Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Za fasádou bezzásahovosti
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Mojmir Prusa 18.8.2009 14:51Pekny blabol.. . moc jsem nepochopil, oc panu autorovi jde. Blbci jsou Bavori, blbec byl Zlabek a je i Krejci. Tedy podle cteneho autora. Dnes vynechal Rakusany, kteri si radeji zadny park nepripustili vytvorit. To nejak prehledl. Nemohu rici, zda s tvrzenim pana autora souhlasim, nejak mi usel jejich smysl. Neusly mi ovsem dost velke chyby. Myslel jsem, ze pane Radovan Holub ma sice jine nazory, nez ja, ale je odbornik. Ze tomu vubec nerozumi, to je fak prekvapive vysvetleni..... |
|
|
Vlad 18.8.2009 11:31Re: kůrovec je přírodní jev Milý zlatý, kůrovec nepomáhá rozkládat zbytky po těžbě, protože dřevo ani kůru nežere. Jinak ten dotyčný je vlastně lýkožrout smrkový, Ips Typographus. To a mnoho dalších věcí zřejmě nevíte, ale věříte v ekologistická hesla... |
|
|
Vlad 18.8.2009 11:26Re: autorovi Smrkový les dospěje tak za 80 let (2-3 generace lidí). Jenomže když jsou stromy suché, tak semeno nedají a nedají - možná se budete divit, ele je to tak. Nějak se tam to semeno musí dostat. Nebo sazenice. Stromy z náletu začnou plodit za 50 let. Než z toho řídkého porostu bude les a ne tajga, dá to tedy čekání. Už jsem říkal, po kásení musí následovat zalesnění. Za patnáct let máte na pasece tří až pětimetrové houští. A holoseče (vic než hektar a širší než dvě výšky stromu, s výjimkami) jsou u nás zakázány už třicet let. Kde to jde, lze použít i tzv, přirozenou obnovu: les se proředí, když je semenný rok dřív než to zabuření, tak se objeví nálet. Pak se původní les najednou nebo na dvakrát vykácí, aby se nálet uvolnil. V Kanadě považují za veliké zlepšení a zjemnění hospodaření, že se nedělají paseky větší než 50 ha. To je právě to, že nevíte o čem mluvíte |
|
|
Marokánec 18.8.2009 10:55Re: Díky za článek Na Krejčího dojde taky, počítám že velmi brzy. Už si taky hledá jiné místo, ale zatím se o tom moc nemluví. |
|
|
yt 18.8.2009 8:46Re: to zase bude Kristapána, někdo začne jezdit na kole a hned je z něj odborník. |
|
|
yt 18.8.2009 8:42Re: kůrovec je přírodní jev A to vám řekl kdo? A co spustilo ty dřívějši kalamity? |
|
|
yt 18.8.2009 8:39Re: autorovi Myslíte, že potrvá 3-10 generací, než vyroste zmlazený les? Vždyť je to blbost. A budeme holoseče praktikovat úplně všude? I v 1. zoně? Poraďte se s vesnickým klukem, to bude nejlepší. |
|
|
PETR 18.8.2009 7:41Re: fabrika na dřevo? Jeseníky převážně Lichtensteinům a olomouckému arcibiskupství, od roku 1945 v nich "hospodaří" stát. Lichtenstein sice nikdy jako suverenní stát neuznal Protektorát Čechy a Morava, dva roky živil Benešovu exilovou vládu v Londýně, než ji, po atentátu na Heydricha, uznala i vláda Anglie a distancovala se od Mnichova , ale pan Beneš honem honem uznal svého dobrodince za nepřítele Českosloveska a ukradl mu majetek, který jej a jeho ministry za války dva roky živil. |
|
|
nadar 18.8.2009 7:40Re: Zdravé lesy Šumavy asi zůstanou nenaplněným snem. Pane para, vy plácáte takové nelogické pitomosti, že pouze žasnu. Jen jediný malý příklad: Když uvádíte, že: "... a Šumava jen trpěla, jen ztratila půdní aciditu a jen se tak stasla labilní dosud zdánlivě nepostiženou zonou. Dnes imise dusíku stále rostou, teplota rovněž... a to zejména smrk těžce nese." Pak Vám povím velké tajemství Kyselými deštěmi Šumava neztratila půdní původní aciditu. Vy pravděpodobně nerozumíte cizím slovům. Acidita je kyselost. Kyselými dešti se půdní acidita leda udržuje. Stejně tak Vaše vyjádření ohledně oxidů dusíku trpí Vaší pitomostí. Vy o tom nevíte nic. Jen plácáte. Nerozšiřujte Vaše "rozumy", co se má a nemá dělat. Vůbec věci nerozumíte. Zkuste být pokorný a trpělivý. Váš NADar |
|
|
