Mladá Češka je pozvána na setkání mladých ekologických aktivistů v OSN

Lucie Smolková bude na klimatickém summitu OSN reprezentovat Česko. Obdržela takzvanou „zelenou jízdenku“ a odletí do New Yorku.

Oficiální politikou OSN je šíření teorie o tom, že současné změny klimatu (místo dřívějšího termínu „globální oteplování“) jsou jednoznačně způsobeny lidskou aktivitou a spalováním fosilních paliv. V září se v New Yorku v OSN uskuteční setkání několika set ekologických aktivistů z celého světa. Na tento mítink vyrazila i Švédka Greta Thunbergová, a to na jachtě. Nechtěla totiž využít leteckou dopravu, protože ta produkuje mnoho kysličníku uhličitého. Různí škarohlídi sice tvrdí, že její cesta lodí není vůbec ekologická, ale znáte to. Jsou to škarohlídi.

Za Česko se setkání mladých ekologických aktivistů zúčastní Lucie Smolková. Podle lidovky.cz je Smolková podporovatelkou lokálních trhů. „Snažím se podporovat lokální trh a zemědělce, pěstuji si na zahradě alespoň některé plodiny, takřka nekonzumuji maso. Nekupuji, co nepotřebuji.“Jiná studentka, Amálie Honová z Teplic, pro lidovky.cz řekla: „Snažím se dělat maličkosti, které můžou pomoci. Po městě se dopravuji pěšky nebo na kole, delší cesty podnikám MHD. Snažím se neprodukovat více plastů, než je nutné,“ popisuje. Rozhodla se také, že se nebude nikam dopravovat letadlem.

Tento závazek ale česká účastnice newyorského setkání mladých ekologických aktivistů Smolková nesplní. Nicméně podle vedoucího informační kanceláře OSN v Česku Michala Brožy jsou jízdenky na summit v New Yorku pořizovány s ohledem na emise. V případě, že se účastník (v našem případě účastnice), vydá na cestu do New Yorku letecky, bude uhlík offsetován dobrovolnými příspěvky států.

Zatímco dříve mladí lidé přecházeli na vegetariánství z důvodu ochrany života nebohých zvířat, dnes na tento způsob stravy přecházejí proto, že chovy zvířat produkují škodlivé emise skleníkových plynů. Velmi by mě zajímalo, co si máme představit pod pojmem „offsetování uhlíku“. Pokud to chápu správně, letenka do USA přijde Česko zřejmě mnohem dráž, než je její současná cena na trhu. Přesto jsou možné metody „exaktní“, například kolik emisí kysličníku uhličitého vyprodukuje letadlo přepočtené na jednoho pasažéra, jakýsi „koeficient škodlivosti“, a máme na světě „offestování uhlíku“, nebo velkorysý „odhad“, díky němuž Česko zaplatí, dejme tomu 100 000 Kč?

Konečně, ono „offsetování uhlíku“ je produktem takzvaných emisních povolenek, které vznikly na základě Kjótského protokolu a s nimiž lze dokonce i obchodovat. Každý velkoproducent kysličníku uhličitého (elektrárna, továrna apod.) musí v současnosti platit za emise kysličníku uhličitého až 500 Kč za tunu. Z těchto peněz pak Ministerstvo životního prostředí hradí náklady programu typu Nová zelená úsporám. A jen tak mimochodem, 100 000 Kč dnes reprezentuje hodnotu 200 tun kysličníku uhličitého. Pro srovnání je navíc dobré si připomenout, že spotřeba paliva na pasažéry v letecké dopravě je kolem 5 litrů leteckého benzínu na 100 km, u automobilové dopravy může být i větší, pokud jezdí auta obsazena pouze šoférem. Letadla tedy zdaleka nejsou tak „škodlivá“ jako auta a výkřiky o tom, že „nebudu létat“, by měly spíše vypadat „nebudu jezdit autem“.

Celá hysterie kolem emisí kysličníku uhličitého (přiléhavější termín než hysterie se hledá opravdu těžce) se tak promítla do myšlení některých mladých lidí mnohem více, než jsme si byli ochotni připustit. Celý vývoj evropské civilizace - a zejména její technická část - byl založen na expanzi využití fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn). Jestliže nějaký student vážně hovoří o tom, že ho „štve upřednostňování zisku elektráren před ekologií“, a současně využívá všechny výhody moderní civilizace, je to možná částečně „póza“, aby se uplatnil v soutěži o „zelenou jízdenku“ do New Yorku.

Jsem docela zvědav, zda slečně Smolkové vydrží ekologický aktivismus do třicítky a zda vůbec bude chtít založit rodinu a mít děti. Je pravdou, že nynější elán mladých za záchranu planety nemá daleko k někdejšímu elánu přesvědčených mladých členů a členek komunistických stran o vybudování „lepší společnosti“. Ti také komunismu věřili a chtěli změnit svět.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz