Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jen na upřesněnou

k fundovaně zpracovanému článku: (•) Základy kůrovcové kalamity byly položeny hned po vyhlášení parku, když Moldan a jeho vedení parku zavedením "bezzásahovosti" v I. zónách zabránili zpracování kůrovce z kalamit 80. let, a navíc umožnili jeho další rozvoj.

(•) Teorie "bezzásahovosti" začala být prosazována již přelomu let 89/90 (např. Moldan nebo Správa CHKOŠ v Sušici), možná jako nahrazení právě odhozené ideologie ideologií jinou. O tzv. "ochranu přírodních procesů" rozšířili svá odůvodnění "bezzásahového" režimu jeho prosazovatelé až koncem 90. let, předtím bylo "odstranění nepůvodních dřevin", ještě potom zase "zvýšení biodiverzity".

(•) Bursík svým rozhodnutím z r. 2007 kalamitu nespustil, jen ji eskaloval. Kůrovcová kalamita v parku totiž je setrvalý stav (Žlábek ji trochu ztlumil) právě pro setrvalý "bezzásahový" režim, který zajišťuje její úspěšné pokračování.

(•) Bezzásahovost neprosazují vědci (komplexní znalci lesních ekosystémů, jejich funkcí a jejich vazeb a vlivu na okolní ekosystémy a i vzdálenou krajinu, ti za celou dobu existence NPŠ nedostali slovo), ale polovědci (úzcí specialisté, mnohdy zcela irelevantních oborů) a pavědci (specialisté na ideologii, agitaci a demagogii).

(•) Současný stav NPŠ není podložen společenskou objednávkou, diskuse před zavedením "bezzásahového" režimu o cílech NP, etapách a termínech jejich dosažení, neproběhla (nabyla umožněna), nebyla ani zvážena rizika velkoplošného rozpadu lesních porostů a jeho dopady na životní prostředí. Argumentace oponující bezzásahovosti není v celostátních tištěných médiích připuštěna (článek ing. Krečmera v Právu 31.5.2011 je snad jedinou výjimkou), naopak, jsou to tato média, která v laické veřejnosti šíří falešné a zavádějící informace.

Národní park

je vyhlašován proto, aby ZACHOVAL cenné přírodní lokality. Šumavu jsme před dvaceti lety takovou znali. Zpupnost zelených blouznivců nám tuto Šumavu vzala. Je tedy načase NP úplně zrušit a dát odborníkům (nikoli pseudovědcům) příležitost dát ji zase jakž takž do pořádku. Jsem přesvědčen, že by pro to hlasovala velká část obyvatel Česka, nejen Šumavy.

Jeden z nejhodnotnějších

článků, které jsem o Šumavě za poslední roky četl. Ovšem i tady se najde nepřesnost - 145.000 m3 kalamitního dříví nepředstavuje v cenových relacích roku 2007 0,5 mld Kč, ale maximálně tak 160 mil. Kč. Jiná věc ovšem je, zda vůbec lze poměřovat dřevo v NP ekonomickými parametry.  Ze zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) vyplývá, že lesy na území NP jsou lesy zvl. určení ze zákona (§8 odst. 1). U těchto lesů je produkce dřeva podřízena plnění jiných funkcí lesa.

Vyhlášením jakéhokoliv NP zákonodárci deklarují svoji vůli odepsat významnou část hospodářských užitků, možná i všechny, plynoucích z produkce dřeva na vyhlašovaném území.