PETR 18.8.2009 7:33Re: kůrovec je přírodní jev A to Vám řekl kdo ? Kůrovec ( mimochodem, každý druh stromu ( borovice, dub, buk ) má "svého" kůrovce a ten je součástí lesní přírody. Má za úkol pomoci při rozkládání zbytků po těžbě a je stejně užitečný jako jiný hmyz. Jestliže se "přemnoží", znamená to, že ten který druh stromu ( v našem případě smrk ) do lesa nepatří, není v něm vhodné klíma, nemá dost živin v půdě, dost vody, začíná proň být příliš velké teplo. Přiroda nám prostřednictvím kůrovce říká, abychom tento druh - smrk - už dále nesázeli. Máme-li ho kácet a odvážet, nebo ho nechat zetlít na místě, na němž vyrostl, to je opravdu na rozhodnutí majitele lesa. A to rozhodnutí je příliš složité, uvážit se musí mnoho pro a proti - nechme to na majitelích ! |
|
|
para 18.8.2009 0:42Zdravé lesy Šumavy asi zůstanou nenaplněným snem. Proč? Protože momentální ekonomický zisk je prioritní a i kdyby se zavedla bezzásahovost všude. Člověk do toho systému radikálně už zasáhnul a zasahuje dál imisemi, změnou klimatui... Šumava nese na sobě jak odkaz dávných předků kteří ji osadili i bez znalosti vývoje tak odkaz naší generace co její půdní složení změnila nevratně už od doby neblaze proslulých kyselých deštů z ery budování socialismu za kažou cenu... Tomu hned padlo za obět stromoví Krkonoš, Krušných hor, Beskyd... a Šumava jen trpěla, jen ztratila půdní aciditu a jen se tak stasla labilní dosud zdánlivě nepostiženou zonou. Dnes imise dusíku stále rostou, teplota rovněž... a to zejména smrk těžce nese. Bezzásahovos pomůže dlouhodobě tím, že dřevní hmota v lese zůstane, zetleje a zetlelé spíše umožní nový růst nových dřevin - ale jen pomůže - problém nevyřeší a homo sám dnes začíná být v koncích se zdroji surovin, energií i nápadů jak po sobě všude uklidit aby to nic nestálo a netenčilo to i tak klesající zisky.... To pro Šumavu není právě nadějná okolnost. |
|
|
para 18.8.2009 0:10Re: to zase bude ... Jak jste přišel na to, že tam nejsou téměř žádné imise? To je omyl. Projděre si literaturu - běžně je např dostupný časopis Živa. Všude na horách jsou dřeviny vystaveny velkému zatížení proto les v nějaké výšce končí... Stačí v této lokalitě málo - kyselé deště vzláště tam vykonají rychle své. Někdo si myslí, že je to za námi s odchodem totality - omyl - půda ztratila aciditu ktará se jí dosud nevrátila - stačí nyní méně kyselé deště a les trpí dál. Odumírání je poslední fáze. Ten koho stav zajímá sleduje míru defoliace - ta bohužel roste. Tam kde jsou kultury oslabené tam spíše uspějí škůdci. Informace o stavu lssů, půdy v nich a dalšího jsou dostupné jak v literatuře tak na netu. Naši předkové co osazovali Šumavu zhusta smrkem netušily co přijde za civilizační pohromy za století. Jen teplota v Čechách je zhruna o 1.5C nad dlouhodobým normálem - to samo by nevadilo ale působí i další. Např kyselost je všude veliká, dusíkatých látek v půdě příliš - např brusinky to nesnášejí - zkuste je najít!... kopřiva dusíkaté látky vítá - tu najdete skoro všude. Původní přírodu s její dřívější stabilitou už nikde - podpis: homo prý "sapiens". //on je na té přírodě totiž rovněž závislí - dýchá, pije....- jen o tom zatím jaksi neví či spíše vědět nechce//. |
|
|
Vlad 17.8.2009 23:23Re: autorovi Zkuste si spočítat, kolik dřeva se tam znehodnotí (cca 300-500 tisíc Kč na hektar). A proč? Zkoumání, jak si Příroda pomůže? To vám řekne nejen každý hajný, ale i každý vesnický kluk. Jsou tu tři sta let zkušeností. To ponechávání zřejmě není kořistnictví, ale je to téměř zhovadilé mrhání. Sto let tam ten les lidé pěstovali a fanatici to zničí hůř než komunisti. Představte si, že vyženete krávu na louku a řeknete jí, ať si žije podle přírody. Do roka pojde, Kulturnímu lesu musíte pomoci s přechodem na přírodě blízký les (tj. diferencovaný les složený z dřevin, které se na dané stanoviště hodí, což je zřejmě 100% našich lesů). Přirozený les se z toho vyvine tak za 700 let. Park byl vyhlášen právě kvůli těm lesům, co tam byly. Kdo vámj dal právo nutit příští generace (3 až 10) dívat se na telegrafky a tu a tam smrček? Mezi tím tzv, zmlazením bude nejspíš dost hodně smrčků, které tam byly z náletů rpzsazeny za Žlábka. To zmlazení je genetickou kopií právě těch porostů, které zelenáči odsuzují. A nadřazenost? Před asi patnácti lety jsem doporučil jednomu prokůrovcovému čelnému aktivistovi, aby si přečetl článek předsedy vědecké rady parku, prof, Stoliny. 4 stránky. A ten blbec mi odepsal, že nemá čas studovat literaturu. |
