30.11.2020 | Svátek má Ondřej


EKOLOGIE: O ledovcové zprávě OSN

17.3.2008

1.

Mnozí lidé bohužel neumějí číst.

Ne tedy, že by to přímo neuměli, nicméně hltají články natolik povrchně, až je interpretují zcela špatně. To teď rozeberu na poslední krátké zprávě OSN o tání ledovců.

„Ledovce tají rekordním tempem,“ začíná ta zpráva převzatá ČTK, což je titulek. Pozor, jenom nadpis, ale celá masa čtenářů už nepokračuje. Nemá čas a spokojí se právě jen s touto větou. Uvěří? Většinou. Je už lidskou vlastností, že uvěříme všemu, a ten, kdo neuvěří, si aspoň po selsku pomyslí: Na každým šprochu, je pravdy trochu.

Ale my se nespokojme s titulkem a shlédněme níž. Následuje obrázek bílých „skalisek“ někde na oceánu, pod kterým čteme: Obrovské ledovce v Grónsku se pozvolna rozpouštějí.

Pozor, teď i další várka čtenářů odchází, protože ty dvě věty jim už stačily. A nezajímá je, že slovo obrovský nebylo specifikováno. A může jít o pár metrů. A nezajímá je ani to, zda se náhodou ony ledovce nerozpouštějí každé jaro.

2.

Mnohé to naštěstí zajímalo, a tak pokračovali: „Ledovce ve světě se zmenšují rekordní rychlostí a mnoha z nich hrozí, že během několika desetiletí zcela zmizí.“

„Mnoha z nich“? Kolika tedy? O kolik, prosím, milimetrů stoupne pak hladina světového oceánu? Aha, nepůjde ani o milimetry. Čtu radši dál: to, co zveřejnili v onom švýcarském Curychu…: „Zpráva zahrnuje údaje o stavu téměř třiceti ledovců z celého světa…“

A ták! Téměř třiceti. Hm, a nemělo tam být náhodou JENOM třiceti? Ale dobrá, i třicet ledovců může sloužit jako hezký vzorek. Jenže, drbu se na hlavě, jak tu třicítku vybrali? Hodili si eurem? Korunou? Dolarem? Vylosovali je v loterii? Anebo rovnou využily ledovce „nejvíc na kraji“?

Sotva asi zkoumali ty okolo pólů, že jo, dochází mi, ale uznávám: Ještě mám pořád málo informací, abych mohl cokoli zodpovědně usuzovat (to by uznal i Sherlock Holmes), a tak čtu dál, možná ale na rozdíl od většinového, upracovanějšího čtenáře:

„Jejich tloušťka se za rok zmenšila oproti předchozímu měření v průměru o jeden a půl metru.“ Á… Mlčím. I když… I když samozřejmě netuším, kdy se odehrálo to předchozí měření. Takže dál:

„Nejnovější čísla jsou součástí zřejmého zrychlujícího se trendu, který se v dohledné době pravděpodobně nezmění,“ oznamuje mi odborník a dovídám se zpětně, že mezi roky 1980 až 2000 se nám ledovce ztenčovaly jenom o třicet centimetrů ročně, zatímco od roku 2000 už o půl metru ročně. To je dvacet čísel rozdíl, že. Inu, to už něco znamená a navíc, roku 2006 to bylo najednou o metr a půl. Hu!

Načež zpráva, která jistě nemá pranic společného s propagandou, končí podotknutím, že ohrožená je „především Indie, kde jsou ledovce hlavním zdrojem vody pro místní řeky“. A tečka. Ach tak. To tedy jde o himálajské ledovce - a chci přestat číst, jenže neodolám a ještě se bohužel podívám do komentářů. Necháme se překvapit?

Ano i ne. Pominu teď četné výsměchy Václavu Klausovi zvanému mezi lidem Všeználek, ale i tak se trochu podivím. Většina čtenářů tuhle nic podstatného neříkající a nic nedokazující zprávičku asi přečetla lépe než já a bere ji velice, ale velice vážně.

Až jaksi „za svou“. Za téma. A z nějakého důvodu si tání všichni umějí báječně představit a skoro všichni v něj taky věří a chápou, že to musí mít dalekosáhlé důsledky, i když se pochopitelně přesně neví jaké. Ale příroda je příroda a ona se nám postavila. Snad se postavila i vlivem tepla námi vytvořeného, ale my jsme lidé a páni tvorstva, takže co? Smeteme to. A postavme se i tání tváří v tvář. Do toho! A udělejte si radost. A již se takový bojovník rozhlíží, co by on sám nasadil proti onomu zrůdnému tání, ale…

Usedá zpátky k počítači. Konečně se mu vrací klid. Ne, sám jednat nemohu, na to nejsem expert. Na to jsou jiní. V OSN. V Curychu. Tak co. Až si řeknou, my je i podpoříme. Ano, ano, to je jediná zbývající možnost. Jaká že?

Těšit se na ekologickou daň a schvalovat už předem všechna předchozí omezení. Ale hlavně věřit - a věřit - a věřit…








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.