Jenže ve skutečnosti Bursík paradoxně ničí přírodu několikanásobně víc než my ostatní. Podrobné analýzy výrobního cyklu biopaliv totiž ukazují, že při produkci biopaliv vzniká asi o 50 – 70 % víc skleníkových plynů, než vytváří benzín nebo nafta. Na pěstování biopaliv se spotřebuje o 27 – 118 % energie více, než kolik se z nich získá. Jinými slovy se tedy jejich výroba musí silně „dotovat“ energií získanou z fosilních paliv. A do třetice jsou biopaliva neetická, protože ničí lidské životy. "Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti,“ prohlásil loni říjnu zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. „Pro hladovějící svět je to totální katastrofa…"
O tom všem jsem podrobně psal začátkem ledna. V polovině února zveřejnil prestižní odborný časopis Science další dvě studie, které dokázaly, že všechny druhy plodin pěstovaných na výrobu "ekologických" alternativ k současným fosilním palivům ve skutečnosti vypouštějí do atmosféry více oxidu uhličitého, než kolik samotné rostliny pohltí. Jsou tak jedním z největších „environmentálních podvodů“ – urychlují klimatickou změnu, před kterou nás podle Bursíka mají zachránit. Přeměnou přírody na pole pro pěstování biopaliv se podle časopisu Science uvolní do ovzduší 17 – 420krát víc skleníkových plynů, než kolik se jich ročně ušetří nahrazením fosilních paliv. Konkrétně: vymýcení pralesa pro pěstování sóji vytvoří uhlíkový dluh, který produkce sóji "zaplatí" redukcí uhlíku až za 319 let. Založení plantáže olejné palmy vytvoří uhlíkový dluh, který se pěstováním palem vyrovná až za 423 let. Samozřejmě mě zajímalo, co na to Martin Bursík. Požádal jsem ho proto o odpověď na tři věcné otázky:
1. Jak jako politik srovnáte se svým svědomím, že propagováním biopaliv přispíváte k hladomoru ve Třetím světě?. Není to v rozporu se známým zeleným heslem "Mysli globálně, jednej lokálně?" A není to podobné, jako když dejme tomu obyvatelé USA používáním silných automobilů přispívají ke změně klimatu a tím i k suchu v africkém Sahelu či k záplavám v Bangladéši? (Já sám si to nemyslím, ale je to častý argument zastánců teorie o antropogenních příčinách globálního oteplování).
2. Proč jako zelený politik propagujete neobnovitelný zdroj energie poškozující životní prostředí? A neplatí snad, že co není ekonomické, nemůže být ani ekologické?
3. Jak jste správně řekl při srovnání vašeho bioauta s Audi Václava Klause, kdo znečišťuje, ať platí. Kolik, komu a jakým způsobem tedy platíte za skleníkové plyny, které vaše bioauto vypouští navíc oproti běžným autům na benzín nebo naftu?
Už loni v listopadu jsem tyto otázky Bursíkovi poslal e-mailem do sekretariátu Strany zelených, na ministerstvo životního prostředí i na jeho osobní adresu. O jejich předání jsem navíc požádal všechny jeho nejbližší spolupracovníky včetně osobního asistenta Samuela Kašpara. Přes řadu urgencí na ně ale Bursík dodnes neodpověděl.
Snažil jsem se tedy Bursíka oslovit. Toho Bursíka, který napsal: ,,Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný. Donutíme je ke spolupráci silou, Kaťuško. Políbení, Martin." (viz zde). Toho Bursíka, který nás chce donutit silou k používání neekologických a neekonomických biopaliv...
Vědci prokázali, že nejzelenější z českých zelených vycházel při propagaci biopaliv ze zcela mylných předpokladů. Člověku se čas od času stane, že ho dožene realita. Chlap v takové situaci prostě řekne: "Měl jsem nepřesné informace, takže jsem udělal chybu." Ministr životního prostředí a předseda Strany zelených dobře ví, že udělal chybu. Postoj k biopalivům začíná totiž pod tlakem faktů měnit i Evropská unie, která jimi do roku 2020 chtěla nahradit 10 % benzínu a nafty. Komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas v únoru řekl: „Problémy v životním prostředí a sociální problémy, které biopaliva způsobují, jsou větší, než jsme se domnívali.“ (viz zde)
Martin Bursík mlčí. Nechová se jako chlap, ale jako kluk přistižený na švestkách.
(Psáno pro časopis 51Pro a Neviditelného psa).