24.4.2024 | Svátek má Jiří


EKOLOGIE: Nevědomost, nebo vědomá lež?

14.11.2006

Kolaudační rozhodnutí pro Jadernou elektrárnu Temelín, které vydal Krajský úřad Jihočeského kraje, vyvolalo mezi protitemelínskými aktivisty a rakouskými politiky vlnu hysterie. Na tom by nebylo nic zvláštního ani překvapivého. Zarážející však je, že vše nasvědčuje tomu, že se rakouští vládní činitelé při útocích na vydané rozhodnutí uchylují ke zjevným lžím.

Rakouští politici považují kolaudaci Temelína za porušení dohod mezi Rakouskem a Českou republikou a zvažují, že na Česko podají žalobu. Nechci podezírat rakouské politiky z neznalosti dohody z Melku, protože jde o poměrně stručný a jasný dokument, který nenabízí možnost více výkladů. Proto pokud rakouští politici hovoří o porušení dohody z Melku a pokud ministr životního prostředí Josef Pröll prohlásí, že dohoda zněla jasně: "Kolaudace teprve po vyjasnění otevřených bezpečnostních otázek", můžeme se jen stěží zbavit dojmu, že jde z jeho strany – mírně řečeno – o dezinterpretaci zmiňovaného dokumentu.

Připomeňme, že účelem melkského procesu bylo udržení dobrých sousedských vztahů mezi Českou a Rakouskou republikou. Protokol z Melku, který podepsali premiér Zeman a spolkový kancléř Schüssel za účasti eurokomisaře Verheugena, byl vstřícným krokem české strany. V době podepsání dokumentu nás k tomu nezavazovala a ani dnes nezavazuje žádná mezinárodní legislativa. Kdyby si kritici kolaudačního rozhodnutí před tím, než se vrhli do boje, dokument alespoň letmo přečetli, zjistili by, že v něm není ani náznak závazku, na který poukazují. Není a ani nemůže být. Kolaudační rozhodnutí je čistě v kompetenci stavebního úřadu a řídí se stavebním zákonem. Ani teoreticky by tak nemohlo být předmětem závazku v jakékoliv mezinárodní dohodě.

Podepsáním protokolu z Melku jsme se zavázali, že zřídíme informační linku, kterou bude provozovatel a Státní úřad pro jadernou bezpečnost informovat Spolkové pohotovostní centrum o přesně vymezených událostech souvisejících se spouštěním a provozem elektrárny. Dalším závazkem bylo zřízení systému včasného varování. Obě strany se dohodly na „Energetickém partnerství“, které předpokládá spolupráci při projektech v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie a omezení emisí v České republice. V části Bezpečnostní otázky dohoda předpokládá zřízení komise, která bude hledat řešení identifikovaných problémů na základě nejnovějších postupů uplatňovaných v členských státech Evropské unie. Dále smlouva zavazuje české úřady ke komplexnímu vyhodnocení vlivu elektrárny na životní prostředí. Zkrátka o závazku souvisejícím s kolaudačním řízením není v dokumentu ani slovo.

Pokud bylo něco z dohody z Melku porušeno, byl to článek, který zavazuje obě strany k zachování a respektování volného pohybu zboží a osob. To bylo a je prokazatelně porušováno blokádami hranic protitemelínskými aktivisty za podpory rakouské vlády.

Když naši aktivisté požadovali, aby se stali účastníky kolaudačního řízení, byť je to v rozporu se stavebním zákonem, nijak mě to nepřekvapilo, protože už mnohokrát prokázali, že se v legislativě příliš neorientují. Když však prokáží neznalost bilaterální dohody rakouští vládní činitelé, je to minimálně důvod k zamyšlení. Pokud však dohodu znají a vědomě lžou, měli by k tomu naši představitelé zaujmout jasné a nekompromisní stanovisko.

Autor je členem výboru České nukleární společnosti