Ondřej Neff se ve středečním eseji věnuje automobilismu. Mimo jiné se snaží vyvracet některé údajné mýty. Jsou to ale opravdu mýty? Minimálně v jednom případě bych si dovolil nesouhlasit. Pro přehlednost ocitujme celou pasáž z původního eseje:

Nejdrzejší a zároven nejnebezpečnější je mýtus o tom, že „dálnice plodí další automobily“. Další automobily plodí vyšší kupní síla obyvatelstva. Ten mechanismus není takový, že by táta přišel domů a řekl: “Mámo, otevřeli dalších 30 km dálnice, koupíme si auto.“ Táta koupí auto, jakmile na něj má, tak prosté to je.

Tedy, v podstatě máme dvě tvrzení:

1. množství automobilů závisí zejména na životní úrovni
2. množství automobilů závisí zejména na dostupnosti kvalitní silniční infrasruktury

Přitom je možné, že množství automobilů v dané zemi bude záviset na obou těchto faktorech, jde nám o to, který z nich je významnější. Pokusil jsem se provést analýzu těchto vztahů na veřejně dostupných datech, a to na údajích o státech EU-15, tedy "staré" Evropské Unie. Data pocházejí vesměs z let 1996-1998, tedy jsou poměrně stará. Pro účely analýzy na tom ale nezáleží. Životní úroveň jsem se rozhodl měřit pomocí HDP na obyvatele, kvalitu silniční infrastruktury počtem km dálnic na obyvatele. Bude-li platit tvrzení 1, měla by být průkazná závislost mezi HDP na obyvatele a počtem automobilů na obyvatele. Bude-li platit tvrzení 2, měla by být průkazná závislost mezi počtem km dálnic a počtem automobilů (obojí na obyvatele).

Podívejme se tedy na výsledky. První graf ukazuje závislost počtu automobilů na HDP. Korelační koeficient je 0,47, tedy mírná závislost.  (Původní velikost grafu ve fotogalerii - pozn. red.)

 

 

 

 

 

 

 

 

Druhý graf ukazuje závislost počtu automobilů na dostupné délce dálnic. Korelační koeficient je 0,64, tedy výrazně více než v předchozím případě. (Původní velikost grafu ve fotogalerii - pozn. red.)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro úplnost ještě uvádím tabulku, ze které jsem generoval grafy.

Stát	Obyvatel (tis.)	HDP (tis. USD)	km dalnic	HDP na hlavu	km dalnic / 1 mil. obyv	aut na 100 obyv.
Belgie	10,192	223600000	1674	21939	164	424
Dánsko	5,295	150000000	880	28329	166	329
Finsko	5,174	111500000	431	21550	83	379
Francie	58,723	1274500000	8300	21704	141	477
Irsko	3,693	76000000	80	20579	22	272
Itálie	57,563	1046700000	6439	18184	112	571
Lucembursko	424	15500000	115	36557	271	559
Německo	82,060	1910300000	11300	23279	138	501
Nizozemí	15,650	336700000	2360	21514	151	363
Portugalsko	9,957	95700000	710	9611	71	277
Rakousko	8,075	89800000	1607	11121	199	458
Řecko	10,508	107800000	470	10259	45	223
Španělsko	39,348	507700000	7293	12903	185	376
Švédsko	8,848	202600000	1330	22898	150	415
Velká Británie	59,084	1220400000	3344	20655	57	369
korelace				0.467222	0.641936

Je tedy možné říci, že počet automobilů v dané zemi závisí na množství dostupných dálnic, a to v mohem větší míře než na životní úrovni. Tvrzení "dálnice plodí automobily" tedy v žádném případě není jen mýtem.

Na závěr bych si dovolil pár osobních poznámek. Je zřejmé, že automobilová doprava, a to i individuální, je a bude nedílnou součástí naší společnosti, protože v mnoha případech je prostě výhodná a v některých nenahraditelná. Zároveň je také zřejmé, že přináší řadu problémů (viz např. včerejší esej). Výzvou do budoucna, zatím nevyřešenou, je nastavit dopravní systém tak, aby umožňoval používat výhod aut a přitom minimalizoval negativní dopady jejich používání. Osobně se domívám, že řešení leží někde v kombinaci různých druhů dopravy a rozvíjení již dnes známých slibných alternativ všech příchutí - nová paliva, integrované dopravní systémy, sdílení automobilů (car sharing), atd.

Zdroje:Státy EU