|
|
Vlad 17.8.2009 22:58Re: to zase bude Budete se divit, ale mátre pravdu. Aby to kácení nebylo nadměrné, o to se starají právě lesníci. Existuje na to celá věda. V každém případě po těžbě má následovat zalesnění, pokud tam už nebyl nálet (přirozenost tzv. přirozené obnovy spočívá v tom, že stromečky rostou z napadaného semene, jinak se taky těží; a musí). Víte, právě ten smrk a borovice jsou příčinou, že máme jedny s nejlepších lesů mírného pásma. Rozhodně lepší než ve Španělsku, Francii, Británii, Itálii, části Německa, na Balkáně, v Polsku, Maďarsku, na Ukarjině ale i v USA. |
|
|
IPovi 17.8.2009 21:09Re: Ochranáři přesně tak to je jenom s tím rozdílem že určitě mluvíš o sobě |
|
|
káma 17.8.2009 20:50Re: Díky za článek Pan ředitel Krejčí,kromě toho,že mu vyroste za pět let nový les,má i další specialitu.Nechává uřezávat uschlé stromy motorovou pilou ve výšce tak,aby vypadaly jako polámané vichřicí . On je to takový specialista na Potěmkinovy vesnice. |
|
|
padouch 17.8.2009 19:29Ochranáři Pod možná dobrými úmysly naivků jsou skryté ekonomické úmysly realizátorů. výsledkem je heslo: Kam šlápnou zelení tam sto let tráva neroste. |
|
|
Novák 17.8.2009 19:15Re: ekologisti do škol - lesnických Jenže, vy tam teď nesmíte ne kvůli přírodě, ale kvůli tomu, aby vás náhodou nepřejel traktor a abyste neviděl, ja se tam zuřivě kácí a s tím nemají zelení nic společného. I když je jinak nemusím. |
|
|
ferda 17.8.2009 19:07autorovi Váš článek je trapná lobistická agitka vlichocující se otupělému národu zachváceným ideologií kořistnictví a nadřazenosti |
|
|
Niky 17.8.2009 17:00Re: Díky za článek Zelená sebranka měla už dávno sedět ve vězení a spolu s nimi i ti co je podporovali a podporují,v čele s Havlem! |
|
|
Eva D. 17.8.2009 15:25Re: Zrušte ten nesmyslný park. To je fakt. Jako pěšák z toho slavného Parku máte čím dál tím menší požitek. |
|
|
Eva D. 17.8.2009 15:22Re: Díky za článek Díky za reakci. Taky mám ten pocit. Ani nechci napsat,co člověka napadá, když to vidí na vlastní oči ... |
|
|
Kecal. 17.8.2009 14:57Re: Zrušte ten nesmyslný park. Souhlas,teď ještě přibyli cyklisti se svýma asfaltkama. |
|
|
Eva D. 17.8.2009 14:46Re: to zase bude Já to vidím opačně. Ne honzak... |
|
|
Vlad 17.8.2009 14:44Re: Díky za článek Žlábek nespolupracoval |
|
|
Eva D. 17.8.2009 14:43Re: ekologisti do škol - lesnických
|
|
|
Eva D. 17.8.2009 14:42Díky za článek Takhle to bohužel je kam se v ŠNP podíváte. U Stožecké kaple jsem tento týden viděli a slyšeli jak se těží o sto šest a s těžaři se ted nesetkáme spíš v podhůří, mimo park. Ale z nějakého důvodu, mně osobně neznámého, byl ředitel Žlábek médii vláčen a ředitel Krejčí je hvězda, i kdyby po něm zbylo půl Šumavy sežrané a půl vykácené. Ale kůrovec se má fajn. |
|
|
Vlad 17.8.2009 14:34Re: fabrika na dřevo? Přechod na relativně rychle rostoucí dřeviny (smrk, borovice) si vynutila potřeba paliva pro rozvíjející se průmysl a množící se obyvatelstvo. Bylo to řešení situace, kdy už byly lesy zdevastovány předchozí divokou kořistnou těžbou, za kterou nemohli lesníci, ale majitelé lesů.. Jinak smrk je na Šumavě doma. (Samozřejmě po době ledové, předtím to byly křovité břízy |
|
|
Vlad 17.8.2009 14:26Re: kůrovec je přírodní jev A to vám řekl kdo? Kůrovcovou kalamitu spustilo nezasahování v Bavorském lese. Speciálně období, kdy kvůli jakémusi polomu a udržení cen bylo v Bavořích zakázáno prodávat (kterýmžto pádem i těžit) dřevo ze státních lesů. Kúrovcové kalamity navazují na nedostatek péče o les, např během válek. |
|
|
Vlad 17.8.2009 14:23Nepřesností je v článku povícero, ale tvrzení, že se suchý les sám od sebe zmlazuje není nepřesnost. Je to pitomost. Pokud tam něco roste, tak se to muselo zmladit ještě za života toho lesa. |
