Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ted je jeste treba

na ten puvodni smrk pustit pouze puvodniho kurovce.

Re: Ted je jeste treba

Plus pozadat Obamu, at zajisti ten novy,  skvely bezuhlikaty  svet, v nemz  se klimat vrati k tomu "puvodnimu" z dob, kdy vse bylo tak, jak ma byt... Netreba pripominat i  lepsi genetickou (driv se rikalo "rasovou")  vybavenost puvodnich tamejsich obyvatel  k pobytu v tamni krajine apod.

praktický příklad odolnosti původních smrků

Pokud by si snad někteří ze ctěných čtenářů dovolili ekologicko nekorektně zpochybňovat trvzení o odolnosti původních geneticky správných smrků k lýkožroutům, doporučuji  osobní návštěvu prostoru mezi Luzným a Špičníkem. Zde na bavorské žily ještě před 15 lety až třistaleté stomy a tvořily celkem hustý porost. Dnes je tam zážitková trasa. K vidění je step s metrovou travou, impozantní pahýly, ba i tu a tam ve skupinkách mladé smrčky do tří metrů výšky. Parkoviště na německé straně asi 2 km, z české strany vstup přísně zakázán.

Re: praktický příklad odolnosti původních smrků

Pilám dřevařů a penězům neodolá žádný smrk

Nebudu přít s tou či onou stranou

Nicméně je jasné, že převážná populace Picea abies v šumavských porostech není geneticky původní, ale je našimi předky tam inrodukovaná, na úkor nejenom původního smrku "šumavského", ale i jiných dřevin. Vzhledem k průmyslové vyspělosti "kotliny české" a tudíž potřebě dřeva "na sever od Boehmerwaldu" (Schwarzenbergové vybudovali i plavební kanál na kmeny), docházelo k výsadbě rychlerostoucího jehličnanu mimo přirozenou obnovu. Sazenice tam Schwarzenbergové jistě dodávali i z lokalit jiného lesního typu, takže "původnost" bude asi irelevantní. Pravděpodobně připouštěli nižší dobu obmýtní,  "kůrovčáky" mýtili pro sklárny a starali se o co nejrychlejší dobu obnovní. Tak co, jak se to má dělat? "Nech brouka být", jako v písni Kukury?

PS. Když mi budou larvy "tesaříka velkého" chroupat krov, budu přítulný k jeho dospělci? Rád se nechám poučit.

Re: Nebudu se přít s tou či onou stranou

Pokud by někdo měl problémy s lesnickými termíny, nechť promine, rád se je mu budu snažit přeložit do českého ekvivalentu. Ekologisté nechť prominou.

Takovy snad polopaticky dotaz

jak vedeni parku zajisti, aby nalety v bezzasahovych zonach byly z toho geneticky kvalitniho materialu???

To bude na nobelovku¨!!!

Pak jeste mohou nasi ekologisti vyresit kvadraturu kruhu a tez zrusit obe termodynamicke vety.

Re: Takovy snad polopaticky dotaz

Z čehož právě plyne, že jste melouny nachytal na švestkách: protože šumavské smrky jsou genetická směska, nic se tou bezzásahovostí nedocílí. Tedy myslím, nic pozitivního...

Tedy to je ale blábol

"Ze semen prověřených smrkových populací bude možné zalesňovat šumavské lesy poškozené hurikánem Kyrill. Lesy NP Šumava teď můžou pracovat s původním materiálem. Vrací se Šumavě, co je šumavské. " jásá autor.

Jenom zapomíná na to, že hlavní zásadou "správy" NP Šumava je tzv. BEZZÁSAHOVOST.

Jinými slovy správa parku nedovolí nikomu, aby , zejména v tzv. prvních zónách, cokoli sázel. Natožpak aby v rezervacích sbíral semena.

