EKOLOGIE: Devátá vlna pro Bělověžský prales?

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
jak všichni víte, národní parky jsou v zásadním ohrožení senátním návrhem změn v novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Hnutí DUHA k tomu spustilo výzvu: http://www.hnutiduha.cz/zachranme-narodni-parky/
Chtěl bych Vás požádat o její podporu, sdílení a přeposlání v rámci komunikačních kanálů svých organizací i svých osobních sítích. První vlna (od minulé středy) narostla na 7000 lidí, ale potřebujeme vyvolat další vlnu. Je to to hlavní co můžeme udělat proti tlaku, který vytváří prezident Zeman a jeho lidé na poslance a poslankyně.
Více informací na stránce výzvy: http://www.hnutiduha.cz/zachranme-narodni-parky/...

....napsal mi kolega Jiří Koželouh, jinak programový ředitel Hnutí Duha.

Nikoliv, vážení čtenáři, tedy vy, kdož snad máte v paměti mé dřívější blogy na „šumavské téma“, neposlal jsem Neviditelnému psu omylem znovu svůj text z ledna tohoto roku. Tedy ten, který jsem s odkazem na klasické dílo Ilji Erenburga a námořnickou mystiku nazval Devátá vlna.

Cestami mrtvých králů

Jen si tak dokumentuji onen systematický „vývoz demokracie“ řízený panem programovým ředitelem HD. Prázdniny neprázdniny, jede se dál na příslušné duze, pardon, vlně. Zachránit kůrovce mediálně pomáháme sousedům Slovákům. V Maďarsku je bohužel pralesů pomálu, kukuřice je zatím jednoletá. Ale k Visegrádu patří naštěstí ještě Polsko. A jeho, tedy zčásti jeho Bělověžský prales.

Čítával jsem si o něm dávno, dávno, asi ještě v dobách, kdy se v něm skrývaly zbytky Armiji Krajowej. Leč o ní ty knížky nepsaly, centrem zájmu byli samozřejmě vlci, medvědi a hlavně zubři. Ale chyběla v nich zmínka o datlíkovi tříprstém, který by bez kůrovce, pardon, lýkožrouta smrkového nenávratně vyhynul. Na něj ve svém dekretu (soudím) nevzpomněl ani král Zikmund I. v roce 1538. Nevzdělanec, šlo mu jen o zubry.

To, a spoustu dalších burcujících zajímavostí jsem se naštěstí dozvěděl minulou sobotu z Lidovek. Nejprve ve zpracování Milana Rokose: „Poláci kácejí prales. Unii navzdory. Sedm ekologických aktivistů stanulo ve čtvrtek před soudem ve východopolském městě Hajnówka. Ekologové čelí obvinění z narušení veřejného pořádku. Trestného činu se měli dopustit tím, že několik dni blokovali těžaře dřeva při kácení Bělověžského pralesa, nejstaršího lesy Evropy...“

„Proč polští konzervativci nechrání národní klenot? “ táže se Zbyněk Petráček o pár stránek dále. Nojo, proč vlastně? Inu, přečtěte si. Hlavně to vysvětlení, že hledat nějaké paralely mezi polským a šumavským sporem o kůrovce, je a priori zcela zcestné... Popravdě, docela bych na té stránce uvítal i názor naší druhé názorové strany, ale ten už se jaksi nevešel. Proto moje rozpaky.

Zamčená divočina

Naštěstí na mne opět zavčas vzpomněl pan Koželouh.

Ne, osobně se (soudím) neznáme. A on možná ani netuší, komu jsou jím signované materiály posílány. Jejich stylistický půvab i mediální profesionalita jsou ale setrvalé. No řekněte:

„Dobrý den, pane Opatrný, divoká příroda potřebuje Váš hlas. Před necelými čtrnácti dny jsme spustili Výzvu politikům za ochranu a rozšiřování české divočiny. K našemu milému překvapení se k ní za krátkou dobu přidalo bezmála 5000 lidí. Pane Opatrný, přidejte se prosím i Vy...
U našich sousedů nemá divočina na růžích ustláno. Právě teď například v Polsku. Věříme, že společně s Vámi tu naši divokou přírodu ochráníme.“

Nojo, ale co beze mne? Spolkl jsem spontánní otázky typu „jak může mít – má-li mít - divočina na růžích ustláno?“ a hlavně a opakovaně: co je to vlastně ta „divočina, co jí téměř polovina Čechů a Češek (všimněte si té citlivé formulace) chce více než jí máme dnes...“.

A bráním se počítat a odhadovat další vlny.

Nicméně – jsem zvědavý, jak to půjde dál. Přece jen, bratři Poláci jsou na tu státní suverenitu patřičně hákliví. Ono „Unii navzdory“ může v tomto případě dostat zajímavé obrátky. A bělověžští fořti různé nápady. Uvidíme.