Sdružení Arnika před pár dny zveřejnilo seznam největších znečišťovatelů. Jistě chvályhodný počin z hlediska ochrany přírody i lidského zdraví. Jenže, jak už je to v našich luzích a hájích obvyklé, neděje se vůbec nic.

Na severní Moravě po přechodném zlepšení kvality ovzduší během druhé poloviny let devadesátých se situace v novém tisíciletí opět zhoršuje. S výjimkou dvou, tří měsíců v roce, jsou trvale překročeny 24hodinové limity u prašných aerosolů. Vliv počasí a místní orografie je v našem případě partikulární, neboť v smutně proslavené severočeské pánvi, na Mostecku, Litvínovsku atd. je kvalita ovzduší v posledních letech alespoň dle oficiálních měření daleko lepší, přičemž Severočeská pánev je z hlediska orografie daleko hůře větratelná.

Může za to lidský faktor.

- za prvé, produkce v těžkém průmyslu opět roste (myslím tím těžbu nerostů - uhlí a obecně hutě, chemičky … atd.)
- privatizované firmy přistupují k ochraně přírody poněkud benevolentněji, nežli bývalé podniky s účastí státu
- lidé v rodinných domcích na okrajích měst opět topí kde čím z důvodu stále se zvyšujících cen zejména u plynu a elektrické energie
- svůj díl má automobilová doprava a špatná ekonomická situace značné části obyvatelstva
- v neposlední řadě může za tento stav bezzubá legislativa a zejména přístup zodpovědných lidí na státní, krajské či místní úrovni

Poslední bod rozeberu obšírněji, neboť toto je hlavní důvod většiny zde vyjmenovaných příčin nedýchatelného vzduchu (nejen) na Ostravsku.

Nikoho to nezajímá anebo nemá pravomoce.

I úředníci vysvětlují tento problém po svém. Není vhodná legislativa, nemáme pravomoce, zkrátka nelze nic dělat. Nedokáži posoudit, zda-li ten či onen více lže nebo říká pravdu.

Jenže vyhlášení smogové situace však v pravomocích úředníků je a divím se, že k tomuto právnímu nástroji přistupují velmi sporadicky. Vloni v únoru koncentrace prachu v městech severní Moravy, především Karvinska a Ostravska dosáhly neuvěřitelných hodnot kolem 450 mikrogramů na metr krychlový. O tom, že i další škodliviny byly tehdy vysoko, není třeba se dále zmiňovat. Nikdo nepovažoval za nutné alespoň upozornit obyvatelstvo; až po urgencích v tisku, v čase kdy se vzduch začal pomalu lepšit, přišla upozornění na smogovou situaci, už si nejsem jist tím, zda byla zároveň nastartována regulace imisních zdrojů.

Firmy svůj přístup k věci vysvětlují zvýšenými náklady a nepřímo zdůrazňují svou oblíbenou rovnici při jednání s úřady. Větší náklady = větší nezaměstnanost… Mimochodem, nejvíce podniků seznamu Arniky sídlí právě na Ostravsku. A Ostravsko je region s vysokou nezaměstnaností.

Mnoho starostů měst i úředníků na krajské úrovni jde maximálně na ruku místním firmám z důvodu vysoké nezaměstnanosti v jednotlivých městech či obcích, dále si slibují vylepšení místních rozpočtů a je vcelku možné, že jistá část úředníků je prostě na výplatní pásce … někoho.

Přesto laxnost, s jakou přistupují k problému zodpovědní lidé, úředníci, podnikatelé i politici, je zarážející. Je to pohodlné a někdo by se mohl třeba nazlobit, takže?

Klídek.

Vzduch je opět horší, čekárny v regionu se plní pacienty s respiračními nemocemi, lékaři posílají děti do ozdravoven či lázní. Jenže za pár týdnů se vrátí do svého původního prostředí …a jsme opět na začátku.

Je jedno krásné, prosluněné ráno, na začátku podzimu, vzduch se dá krájet a …. pan X hořce konstatuje: Zatímco jinde mají problémy ze vzduchem jen u inverzí po dobu pár dnů či týdnů a jsou toho plné noviny, u nás lidé mají problémy prakticky celý rok … a nikoho to nezajímá.

Data jsou převzata z oficiální ročenky města Orlová: