Neviditelný Pes

EKOLOGIE: Šumavské drama

2.3.2010

Ochranáři se nám již několik let snaží namluvit, že devastace Šumavy je důsledkem probíhajících přirozených procesů v šumavských smrkových monokulturách, jejichž součástí je i kalamitně přemnožený kůrovec. Spouštěcím mechanismem byl orkán Kyrill z ledna 2007, při němž padlo minimálně milion kubíků dřeva. Ministerstvo životního prostředí, někteří členové vědecké sekce Rady Národního parku Šumavy a Správa parku zneužili větrné kalamity k vyhlášení neintervenčních (nezásahových) přístupů péče. Počítali s maximálním namnožením kůrovce v ponechaných polomech a vývratech. Kůrovcem nalítlé kmeny se pak staly ohniskemTeplá Vltava, Pěkná 2 kůrovcové kalamity na celém území parku a vedly k jeho nevratnému poškození.

Experiment zvaný „divočina“

Za vším stojí fikce Divočiny - představy, která má být postupně realizována na 75% plochy parku. Tato science fiction se však již stává realitou. Ponechání lesních porostů samovolnému (bezzásahovému) vývoji devastuje rozsáhlou část centrální Šumavy.

Koncepce divočiny a průvodní motto „věda pro parky, parky pro vědu“ předpokládá i vypuzení návštěvníků parku. A to přeměnami návštěvního řádu, vyhlašováním území s omezeným vstupem a úplným zákazem vstupu nejen do prvních zón. Za vším hledejme peníze. Peníze z grantů Evropské unie, Norské fondy, granty samotného ministerstva životního prostředí a Národního parku Šumava. Jde o obrovské sumy peněz, které jsou rozdělovány mezi příznivce „divočiny“ jako dotace na výzkumy, jejichž kvalitu a přínos lze ve většině případů zpochybnit.

Splouvání Teplé Vltavy

Za této situace se projednává provizorní návštěvní řád, který počítá s dalším omezováním splouvání Teplé Vltavy, ale i s omezením cykloturistiky v Národním parku Šumava. A důvody omezení?

Perlorodka říční. Měkkýš, parazit, jenž jako hostitele a nutný článek v procesu množení využívá pstruha obecného čili potočního. Jedním z nejvýznamnějších biotopů perlorodky říční v Evropě je lokalita na řece Blanici, kde polopřirozený odchov perlorodky vedl k navýšení populace až na 100 000 jedinců. Vltava v Nové Peci

Vodní hospodář Milan Hladík k problematice perlorodky v Teplé Vltavě uvádí: „Podle našeho názoru je pro ochranu perlorodky říční v rámci toků v NP Šumava zvolena absolutně chybná strategie, zejména z toho důvodu, že v inkriminovaných částech toku se téměř nevyskytuje pstruh obecný. Přítomnost pstruhů je přitom pro rozvoj populace perlorodky absolutně nezbytná. Poslední průzkum provedený Ing. Böhmem prokázal chybnost předchozích odhadů o počtech jedinců perlorodky vyskytujících se v toku. Jestli zde byly objeveny zbytky reziduální populace perlorodky (pokud se nejedná o jedince sem uměle přenesené odjinud, o čemž máme písemné záznamy), tato zřejmě fungovala v souvislosti s tahem a výskytem lososa.“

Proč je perlorodka jen zástupným problémem?

Perlorodka říční je považována za „deštníkový druh“. Její přítomnost svědčí o čistých a biologicky neporušených vodách. Opatření na její ochranu tedy musejí být komplexní. Pro oblast Teplé Vltavy však neexistují programy na úpravu břehů, čištění koryt od bahna a vytváření bočných ramen. Neřeší se problematika pstruha potočního. Zvyšuje se eutrofizace vod Teplé Vltavy i jejich přítoků. Jde o proces znehodnocování a zhoršování kvality vod, jejich obohacování především o dusíkaté látky a fosfáty.

Už v roce 2008 Česká inspekce životního prostředí požadovala po Parku, aby plnil své povinnosti a vystavěl WC v osadě Pěkná, která je vyčleněna jako zastávkaTeplá Vltava v Lenoře pro vodáky splouvající Teplou Vltavu. Dosud je tam pouze jedna jediná budka. V okolí pak I. zóna Vltavského luhu. Pro vypuzení vodáků z těchto cenných lokalit udělají ochranáři maximum.

Norské fondy

Norské fondy věnují na záchranu ohrožených druhů nemalé peníze. V roce 2009 bylo rozděleno právě z Norských fondů více než 9 000 000 Kč na ochranu ohrožených druhů. Na výzkum a ochranu perlorodky získal v prosinci 2009 nejvyšší grant 1 321 867 Kč GAMMARUS CZ,s.r.o. Dle obchodního rejstříku jde o firmu, kterou v průběhu ledna 2009 založil Bohumil Dort z Prachatic. Sám sobě je jediným členem, spoluvlastníkem i jednatelem. Současně je v obchodním rejstříku veden i jako majitel firmy na úpravu zahrad, sečení trávníků a jiných zelených ploch. Jde jen o bílého koně? Kolik takovýchto podivných dotací bylo přiděleno?

Divočina a civilizace se neslučují. Šumava se stává jedním z největších novodobých českých ekologických tunelů. Desítky tisíc hektarů jedné z nejcennějších přírodních lokalit umírá pod zástěrkou budování divočiny. Zdůvodnění českých ekologistů jsou stejně fiktivní, falešná a falšovaná jako argumenty vědců IPCC týkající se globálního oteplování. I v tom jsme, bohužel, světoví!

WC v Pěkné



zpět na článek