EKOLOGIE: Ovzduší v centru Ostravy
To hlavní „kdyby“ představuje polétavý prach. Je to v podstatě zbytečná příměs znečištění, protože většina tohoto prachu leží celý rok na chodnících a silnicích, poletuje si stále dokola a kdyby ho někdo zametl, tak by jeho obsah ve vzduchu, který na těchto ulicích dýcháme, mohl klesnout až o 95%. Ideální je samozřejmě mokré čištění, které snižuje víření prachu při úklidu. Problém je, že radnice nemají dost peněz ani na nákup techniky, ani na její provoz. Zde by mohla pomoci občanská sdružení založená ve prospěch čistoty města, která by na jedné straně shromažďovala potřebné prostředky, na straně druhé dala šanci nezaměstnaným. Kdyby si každý před svým domem pomocí hadice nebo konve s vodou a koštěte (tedy na mokro) očistil chodník a kraj silnice, na celkovém stavu by se to také významně projevilo. Mokré čištění také vzduch ochladí a zvlhčí. Samozřejmě je k čištění lépe používat říční či dešťovou vodu a zbytečně nečerpat vodu pitnou.
Ke snížení polétavého prachu může přispět i odborná výsadba zeleně, ale i její údržba. Různé druhy rostlin zachycují prach s různou intenzitou, záleží také na prostorovém uspořádání zeleně. Trávníky sekáme po dešti, a to buď kosou nebo zařízením, které trávu i s nashromážděným prachem odsává a nevíří prach jako běžné sekačky. Zaprášené listí, psí výkaly, hlínu uvolněnou z trávníků i zimní posypy vozovek nenecháváme na komunikacích zbytečně dlouho ležet. I na sběr psích výkalů již existují účinná zařízení.
Také ochranná opatření na stavbách, při demolicích, na místech s velkým pohybem nákladních aut (haldy, podnikové areály) mohou přispět ke snížení prašnosti. Prach je zachytáván i jezírky, vodními toky, fontánami. Záhony by měly mít vyšší okraje nebo by měly bít níž než komunikace, aby z nich hlína nepadala na chodníky a silnice.
Nebezpečnost prachu je zvyšována nejen podnikovými emisemi, ale i přimísením pylu z neposekaných trávníků. Častým zdrojem pro mnoho alergiků nebezpečných pylových zrníček je i černý bez. Tako jinak léčivá a ptactvu užitečná rostlina, která dokáže být ozdobou i ve stinných městských zákoutích představuje zároveň vážný problém. Nenechávejme jej růst všude v blízkosti obytných domů a nahraďme jej raději jinými keři a stromy. Dětem také nedovolujme sbírat jeho soukvětí (silně se při tom pylem zapráší) a hrát si na neposečeném trávníku nebo v jeho blízkosti.
Trávu je také třeba sekat včas. Ke zpoždění dochází z nejrůznějších příčin. Např. díky tomu, že obvod Mariánské Hory a Hulváky musí hospodařit prostřednictvím města, v čase, kdy již trávy naplno kvetly, teprve organizoval výběrové řízení na dodavatele zahradnických služeb.
Další „kdyby“ představuje neustále zvyšování produkce Mittalu. Dnes jde o množství, které ani díky nejmodernějším zařízením a technologiím zadržujícím značné procento emisí neumožňuje snížit absolutní množství imisí na přijatelnější úroveň, která zde již před několika lety byla a která situaci v centru Ostravy po většinu roku nekomplikovala. V roce 2006 vyrobil AMO 3,06 milionů tun oceli, co je z hlediska ochrany životního prostředí objem naprosto nepřijatelný a pro většinu laiků i odborníků dokonce nepředstavitelný. Kdyby Mittal rozčlenil výrobu do více svých továren, snížil by sice možná efektivitu, ale umožnil by obyvatelstvu v okolí snesitelnější životní prostředí.
V současné době dochází na Ostravsku k rekonstrukci koksáren. Za splnění určitých podmínek může jít o významné zlepšení ale z celkového pohledu je již v dnešní Evropě provoz koksáren v hustě obydlených zónách regionů morálně neúnosný. Je třeba naplánovat zrušení koksáren a co nejdříve je provést. Myslím, že v tom např. za průmyslovými oblastmi Německa máme značné zpoždění. Koksárny v Ostravě již před 10 lety neměly co dělat. Nelze to hodnotit jinak, než že vedení města i kraje zaspalo.
