JAG se rozplývá radostí nad novelou zákona, spousta souhlasných komentářů, radost obrovská. Jenže zcela evidentně jen u jedné skupiny lidí. Totiž těch, kdo bydlí v bytových domech a venkov je pro ně pouze místem k rekreaci. Případně bydlí v „satelitech“ (což je jistá forma paneláku rozprostřeného na větší ploše. Ti lidé evidentně netuší, že existují i tací, kteří mají svůj domek (se zahrádkou větší než na gril, bazén a čtyři židličky se stolečkem pod slunečníkem). Máte-li totiž takový domek, je třeba se o něj starat – občas vyměnit třeba sloupek v plotě, sem tam doslouží starý kotel na tuhá paliva, zlomí se lopata či rýč (to fakt nejsou sprostá slova). A pak se tedy koupí nový sloupek, kotel, rýč a vymění se.

Co se starým? No, většinou má takový člověk určitý prostor, kam podobné věci odkládá. Sloupek lze rozříznout a část znovu použít, kotel se rozebere (plechy se hodí třeba když potřebujete vykopat díru a není kam házet vykopaný matriál, aby nezapadl do trávy, nebo když přivezou písek, mulč…) a tak dále. Nicméně takhle vzniká stále něco málo kovového odpadu, který pak stojí zato čas od času vzít do sběru. A není to jen tak trochu – za posledních dest let jsem tak osobně odvezl cca tunu (staré radiátory, kotel… Právě kvůli těmto velkým věcem mi stojí za to si nechat třeba i tu zlomenou lopatu. Proč mám při koupi nového ještě platit firmě za likvidaci starého, když se tady tvrdí, jak je recyklace surovin důležitá? Nehledě na zmírnění finančního dopadu investice do nové věci.

Své současné radiátory tedy už do sběrny neodvezu. Svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu je u nás dvakrát ročně po jednom dni. To mám mít takový odpad půl roku na zahradě? Nebo mám zvolit alternativu les? A co mi asi tak likvidátoři odpadu řeknou, když tam přijedu s náklaďákem a na něm budou třeba metrákové traverzy ze zrušeného domku na nářadí (on na těch traverzách stojí). Nemluvě o tom, že takto vybraný odpad (podle způsobu nakládky) nejspíš skončí někde na skládce a recyklačního koloběhu se stejně nezúčastní.

Známému zemřel tchán. Při průzkumu několika kůlen jsme zjistili, že tam budou dobré dvě tuny železa. Chtěl tedy dát vydělat svým synům – studentům. Takhle bude ještě platit za odvoz…

Nebo, možná, vznikne firma, která bude odpad odvážet do sběrny. Pěkně si pořídí starou dodávku, hezky na živnosťák a bude jezdit dům od domu a ptát se, zda nemáte něco do sběru. Pokud toho bude víc, třeba vám za to i korunku pustí. A podnikavé včeličky se stanou jejich dodavateli. Vždyť v tom objemu se sem tam nějaký ten kanálový dekl ztratí – zvlášť, když bude rozbitý. A bude vše při starém… Vlastně nebude, já si svůj odpad nebudu smět odvézt.

Tak schválně – proti komu je ten zákon namířen?

A abych navrhl vlastní verzi: nemám nic proti bezhotovostní platbě, podporuji přísnou evidenci ve sběrně a možnost kontroly policií, ale místo zákazu výkupu od fyzických osob bych navrhl raději postih (včetně možnosti odebrání ŽL) za neidentifikovaný výkup. Tedy takový, u kterého nelze z údajů sběrny zjistit, kdo jej dovezl.