P. Rada 4.10.2016 7:49

Re: Ostrov divočiny?

A což zkusit v kontextu na který reagujete rozlišovat mezi přírodou živou a neživou?

Vám ale zřejmě víc vyhovuje nerozlišovat, nepřemýšlet ... tedy spíše ta neživá, genů zbavená... podobně jak "ropákům".

Vy se prostě i při dnešních trendech v "přírodě" máte stále na co těšit.

Typuji, že s Vašeho úhlu pohledu je totiž na Měsíci, Marsu ... také "příroda" a jen tak to myšlením víc spamovacímu robotovi jak člověku někdo nevyvrátí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.10.2016 23:05

No jo,

lidi nepatří do přírody! Hubte trampy, serou v lese!

Nepouštějte duhatce a ekologisty do lesů, zachráníte přírodu i pro lidi!

Ale je pravda, že lidi se chovají v lese jak - no jako lidi, tedy někteří - odpadky kam se jeden podívá ... v lese prý nejsou odpadkové koše ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 3.10.2016 22:48

Re: Ostrov divočiny?

Opatrně s tou úžasností "stvoření". Ten hypotetický "stvořitel" svou práci dosti odfláknul. Například to zpackané kódování bílkovin !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 3.10.2016 21:12

Re: Ostrov divočiny?

Poušť je taky příroda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 20:52

Re: Lžete.

S tou kozou a vozem jste to předvedl velmu ukázkově - gratuluji.

Já o Černém jezeře a Vy o Horní plané.

To, že v horních tocích byl vždy vysoký obsah humidových kyselin z rašeliništ jsem nepopíral ale míra té kyselosti vzrostla pro ryby v horských potocích na neúnosnou úroven právě až v neblahých 80-tých letech.

V horskýchpartiiích je totiž pravidelně velmi tenká půdní vrstva a proto jsou na překyselení zvlášt citlivé a to přivádí kyselou složku celoplošně - nikoli jen s lokalit rašenilišt. I dyž se stav od té doby zlepšil nestačí to na udržení po zarybnění natož na spontální reprodukci a to proto, že celková kyselá depozice poklesla jak už jsem psal jen na čtvrtinu. Při odsíření totiž došlo i na odpopílkování a tato složka bývá zásadotvorná a malá topeniště se spše rozrostla. Kdekdo má také od té doby daleko více peněz aby si vydatně zatopil... Navíc vzrostly depozice oxydů dusíku hllavně s rostoucího automobilového provozu.

http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy-1.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 3.10.2016 20:35

Re: Spodní voda?

A co je to teda "svrchní a spodní voda", eko-aktivisto? :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 3.10.2016 18:52

Re: Kdo že lže?

Můžete nějak rozvést kvůli jakým zásahům vznikají jaké neekologické domy a jak se podporuje topení fosilními palivy? To mne zaujalo a rád bych věděl o co se jedná. Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Morava 3.10.2016 17:39

Re: Kdo že lže?

Že je příroda v desolátním stavu a je třeba pro ni něco dělat je jasné. Že ale Zelení melouni (uvnitř červení) víc škodí než pomáhají je taky jasné. Namátkou bych zmínil řepku do benzínu a to jak svým anarchismem terorizují spoluobčany. Tím ekologii dělají "medvědí službu". Sám ve svém okolí pár ekoteroristů znám a jsou to ti, kteří nejenže buzerují okolí ale ještě kvůli jejich kontraproduktivním zásahům vznikají neekologické domy a podporuje se topení fosilními palivy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Novotný 3.10.2016 16:54

Re: Lžete.

Myslím, že máte pravdu; bez ohledu na to, co tvrdí pan Rada. Je zvláštní, že regulace vodáků na horní Vltavě je zdůvodňována ochranou perlorodky říční, která ke své existenci potřebuje mladé pstruhy potoční. Ti tam ale z důvodu značně kyselé vody nejsou schopni žít - kyselost je způsobena rašeliništi, kterými Vltava protéká, ne exhalacemi (ještě v Lipně v Peci i Horní Plané je voda tmavě hnědá). Ale je zajímavé, jak na Váš příspěvek reagoval p. Rada - vy o voze, on o koze. Jak typické.

Lupen

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 15:40

Re: Kdo že lže?

Pročtěte si knihu - je i v elektronické podobě - "Co vyprávějí Šumavské smrčiny" a srovnejte si to se svým nedoloženým tvrzením. Podotýkám, že lhář přitom může být jen ten který zná pravdu.

http://kbe.prf.jcu.cz/sites/default/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf

Dávám Vám ale zapravdu, že co ekoterorista - tedy co člověk který terorizuje přírodní prostředí - to bývá pravidelně také lhář.

