zticha, Když ne, budeme se soudit. Konkrétní fakta a pravda v tomto případě nejsou zajímavé . Donutíme vás, abyste zaplatili. Nám nebo soudu. Anebo prodělali peníze na zdržení.

Například v Karlových Varech, kde bojovníci za čistou přírodu a proti cizákům jsou propojeni a mydlí to hlava nehlava: sportovní hala, na léta zaražená stavba Globusu, tuším že desetileté prodloužení stavby první pořádné silnice na Cheb, takzvané spravedlivé boje proti hnusným Rusákům, co tam opravují domy, které by jinak spadly, protože takzvaní idealisté vědí, co by se nemělo, ale nevědí, co by se mělo a hlavně za čí peníze by to někdo opravil atd. Běžně veřejně se tam se říká, že za tolik a tolik budou souhlasit s tím a s tím atd. A ve Varech se točí pěkné prachy.

Ale nejen ve Varech. V této republice se začínají točit velké peníze na stavby prostě všude. A vyhrožování, že když se s námi nedohodnete, špatně se vám povede, mohou jisté osoby a organizace podpořit pádnými argumenty. Nová továrna na Moravě, tuším pneumatikárna, byla tak strašně zdravotně závadná, bylo podáno tolik žalob, protestů, uspořádáno setkání atd., až ji museli investoři přesunout… do Německa. Tam zřejmě závadná nebude. A nebo někdo od začátku chtěl, aby se u nás nestavěla a stavěla se v Německu ? A zařídil to ?! .

Také kolem stavby hradecké dálnice fungují bezva poměry. Nepochybuji o tom, že státním úředníkům se jistě dá leccos vytknout, ale že by pro paní Havránkovou bylo – podle některých zveřejněných údajů - nových 113 hektarů nabídnutých státem náhradou za původních 13, tedy slovy stotřináct za třináct, pořád málo, to už je poněkud silná káva. Ani nabídnutých nových 13 hektarů a - drobnost - 45 milionů „odškodného„ neuspělo. Prý s ní, tvrdí dáma, úředníci nejednali, jak by chtěla ona. Já jí to možná i věřím, ale jakmile slyším, že dotyčné radí „ekologické„ čti „nátlakové“ organizace, přemýšlím, kolik let budou lidi ještě na hradecké zbytečně umírat, kolik milionů zůstane za nehty zeleným panáčkům. Ovšem zabití motoristé tzv. ekologům jistě nevadí. Vždyť majitelé aut jsou škůdci a ty je potřeba vyhubit.

Tohle všechno, tyhle hrátky už pomalu přestávají investory bavit.

A tak jednají přímo s městy a obcemi. Potřebujeme postavit to a to, vypadá to tak a tak, tady jsou plány a tady peníze a pokud se to postaví, obec či kraj dostanou tolik a tolik milionů.

A je strašný průser. A řev. Mezi potrefenými husami.

A tak už jsou zase v akci: Transparency International varuje: A má obavy. A sděluje, že si myslí, že občané a vedení Zábřehu jsou možná úplní troubové a potřebují poradit, že aby je někdo neošidil. Hlupáčky jedny venkovské české - tedy pardon, moravské – a oni že rádi pomůžou. Aby se nic nestavělo.

Ekologický právní servis, pověstný tím, že pokud vstoupí do hry, vytluče ze všech, kteří něco chtějí, desítky a stovky milionů, které pak putují …no někam.. má obavy z machinací! Podle nich, což už je skutečně chucpe, prý „takový obchod skrývá potenciál systémové korupce“. No, oni určitě vědí, o čem mluví, že?!

Jenže zatímco ještě nedávno se začasto ozývaly hlasy, že bránit přírodu je potřeba, dneska jsou pánové z EPS a TI nazýváni většinou jmény, která nemohu použít. Já tak sprostě nemluvím.

Doba se mění. Když už se na povolení výstavby továrny anebo silnice má někdo pakovat, domnívají se jak investoři, tak radní i občané, ať je to ten, na jehož území dotyčná tavba stojí. A ne „ochránci přírody“, jejichž takzvaná „ochrana„ se čím dál tím víc začala podobat obyčejnému výpalnému. Když nepomohl stát, začínají si pomáhat obce a kraje.

Uvidíme, jak bude boj mezi aktivisty a společností pokračovat. Už je načase, aby se lumpárny nazvaly lumpárnami a také se s nimi tak jednalo.