„Vyjděte ven a nadechněte se. Vzduch je úplně jiný, než jsme zažívali před 18 – 15 lety. Emise oxidu siřičitého, hlavní příčiny smogu a kyselých dešťů, u nás za 20 let klesly o 91 %. Tady se skutečně razantně změnilo prostředí, ve kterém žijeme, a úplně se změnily problémy, které řešíme... Tohle environmentální hnutí zvládlo. Je důležité se ale zeptat, proč se to podařilo: je to díky výborným ekologickým zákonům ze začátku devadesátých let. Celé zlepšení kvality ovzduší je výsledkem jednoho konkrétního zákona o ochraně ovzduší z roku 1991, který přinutil ČEZ, aby namontoval odsiřovací zařízení na elektrárny, některé elektrárny vypnul a změnil míru znečištění."

Jenže Vojtěch Kotecký se pro ekologické hnutí snaží neoprávněně "přivlastnit" cizí zásluhy. Jinak řečeno krade, a to hned ze dvou důvodů. Kdo prosadil ten zákon? Byli to aktivisté Duhy, nebo spíš tehdejší politici? Mnohem překvapivější ale je, kdo to celé zaplatil a uvedl do praxe. Neskromně si tu v této souvislosti dovolím ocitovat svůj článek z března 2002:

DÍKY ODS ZMIZEL SMOG A KYSELÉ DEŠTĚ

Prokoaliční zelení aktivisté vytáhli do další bitvy svého dlouholetého džihádu proti ODS: Hnutí Duha obvinilo Klausovu stranu z ničení životního prostředí a z lobbování pro "špinavý průmysl".

Pro diváka předvolebních přestřelek to není překvapení - jak je to totiž dlouho, co dva čelní představitelé Hnutí Duha koketovali s kandidaturou za bývalou čtyřkoalici, s níž jsou propojeni pupeční šňůrou Brandýské deklarace? K diskreditaci politického rivala se teď "nezávislým" politickým lobbistům hodí cokoli. "ODS si dala do sloganu, že volí prostředí pro život, ale soudě podle výsledků hlasování ve sněmovně, volí spíše toxické látky, smog a skládky," útočí aktivista Vojtěch Kotecký a pokračuje: " ODS získává pověst lobbistů špinavé části průmyslu." Jenže právě díky občanským demokratům zmizel z Čech smog a kyselé deště a řeky jsou tak čisté, že se do nich po desítkách let vracejí raci a bobři.

Překvapivá čísla

Ředitel České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Petr Horáček označil v únoru 2000 v Lidovkách Václava Klause za "velice rafinovaného trojského koně zelených iniciativ". Vzhledem k mediálnímu obrazu předsedy ODS jako kazisvěta a ekologického ignoranta to sice zní jako ironie, Horáček to však myslel smrtelně vážně. Svá slova doložil přesnými čísly, která si lze snadno ověřit na internetových stránkách Kužvartova ministerstva.

Ve zprávě MŽP o životním prostředí v ČR v roce 2000 se dočtete, že právě vláda ODS věnovala na životní prostředí tolik jako nikdo před ní ani po ní. V letech 1992 až 1997 sem šla až 2,5 % hrubého domácího produktu (celkem asi 180 miliard Kč), což bylo nejvíc ve státech OECD. Daleko za Českou republikou se tak umístilo například "ekologické" Rakousko (2,1 % HDP) či Německo (1,4 % HDP). Obrovské investice do odsíření, filtrů a čističek jsou znát: průmyslové emise pevných látek se v Čechách od roku 1990 snížily až o 98 %, oxidu siřičitého o 96 %, odpadních vod o 92 % a tak se dá pokračovat. V rychlosti zlepšení životního prostředí jsme v devadesátých letech zaznamenali světový rekord - přeskočili jsme v ní všechny státy OECD a v absolutních číslech se jim ve většině parametrů vyrovnali.

Ekologická krize nebude

"Klausův kabinet ekologizaci českého průmyslu upřednostnil před restrukturalizací, ba i před privatizací bank," psal na jaře 2000 Horáček. Jeho text tehdy zapadl a nevyvolal žádnou polemiku. Nudná statistická data totiž na rozdíl od emotivních zelených kampaní novináře nezajímala (nejspíš i proto, že nesla pozitivní poselství), ekologičtí aktivisté je pak ignorovali už z principu. Přiznat nenáviděnému Klausovi zásluhy na vyčištění Čech a připustit, že se ekologická krize odkládá na neurčito, to přece nejde!

Známý rival předsedy ODS, sociolog Jan Keller, v květnu 2000 v Právu zopakoval otřepaný argument, že za zlepšením životního prostředí stojí jen propad české ekonomiky. Až prý se hospodářství zmátoří, půjde znečištění zase nahoru. "Přehlédl skutečnost, že mezi snížením emisí a poklesem HDP je rozdíl téměř dvou řádů," oponoval Horáček. Kellera usvědčuje z demagogie jak dnešní ekonomický vývoj (emise nenarůstají), tak zpráva ministra Kužvarta, kterého jistě nelze označit za Klausova příznivce. "Rozhodující investice do ochrany životního prostředí byly dokončeny do roku 1998," píše se v ní.