O terorizování přírody - země - dnes příznačně hovoří papeš František:

..."Proto mezi ty chudé, kteří jsou nejopuštěnější a nejvíce týraní, řadí i naše utiskovaná a devastovaná země která sténá a trpí"....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 15:31

Re: Zelení ochranáři už v roce 66???

Jeli zájem dobrat se pravdy - pak by bylo dobré dotyčné aktivisty a kausy jmenovat.

Když se např podíváte jak vehementním aktivistou je publikačně Aston, nebo Klaus a odkdy je NP stal tak významným portálem...pak jen s prosté časové korelace můžete vyvodit mylně barevné závěry.

Něco jiného je velikost kyselé depozice kterou lze měřit ve vazbě na kyselost jezerní vody. Takovéto vazby nejenže kolerují ale jsou i biofyzikálně odůvodněné a nezávisle i opakovaně testovatelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 15:22

Re: Ostrov divočiny?

V něčem máte rozhodně pravdu - např co se týká jen počtu genů tak ta tráva nad lidmi (když nepočítám jejich lejna) rozhodně vede. viz publikace 10% člověka.

Něco jiného vznikne když ten květináč s tím třeba i rostoucím stéblem ošetříte herbicidy, pesticidy či antibiotiky... Stéblo té jedné rostlinky může sice dle lidského oka vypadat náramě ale fakticky už jde spíš o poušt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 3.10.2016 14:40

Naprostý souhlas.

Já v našem městě vídám dokonce i velmi vzácné ptactvo a živočichy zařazené na seznam ohrožených druhů. A jaxi se jim mezi lidmi daří.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 3.10.2016 14:38

Lžete.

Například ekoteroristické hnutí Akce Brontosaurus vzniklo jich asi v roce 1974 nebo 1975.

A ryby v Černém jezeře nežily asi nikdy, ta voda tam byla kyselá vždy, kvůli podloží a kvůli rozkládajícímu se napadanému smrkovému jehličí. Pstruzi tam zcela jistě nežili nikdy, ta stojatá voda není pro pstruhy dost okysličená. Ani Klostrman neuvádí, že by snad slyšel v dětství o tom, že by některý z jeho pradědečků slyšel od svého pradědečka, že by v Černém nebo Čertově jezeře žily ryby. A snaha o zarybnění přítoků - tím myslíte ty dva malé pramínky? Do nich se nevejde ani malá malinká malinkatá malilinkatá rybička. Na konci 19. století se tam pokoušeli vysadit sivena alpského a protože nepřežil, tak sivena amerického, ale ani ten nepřežil. Ještě začátekem 70. let jsme se tam koupali - bylo to hrozné (šíleně ledové), ale my jsme tím provokovali pohraničníky, kteří jaxi neměli na hladině žádnou čáru a závory.

Černé ani Čertovo jezero nikdy neničily kyselé deště, protože vítr z Bavorska nic takové nepřinášel a od Plzně tam vane jen velmi velmi zřídkavě.

Co ekoterorista, to lhář.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Javora 3.10.2016 14:29

Re: Zelení ochranáři už v roce 66???

Je ovšem pozoruhodné, jak to překyselení jezera časové koreluje s nástupem zelených (zevnitř krásně rudých) aktivistů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 3.10.2016 14:19

Ostrov divočiny?

Ostrovem divočiny je každý květináč. Ba dokonce každé lejno (stačí vzít si mikroskop).

I jedno jediné stéblo trávy vypovídá o úžasnosti Božího stvoření.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 14:18

Re: Zelení ochranáři už v roce 66???

Takto navozené averzi - jeli pravdivá - se nedivím. Je ale zajímavé jak dlouho a jaké zásadní změny přetrvala. Taková trumata se někdy skutečně mohou navodit např. u malých dětí.

V roce 66 totiž patřilo kde co soudružsky barevně revolučně "rudým" - kdežto vztažnost k fotosynteticky "zelenému" ještě prakticky nevznikla. "Zelená" hnutí se začala probouzet až po roce 80 kdy už velkoplošně odumírající porosty hor a navíc respirační potíže obyvatelstva zvláště v invezních situacích jaksi probudily sebezáchovné reflexy v části společnosti.

Od té doby se ale s odsířením+ odpopílkováním a hlavně s privatizováním ledacos zásadně změnilo. Možná to byly tehdy poslední roky co jste se někde svezl jako vodák. Dnes se daleko spíše totiž vodákům stává, že jakmile někde zakotví.... přijde člověk co se prohlásí za majitele pozemku, kempu, tábořiště ... a prvé co ho zajímá nebývá tráva ale Vaše peníze za "zaparkování".

