Mohou mít vůbec něco společného? Já myslím, že mají! Mohučský rodák, původně zlatník a brusič drahokamů a zrcadel Johannes Gutenberg narozený kolem roku 1400 je většinou historiků považován za vynálezce písmolijectví a knihtisku.
Jím vyvinutá technologie odlévání samostatných, opakovatelně použitelných kovových liter vkládaných do dřevěných rámečků a jejich otiskování na papír s pomocí jednoduchého lisu umožnila dosud využívané principy tištění podstatně zrychlit a celý proces tisku zlevnit. Stala se tak zárodkem informační exploze v pozdním středověku.
V podstatě velmi podobnou informační explozi v „pozdním novověku“ přinesl internet. K úžasně rychlému šíření informací v dříve nepředstavitelném objemu však v tomto případě nepřispěly pouze moderní tiskové technologie, jako jsou například jehličkové, inkoustové a laserové tiskárny, ale hlavně moderní způsoby počítači zobrazovaného textu. Jsem přesvědčen, že velká většina na počítačích uživatelům zobrazeného textu bude pouze přečtena, ale nikoli vytištěna. To samozřejmě Gutenberg nemohl tušit ani ve snu.
Proto při tisku jako nosič tištěných informací většinou využíval klasický papír a jako barvivo čerň smíchanou s fermeží. Svým způsobem je to u běžných dokumentů stejné i dnes. Proto se často říká: „Tady to máš černé na bílém!“
Také však platí přísloví, že zvyk je železná košile. Tím „zvykem“ v době počítačů je i skutečnost, že se na obrazovce monitoru počítače převážně píše černým písmem na bílou obrazovku, která je však v základním módu běžně černá.
Připusťme na chvíli situaci, že by Gutenberg měl ve své době k dispozici jen papír v černé barvě. Docela by mne zajímalo, zda by se snažil tuto relativně obrovskou černou plochu pracně a nákladně přebarvit, aby výsledkem byl černý text na bílém. Jak (ne)znám bystrého Johanna, určitě by zvolil tu jednodušší a levnější variantu.
Ale my to neděláme. Původně krásně černé monitory nákladně prosvětlujeme elektřinou tak, aby na obrazovce zůstala relativně malá plocha černých písmen. Že je to ve skutečnosti nerozumné a neekonomické, si již uvědomili někteří výrobci mobilních telefonů, kteří jako jednu z možností nabízejí zobrazení bílého textu na nesvítícím, a tudíž energii šetřícím pozadí. Přínosem tohoto módu je výrazné prodloužení doby v pohotovostním režimu telefonu na jedno nabití.
Pro hnidopichy musím dodat, že při aktivaci povelu „Tisknout“ by se program postaral o konverzi textu do jeho klasické podoby – tedy černé na bílém.
Výsledkem současného šílenství kolem uhlíkové stopy zanechávané člověkem na planetě Zemi jsou často absurdní návrhy, které by lidstvu spíše uškodily. Masové zavedení bílého počítačového písma by s naprosto zanedbatelnými náklady okamžitě ušetřilo 60 až 85 % energie spotřebovávané provozem počítačů na zeměkouli, tedy ročně desítky miliard kilowatthodin elektrické energie.
„Haló, Gréto! Chopíte se toho?“