Poznámka

Boubínský prales byl založen v roce 1858. V ŕoce 1870 jej ze značné části poničila vichřice, takže tamní smrky (staré cca 300 let) asi příliš odolné nebyly. Nejstarší strom "král smrků" padl v roce 1978 ve věku 440 let. Našim "ekologům" tak trochu uniklo, že vichřice na Šumavě, zejména v roce 1867 a 1870, ničily původní obnovní výsadbu a ne nepůvodní. Stačí se podívat na staré mapy z 18. a 19. století a na příslušné zápisy. Padlé smrky staré 300 let ( tedy z 16. století!) nikdo na Šumavě nesázel. Některé partie byly dokonce ucela nepřístupné.

Jsou tu ale ještě další původní pralesy a to  Žofínský a Hojnovodský, které byly založeny dokonce o 20 let dříve. Jsou sice trochu níže než Boubín (cca o 300 m), ale protože nebyly vichřicí poničeny, tak by rozhodně stály za pozornost.

Přesněji, prosím

Boubínský prales nebyl roku 1858 založen - to jen knížecí lesmistr schwarzenberského panství Josef John několik let soustavně vyhledával typické zbytky starých šumavských "hraničních hvozdů" (ano, kromě smrku se skládaly z jedle, jilmů, buků a jeřábů, např.)  a navrhl pak majiteli panství, knížeti Janu Adolfovi Schwarzenbergovi, aby část těchto vzácných starých porostů nadále chránil. Vytypovaných lokalit bylo asi osm a na jejich základě byla ochrana Boubínského pralesa toho roku 1858 ustanovena.

Autor článku se podle mne snaží upozornit na fakt, že se podařilo prokázat, že původní šumavské smrky (skutečně od určité nadmořské výšky jsou původní, klimaxové smrčiny) mají poněkud jinou genetickou výbavu, která je adaptací na místní podmínky. Že se tedy jiný "rostlinný materiál" než takto geneticky vybavený, bude s podmínkami Šumavy vyrovnávat hůře. Nic víc ani míň, podle mne je to solidní odborný úspěch.

Oba vámi zmiňované pralesy (Žofínský a Hojnovodský) chráněny jsou.

hmm, já furt kde berou tu jistotu s tím bojem

proti kůrovci ... tedy, spíše nebojem ... a hele, vono to je takhle...

tedy, přátelé, nechci nic říkat, ale před tisíci lety byla šumava dost listnatá, jka jsem se dočetl ... co je vlastně původní?

Re: hmm, já furt kde berou tu jistotu s tím bojem

Původní jsou různé porosty podle nadmořské výšky, geologických a mikroklimatických podmínek. Ty, které jim na dalé lokalitě přesně odpovídají, se obvykle označují jako "klimaxové". Ve vrcholových partiích Šumavy jsou původní (bývaly to hraniční hvozdy) klimaxové smrčiny se zastoupením jedle, jilmu a jeřábu. Jen o málo níž už jsou to lesy smíšené, ještě dál jedlobukové, ještě o něco níž bukové... Takže Šumava "en bloc" bývala vskutku dosti listnatá, vrcholové partie ovšem ne.

Co má vlastně NP Šumava v plánu?

Co vědeckého je na samozřejmé selské moudrosti? No, není důležité zda se to bude nazývat vědeckým výzkumem, ale je důležité aby selský rozum měl navrch. To znamená, aby se o lesy někdo staral a to systematicky bez anarchie.

Položit obrovské plochy lesů kůrovcem, tím že se o lesy přestaneme starat odklízením napadených stromů i polomových kalamit, je anarchie. Něco jiného by byla obnova původního typu lesů dlohodobou výsadbou a systematickým vytěžováním nepůvodních nevhodných smrčin.

Jak chce vlastně postupovat NP Šumava? Chce ponechat lesy napospas kůrovci a zároveň vysazovat původní smrky? To by mi přišlo skutečně tupě blbé!

Opravdu?

Tak to bychom mohli mít Šumavu za takových šestset let pěkně zasmrčenou ztepilými velikány. Už se těším.

Složitou cestou

Děkuji, pobavil jsem se - na co by stačil selský rozum, na to je potřeba složitý výzkum.