Pro ilustraci uvádím, že v tom roce 1966 se v Černém jezeře na Šumavě ještě proháněli pstruzi a lipani. Od roku 80 je ale dodnes pro překyselení vody od depozice i přes pokusy o znovuza rybnění jezero i s přítoky prakticky mrtvé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frauknecht 3.10.2016 14:02

Re: pane Rado

:-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Javora 3.10.2016 13:46

Zelení ochranáři

Kdysi, kolem roku 1966, jsme sjížděli Vltavu z Lenory a zaparkovali u krásného vysokého smrkového lesa, kde rostla nádherná voňavá tráva. Tvořila husté trsy až do výšky půl metru a okouzlila nás. Nechali jsme loďky na břehu, našli jsme si místa, kde ta tráva nebyla a utábořili jsme se na noc, s výhledem na tu trávu. Časně ráno nás vzbudil nějaký člověk, prohlásil se za přírodního ochranáře a mámil z nás pokutu za to, že jsme nerespektovali zákaz vstupu do lesa, kde roste taková krásná tráva. Pochopitelně jsme žádný zákaz neviděli, tak nás k němu vyvedl. Na kraji lesa, vedle traktorové cesty, zákaz visel. Nebyl připevněn ke statnému smrku ekologickými provázky. Byl přibit ke kůlu. Kůl byl vytvořen ze smrčku, který byl za tím účelem zbaven větví a kůry. Nikoli však kořenů. Těmi ten přírodní kůl držel v zemi. Kdo by také vynakládal tu námahu, zapustit kůl kolmo do Zeměkoule, když to příroda dokáže daleko lépěji, že. To nám pan ochranář ale neměl ukazovat. Pustili jsme se do něj za ten smrček a on pak odešel. Sice v klidu, nebyli jsme tehdy ještě žádní barbaři, ale takovými, poměrně spěšnými kroky. Od té doby mám k těm zeleným ochranářům takovou jakousi averzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 11:38

Re: Spodní voda?

Ano češtinu neovládám - jsem takový "dislektik" co kašle na jazykové zvyklosti.... ale o to víc se snaží přijít na to v čem tkví šance na udržitelnost života. Toho života ke kterému je čím dál tím víc u nás potřebná třeba i ta voda.

http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 11:32

Re: Jsou lidé, kteří jezdí do exotických neprobádaných krajů

Ta údajně "bohatá" civilizace fakticky zbohatla jednorázovým přisvojením si neobnovitelných surovin celého světa a bez ohledu na to, co po sobě zanechá dalším generacím. Není to sice tak, že by nad neobnovitelností vůbec nikdo nepřemýšlel ale když už, tak to jsou myšlenky nepříjemné a tím snadněji se dá uvěřit, že si civilizace postupně najde nové a nové technologie (jáderná fůzea, cesty do kosmu...) a tím se zas vše dá do pořádku. Zůstalo ale jen u scifi.

Toto se tedy stále více ukazuje jako zásadní omyl. Už století totiž přes veškerý technologický pokrok klesá efektivita těžby dominantních energetických surovin. Doposud roste jen masivnost a míra externalit.

http://casopis.vesmir.cz/clanky/clanek/id/7883

Některé technologie jako třeba schopnost vytěžit ložiska důkladněji vznikají ale jen za cenu růstu měrné nákladovosti a od toho se odvíjí základní civilizační problém komplikovaný i tím, že podobně nedokážeme efektivně recyklovat celou řadu nerostných surovin.

To efektivní recyklování surovin totiž až do doby nástupu Antropocénu zvládala celé miliony let příroda a proto je na místě se zaýšlet nad technologiemi které využívala. V geologických epochách i přesto docházelo ke zlomům, k hromadným vymíráním druhů .... a na počátku toho dalšího se právě v tomto období nacházíme. Biodiverzita klesá už víc jak 1000x rychleji a mění se složení atmosféry, kyselost oceánů. (https://www.obalkyknih.cz/file/toc/20002/pdf) To nevěstí nic dobrého pro doposud dominantní druh který si planetu sice podmanil ale nedokáže na ní žít trvale udržitelně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 11:14

Re: pane Valento

S těmi "ekofašouny" jste to víc jak přehnal. To je žel vizitka Vaší schopnosti někoho bezdůvodně - jen s jakéhosi afektivního pocitu poškodit. Pokud ne - doložte to věcnými odkazy. Připomínám, že ke kause proběhl i soud který dal iniciátorům tehdejších protestů zapravdu. Podstatný je i fakt, že kůrovcovou kalamitu tehdy nezastavilo kácení anii chemie ale přemnožení hoby hromadně smrtící kůrovcové larvy v chladném dečtivém počasí. Dominantní tedy momentálně bylo mikroklima oblasti. Dlouhodobý vývoj klimatu však nejspíš postupně zničí většinu smrkových porostů v naší zeměpisné šířce. Krajina už "šedne ted a to jsme na počátku celých desetiletí nepříznivého trendu.

