EKOLOGIE: Statisíce havranů proti letišti
Cílem investiční společnosti Penta je vybudovat z původního letiště Aero Vodochody moderní mezinárodní letiště, které přímo i nepřímo by mohlo vytvořit více než tři tisíce pracovních míst, dlouhodobě by mělo řešit poptávku po letecké dopravě především u nízkonákladových a charterových přepravců, další příslibem jsou nové možnosti cestování pro naše občany včetně nižších cen letenek, mohla by být odbourána dopravní zátěž na vzletových a přistávacích koridorech na západě našeho hlavního města. Nový mezinárodní veřejný airport by mohl postupně odbavit ročně tři a půl miliónu cestujících.
Jenomže to všechno by znamenalo, že nad celým vyjmenovaným územím by denně létaly desítky letadel, při dosažení maximální možné kapacity se plánuje asi 35 tisíc pohybů letadel ročně. Nadlimitní zátěž hluku by zvýšilo i extrémní zatížení komunikace na Prahu, další rizika zdravotní by plynula v souvislosti s emisemi letového provozu. Například v Panenských Břežanech již nyní naměřili hluk od cvičných letů až ke 100 decibelů, což jsou hodnoty, které vedou lidi k srdečním chorobám a dalšímu poškození zdraví.
Dokumentace mnoha argumentů EIA je velmi obsáhlá. (Na vysvětlenou: EIA je zkratka Envirronmental Impact Asessment – proces, který má zabraňovat vzniku nenapravitelných škod a omezit negativní vlivy lidské činnosti na životní prostředí. Základním právním předpisem pro EIA v našich podmínkách je zákon číslo 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.) První předloženou dokumentaci EIA o vlivu na životní prostředí Ministerstvo životního prostředí odmítlo uznat. V současné době společnost pracuje na jejím doplnění.
Studuji všechny ty protesty a teprve v těchto dnech se mi dostaly do rukou argumenty odborníků, kteří až dosud byli mimo - ornitologů. RNDR. Lubomír Peške uvádí: „Zhruba 110 tisíc havranů přespává každý den v okolí Kralup na Vltavou, odkud vždy ráno při východu slunce letí do Prahy a večer se znovu vracejí - celkem nějakých 18 miliónů přeletů havranů ročně.“ Jak známo střet letadla s ptáky, zejména s mladými a nezkušenými, může být v této lokalitě velkým nebezpečím. Veškeré trasy, kudy mají v budoucnu milióny cestujících létat, kříží trasy této každodenní migrace ptáků.
Další přední ornitolog RNDr. Jaroslav Škopek se dokonce již třicet let věnuje havraní populaci v okolí Kralup nad Vltavou. Nyní se havrani například shromažďují na chemických zásobnících podniku Kaučuku Kralupy.
A to letecké odborníky nechává v klidu, když by se v přibližovacím okruhu měla letadla otáčet právě u těchto chemických zásobníků jedné z největších chemiček v naší zemi? Přitom se o těchto zásobnících vždy hovořilo jako o „koulích, kdy stačí, aby jedna bouchla, od ní další a je po dvacetitisícovém městě…“ Tak uvažoval při svém rozhovoru tento ornitolog s marketingovým specialistou Ing. Mgr. Petrem Hantychem z Kralup nad Vltavou a některé úvahy uveřejnil v Týdeníku Mělnicko (číslo 50/2010).
Zatím regionálně zveřejněné údaje zaslouží mimořádnou pozornost. Jistě si jich všimne i letecký publicista a překladatel Martin Velek (komentuje téměř veškeré vážné letecké katastrofy, z poslední doby jsou známy jeho komentáře k leteckému neštěstí u Smolenska nebo o zmizelém letadlu na Atlantikem), který své úvahy a věcné argumenty uzavřel zcela nedávno jednoznačně:
„Dnes neovládají firmy a svět ti, kdož něco vyrábějí nebo vytvářejí trvalé hodnoty, ale ti, kdo mají peníze. Účetní a akcionáři, všelijací obchodníci a překupníci. A honba za okamžitým ziskem ničí dlouhodobé plány a koncepce, takže mizí nebo jsou ohroženy znalosti a kvalifikace, nad čímž lamentuje jak americká NASA a tamní letecký průmysl, tak i jiní odborníci z dalších špičkových oborů.“ Na poplachbijí také sociologové spolu s filozofy, když varují před „růstem růstu", ale nikdo je neposlouchá.