Monokulturně vysázený smrkový les navíc ze semenáčků sebraných v nižších polohách celého rakouského mocnářství se v době dospělosti totiž stává extrémě citlivý na kalimatní jevy. Taková situace je potenciálně nestabilní a tuplovaně v důsledku dlohhodobé klimatické změny.

Původní smrčiny zůstaly ale např. v oblasti "Ptačího potoka". Tyto prvé zony byly zákonem chráněné ale obsahovaly i neobvykle kvalitní dřevní hmotu v podobě jedinců tzv hudebního dřeva. O to dostat se i k takovým kládám někomu zřejmě šlo. Zástěrkou bylo zabránit kůrovcové kalamitě. Tyto zony ležely ale uvnutř napadené oblasti.

Tlumit rozvoj kůrovce sice těžbou také lze, ale efektivně jen na okrajích kde přírodní park přechází v zony nižšího stupně ochrany či dokonce v hospodářský les.

Šlo tedy především o extrémní zisky lesnické loby ... a po nás potopa. Jak vidím, tak ale lobistické tlaky zabrali i u lidí, kteří se jinak vyznačují schopností reagovat především na odborné zdroje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.10.2016 10:51

Re: pane Šejno

Pane Šejno asi si nerozumíme - možná jsem to málo upřesnil. Lesních porostů vykázáno katastrálně zřejmě tolik neubývá a náletové dřeviny se mnohde dokonce snaží o růst. Neměl jsem ani namysly ani kávení těžební.

O člověkem přímo dotčených plochách jsem psát nechtěl. Je to snad zřejmé i s kontextu houbařského. To šednutí od pohledu na lesní porosty odvisí od nárůstu přísušků až opadu zejména s jehličnanů a to právě navozuje změny barvy lesů jako celků. Smrky, borovice a další kořenící mělce jsou pravidelně suchem postižené nejvíce a to navozuje i změnu druhovou. Do konce září bylo přeci vyhlášeno v mnoha krajích nezvykle dlohé období rizik požárů.

Kdo si lesů víc všímá, tak mi snad potvrdí, že čistě zelený les vypadá jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 3.10.2016 10:34

Re: Spodní voda?

On tu češtinu vůbec nějak neovládá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 3.10.2016 10:31

Zejména majiteli tj. členy rodiny Buquoyů.

..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 3.10.2016 10:27

Jsou lidé, kteří jezdí do exotických neprobádaných krajů

a obdivují místní domorodce. Říkám si, jak rádi pojedou do té naší civilizace až je postihne třeba zánět okostice, nebo zánět slepého střeva. Žádný šaman jim to střevo neodoperuje. Mimochodem nejdříve přijdou dobrodruzi, za nimi turisté a pak hoteliéři a je po divočině. To se děje v mnoha krajích. Prostě růst a růst. Tak raději zůstávejte na tom vašem sídlišti, ale nedáte vydělat místním, kterým ta divočina leze krkem a touží po naší (z jejich hlediska bohaté) civilizaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 3.10.2016 10:19

Re: autor článku může být rád ...

:-)):-)):-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 3.10.2016 9:56

Re: pane Valento

Ano a byly převážně vysazované v 19 st.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 3.10.2016 9:55

Vstupovat jen po značených cestách

Na šumavu moc často nejzdím, ale vyrůstal jsem v Krkonoších a rád se tam vracím. Pamatuji, jak jsme s tátou vyjeli na motorce k Vrbatově boudě, kde bylo parkoviště, dnes je tam vjzed zakázán. Překvapivě, mě to nevadí, vyjet se tam dá autobusem.

Na rozdíl od autora od mládí považuji za normální, že v některých místech mají turisté pohyb omezen jen na značené cesty. Nedávno jsem šel přes Úpské rašeliniště, je tam krásné jezírko, ale vidíte ho jen z dálky, protože je mimo cestu. Na jednu stranu je mi líto, že v něm neuvidím zrcadlit Sněžku, pak si ho ovšem představím buď jako pramen Labe (turistická hrůza) pokud by bylo zpřístupněno, nebo totálně rozčvachtané, pokud by v ideálu volného pohybu, autorem propagovaném, tam běhali turisté volně. A tak ať to raději zůstane tak jak je, se zákazem vstupu mimo značené cesty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 3.10.2016 9:48

pane Valento

tak v tom případě je záhadou, že ekofašouni z hnutí Duha mají tak dojemnou starost o "lány pšenice" v přírodním parku Šumava. Na Šumavě je totiž původní prales jen na Boubíně. Zbytek jsou převážně uměle vysazené monokultury smrkových porostů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek